Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu zajímavosti

Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343626/mid_kapesni-pruvodce-inteligentni-zeny--JAo-343626.png 5 225 225

Po třináct večerů se setkává mladá žena Lucie, která přicestovala k Jaderskému moři na dovolenou z totalitního Československa, s vypravěčem knihy, mužem, který žije v emigraci v Paříži. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru o politických a sociálních poměrech v komunistickém Československu, ale dotýká se i dějinných momentů předcházejících.... celý text

Zajímavosti (1)

Po více než čtyřicetileté přestávce se na publikacích vydávaných v Československu začíná znovu objevovat jméno autora, o němž se nedá říci, že by kdy vymizelo z našeho povědomí. Pavel Tigrid je jedním z neivýznačnějších mluvčích českého kulturního exilu a v této úloze vystupuje také nejdéle. Skoro pětatřicet let je šéfredaktorem pařížského čtvrtletníku Svědectví, věnovaného české kultuře a společnosti. Vedle velmi rozsáhlé publicistické činnosti v časopisech vydal jedenáct knih a tou poslední z nich je právě Kapesní průvodce. Titul knihy je výmluvný: formou dialogu tu autor vysvětluje mladé turistce z Československa, která si není jista, má-li emigrovat, základní soudobé problémy české společnosti, a jak politické a sociální dění v republice posledního takřka století podmínilo a ovlivnilo osobní osudy mladé generace, k níž tato turistka patří. Rámcově vychází Tigrid z vlastní zkušenosti, z nesčetných rozhovorů, které s příslušníky této generace vedl, a téma samo je založeno na mimořádně široké znalosti událostí i osob, které naše osudy v posledních desetiletích formovaly, všeho dění, jehož byl autor sám často přímým účastníkem, na rozsáhlé sečtělosti v publicistické, politické a historické literatuře i na nespočetných diskusích, při nichž měl možnost konfrontovat a tříbit si svůj názor. Ale přestože Tigrid vykládá v široké perspektivě, je patrné, ze mnohem raději podává fakta a jejich souvislosti než vlastní názory. Ostatně sám říká, že čím víc člověk o daném tématu ví, tím víc otázek a nejasností na něm také vidí, a proto i pojetí a hodnocení dílčích i obecných témat nechává často s otevřeným koncem. (ripo)