Konec civilizace zajímavosti
Aldous Huxley
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My (1920) a Orwellovým románem 1984 (1949) jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2011 , MaťaOriginální název:
Brave New World, 1932
více info...
Zajímavosti (10)
Kniha byla adaptována jako rozhlasová hra pro Český rozhlas: https://vltava.rozhlas.cz/aldous-huxley-krasny-novy-svet-mrazive-sci-fi-o-tom-kam-se-muze-vyvinout-lidsky-8256222 (Teckovana)
Trailer adpatace:
https://m.youtube.com/watch?v=rNCUBPkkg5w
Premiéra: 15.7.2020 (Lenka.Vílka)
Za Konec civilizace sklidil Huxley téměř naprostou negativní kritiku od soudobých kritiků, jeho dílo bylo přijato až později. Dokonce i sympatizanti si neodpustili ve svých kritikách jedovaté poznámky. (chaera)
K napsání Konce civilizace inspiroval autora Herbert George Wells se svým utopickým románem Lidé jako bozi. Wellsova optimistická vize budoucí společnosti vnukla Huxleymu myšlenku na napsání parodie na toto dílo. (chaera)
Dystopická novela byla roku 1932 zakázána v Irsku kvůli zobrazení sexuální promiskuity. (chaera)
Několik amerických států se ji snažilo zakázat kvůli negativistickému vyznění. (chaera)
Sám Huxley označoval Konec civilizace jako „negativní utopii“, která byla ovlivněna další Wellsovou knihou Až spáč procitne a dílem D. H. Lawrence. Někdy bývá román dáván do souvislosti s Koncem civilizace též antiutopický román My od Jevgenije Zamjatina z roku 1921, ale Huxley prohlásil, že v té době tento román neznal. (chaera)
Název Brave New world, který se v češtině dostal až do podtitulu, je inspirován projevem Mirandy z Shakespearovy hry Bouře:
O wonder!
How many goodly creatures are there here!
How beauteous mankind is!
O brave new world
That has such people in it!
Tato pasáž je citována v knize divochem Johnem, když je mu nabídnuta návštěva civilizované společnosti. (chaera)
Myšlenkami této knihy se nechal inspirovat film Demoliton Man (1993), hlavní ženská postava se dokonce jmenuje Lenina Huxleyová (chaera)
Roku 2009 vydali The New York Times seznam 100 nejlepších anglicky psaných knih 20. století, které vybrala odborná porota. Tato kniha se umístila na 5. místě. (chaera)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie alternativní historie zfilmováno 20. století anglická literatura konzumní společnost rozhlasové zpracování přelidnění kritikaAutorovy další knížky
2011 | Konec civilizace |
1996 | Brány vnímání |
2001 | Ostrov |
1970 | Raněný slepotou |
1998 | Šedá eminence |