Eseje zajímavosti

Eseje
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474917/bmid_eseje-JtK-474917.png 4 50 50
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Dosud nejrozsáhlejší český výbor z Esejů Michela de Montaigne ve výjimečném překladu a úvodní esejí Václava Černého, revidovaném a doplněném Václavem Jamkem, je něčím víc než jedním z ústředních děl renesanční literatury. Autor vyslovil jako první myšlenku, že „podstatu lidství univerzálního můžeme objevit pouze v sobě samých, dlužno však sestoupit v sobě dostatečně hluboko, aby naše poznání a cit objevily pod zvláštností, jedinečností a osobním rozdílem základ svaté banality člověka vůbec“. Je málo knih v jedné vrstvě přístupných každému pozornému čtenáři a v druhé ho vedoucích do nekonečných hloubek. Duše, kterou obývá filosofie, má svým zdravím činit zdravým i tělo. Má dokonce i navenek zářit klidem a blahým pocitem: má přetvořit k svému obrazu i vnější držení, a vyzbrojit je tudíž půvabnou hrdostí, činným a jarým postojem i spokojeným a vlídným chováním. Nic není tak rozkolného a zároveň tak družného jako člověk: to první z neřesti, to druhé z přirozenosti. Michel de Montaigne... celý text

Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: , Arbor vitae
Originální název:

Les essais, 1580


více info...

Zajímavosti (2)

S Montaignem se vyrovnával Pascal. Pojednává o něm velmi kriticky, vytýká mu smyslná slova, že je lehkověrný, nevědomec, vadí mu M. myšlenky o sebevraždě a smrti. „Vnuká nedbalost o spásu,“ tvrdí Pascal. Potom však napíše: „Ne v Montaignovi, ale v sobě nalézám vše, co v něm vidím.“ A ještě jedno Pascalovo hodnocení: „Co Montaigne má dobrého, může jenom nesnadno být získáno. Co má špatného, myslím mimo mravy, bylo by mohlo být opraveno v jediném okamžiku, kdyby ho byl kdo upozornil, že psal o příliš mnoha věcech a že příliš mluvil o sobě.“ Vzápětí však říká: „Poznávejme sebe samy: kdybychom touto cestou nalezli pravdy, naučí nás to aspoň řídíti svůj život, a nad to není nic správnějšího.“ (sika444)

Václav Černý k eseji O přátelství: La Boéthie:

„Mohou být city tohoto druhu nazývány ještě přátelství? Jestliže ano, pak řekněme přímo, že na světě rozuměl přátelství Montaigne ze všech lidí nejdokonaleji a nejúplněji a že vypracoval jeho formu do zářivé, čiročiré a hluboké podoby, v níž dosahuje stavu citového absolutna.“ (JulianaH.)