Jméno růže zajímavosti
Umberto Eco
Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd. Tak začíná proslulý román Umberta Eca Jméno růže, který nyní vychází v doplněné verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo jako historické vyprávění, Eco se však inspiruje i románem gotickým či iniciačním. Pátrání po neznámém vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní knihovny, je pro autora navíc záminkou, aby podal neobyčejně plastický obraz evropského středověku, vztahem křesťanského intelektuála k nekřesťanské učenosti počínaje a kacířskými učeními a inkviziční praxí konče.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Zajímavosti (14)
Hrad Castel del Monte inspiroval spisovatele Umberta Ecca při psaní románu Jméno růže. (Eicherik)
Devítidílná rozhlasová dramatizace:
https://www.mujrozhlas.cz/radioserial/jmeno-ruze-vyborne-obsazena-dramatizace-slavneho-romanu-umberta-eca (Jelitovna)
Zajímavá souvislost s historií, smutnou historií, Československa:
http://www.pritomnost.cz/2019/08/23/okupace-68-v-romanu-jmeno-ruze/ (siena)
Spisovatel uvedl, že jeho inspirací pro největší knihovnu řádu bylo benediktinské Opatství Admont. (Wikipedie) (denib)
Kniha se snaží vzbudit dojem autentičnosti středověku, k čemuž slouží i samotná literární kompozice románu. Dělením děje na jednotlivé dny připomíná Boccacciův Dekameron. Jednotlivé dny pak dělí podle Řehole svatého Benedikta a přesně stanoveného rytmu mnišských zvyklostí. Dění románu se pak odvíjí podle aristotelského vzoru jednoty místa, času a děje – během jednoho listopadového týdne roku 1327. Dojmu autentičnosti a historické věrnosti se snaží Eco dosáhnout také častými citacemi z existujících středověkých písemných děl. Postava Viléma z Baskervillu hájí názory Marsilia z Padovy, z jehož spisu Defensor pacis často cituje. Dalším zdrojem citací je samozřejmě Bible a z autorů je to Roger Bacon, William Ockham, Tomáš Akvinský (Summa theologiae), Isidor Sevillský, Alan z Lille, Publius Vergilius Maro a mnozí další. Zmínit musíme také spisy Visio Brendani a pasáž pojednání o alegorii kamenů, která je doslova převzata ze spisu De lapidibus. Celou řadu písemných děl si ale Eco vymyslel a citace z nich jsou jen hrou se čtenářem. (chaera)
Bernardo Gui je historická postava, která byla skutečně inkvizitorem. Odsoudil k smrti přinejmenším 900 lidí, z toho 42 lidí bylo prokazatelně upáleno. Zemřel roku 1331. (chaera)
Tato kniha se u nás dočkala rozhlasové i divadelní dramatizace. (chaera)
Knihy se celosvětově prodalo více než 30 milionů výtisků. (pistalka)
Podle této knihy je natočen stejnojmenný film - Jméno růže (1986) v režii: Jean-Jacques Annaud. (Luxiee Axony)
V prvních dvou českých vydáních před rokem 1989 je v autorově úvodu vyretušovaná zmínka o okupaci Prahy v srpnu 1968. (DorianGreene)
Jméno růže publikoval filosof a medievalista Umberto Eco v roce 1980 a podle jeho slov šlo o nesmělý vstup na pole beletrie. Román Eca nakonec okamžitě proslavil i mimo úzký okruh mediavelistů a literárních teoretiků a přispěl k oživení zájmu o středověk. Od té doby je každá Ecova kniha dlouho očekávanou literární událostí. (DorianGreene)
Francouzský deník Le Monde vyhlásil na jaře 1999 anketu 100 nejdůležitějších knih 20. století. Jméno růže se umístilo na 14. místě. V anketě hlasovalo 17 tisíc Francouzů. (DorianGreene)
Jméno růže je vůbec první beletristické dílo, kde Umberto Eco shrnul své bohaté teoretické znalosti. (vhojta)
Krátce po převedení Jména růže do filmové podoby napsal italský spisovatel Loriano Machiavelli parodii Růže a jeho dvojník, která je literární odpovědí na Ecovo dílo. (Vojta)
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mnišiAutorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |