Mistr a Markétka zajímavosti

Mistr a Markétka
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322045/mid_mistr-a-marketka-Zf0-322045.jpg 4 2890 2890
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Světově proslulý román Mistr a Markétka, na němž ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (1891–1940) začal pracovat koncem dvacátých let a které dokončil, již zcela vyčerpaný a téměř slepý, pouhých několik dní před smrtí, náleží do zlatého fondu světové literatury a je právem považován za jedno z nejpozoruhodnějších literárních děl 20. století. Ačkoli se začalo rodit již téměř před sto lety, jde o dílo stále živé – dílo, které čtenářské publikum nepřestává okouzlovat, ba fascinovat již po řadu generací. Mistra a Markétku lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou magickorealistickou fantaskní grotesku zasazenou do veskrze reálných – a z dnešního hlediska zcela absurdních – poměrů, které v Sovětském svazu panovaly na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Lze jej číst jako mistrovskou satiru na dobové pořádky, ale také jako důmyslnou variaci na faustovské téma, svéráznou filozofickou alegorii a především jako strhující příběh nikdy nekončícího střetávání dobra se zlem, viny a neviny, odvahy a zbabělosti, který nám skýtá nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale také nás ponouká k tomu, abychom spolu s autorem hledali odpovědi na základní otázky lidského bytí. Michail Bulgakov se vydání svého vrcholného díla nedočkal, román poprvé vyšel až čtvrtstoletí po jeho smrti, navíc v okleštěné a cenzurované podobě. Kniha vychází v překladu naší přední rusistky Aleny Morávkové, která se Bulgakovovým dílem soustavně zabývá již od šedesátých let minulého století. Její překlad, který byl poprvé publikován v roce 1969 a dočkal se sedmi reedic, byl v rámci zemí bývalého východního bloku vůbec prvním převodem využívajícím necenzurované znění díla. Vydání je doplněno více než osmdesáti obrazy Borise Jirků. Většina z nich se veřejnosti představuje vůbec poprvé.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967


více info...

Zajímavosti (20)

2022: tříhodinová inscenace Bulgakovova románu v Dlouhé s Janem Vondráčkem v roli Wolanda:
https://www.divadlovdlouhe.cz/repertoar/mistr-a-marketka/#Recenze (los)

Vzniklo také jako audioknižní superprodukce (vydala Audiotéka) s 60 interprety - v hlavních rolích s Jiřím Lábusem, Annou Fialovou a Martinem Myšičkou. (i-lan)

archiv ND - http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&;dk=Inscenace.aspx&ic=37&pn=256affcc-f002-2000-15af-c913k3315dpc (milamarus)

Podle knihy byl v roce 2005 natočen 10 dílný ruský seriál režírovaný Vladimírem Bortkem a s hudbou od Igora Korněljuka. (lp1)

První verze knihy nesly názvy Černý mág, Inženýrovo kopyto, Žonglér s kopytem či Veliarův syn. (chaera)

Rukopis byl připravován pro vydavatelství Nědra a jeho první verze byla autorem spálena 18. března 1930. Dochoval se autorův dopis, datovaný 28. dubna 1930 a adresovaný vládě, v němž autor doslovně píše “… osobně, vlastníma rukama jsem v kamnech spálil všechny koncepty románu o ďáblovi.“ Motiv pálení díla se objevuje i v knize samotné. (chaera)

Práci nad spáleným románem autor obnovil v roce 1931. Ve druhé verzi se objevuje postava Markéty a Mistra a román získává definitivní název Mistr a Markétka. (chaera)

V pořadí druhá verze byla dokončena v roce 1936. Dílo v této podobě již obsahovalo větší část zápletky i všechny důležité pasáže. V roce 1937 Bulgakov román ještě jednou zredigoval a do názvu doplnil podtitul Fantastický román. Začišťováním a slohovým pilováním textu (za pomoci své ženy) se zabýval téměř až do své smrti – poslední úpravy rukopisu jsou datovány 13. února 1940 (necelý měsíc před Bulgakovovou smrtí). Román je tak fabulačně završen. Bulgakovova žena však pokračovala v redikci románu až do roku 1941. (chaera)

Cenzurovaná verze (12 % textu vynecháno, ještě větší část pozměněna) byla poprvé publikována až v roce 1966 v časopise Moskva. Text odstraněných a upravených částí vyšel samizdatově a byl doplněn o údaje nezbytné ke kompletnímu nahrazení originální verze. V roce 1967 nakladatelství Posev (ve Frankfurtu) vydalo kompletní verzi. Rusko se prvního necenzurovaného znění dočkalo až v roce 1973. Toto znění bylo považováno za kanonické až do roku 1989, kdy byla za pomoci redaktorky Lydie Janovské vydána verze respektující veškeré existující rukopisy (chaera)

Mnoho postav má symbolická jména - některá vychází z významu příslušných jmen v ruštině (Lichodějov, Bezprizorný, Korovjev), jiná mají dávný mytologický původ (Azazelius). Mnoho vedlejších postav je také pojmenováno podle hudebních skladatelů. (chaera)

Divadlo «Варьете» ("Varieté") v Moskvě neexistuje a nikdy neexistovalo. Ale nyní několik divadel spolu soupeří o tento název. (chaera)

V Moskvě v ulici Bolšaja Sadovaja 10 se nachází dvě muzea, která vypráví o životě a tvorbě autora (přičemž jedno muzeum je v bytě č. 50). Také se tam pořádají divadelní vystoupení a originální improvizace inspirovaná díly Bulgakova. (chaera)

Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat. Až po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. (chaera)

Salman Rushdie uvedl, že mu kniha Mistr a Markétka posloužila jako inspirace pro sepsání Satanských veršů. (chaera)

Rolling Stones uvedli, že román měl klíčový význam pro jejich píseň Sympathy for the Devil. Kapelu Pearl Jam ovlivnila konfrontace Ježíše s Pilátem Pontským při psaní textu písně Pilate. Píseň Love and Destroy skupiny Franz Ferdinand je napsaná podle scény, kde Markétka letí přes Moskvu během Valpuržiny noci. (chaera)

"Rukopisy nehoří!" Tento ďáblův výrok se stal oblíbenou frází v Rusku, když Bulgakov román spálil a znovu jej z paměti napsal. (chaera)

Poslední úpravy románu diktoval Bulgakov, již slepý, své manželce pět dní před svou smrtí. (Hezzy)

Bulgakov musel román napsat znovu zpaměti, poté co sám spálil jediný rukopis. (pistalka)

Poslední úpravy rukopisu jsou datovány 13. února 1940 (necelý měsíc před Bulgakovovou smrtí). (pistalka)

Román byl poprvé publikovaný téměř třicet let po autorově smrti, v roce 1967. (pistalka)