Myši Natálie Mooshabrové zajímavosti
Ladislav Fuks
V řadě Fuksových próz představují Myši Natálie Mooshabrové (1970) první román, v němž spisovatel opustil židovskou tematiku a přesunul se k žánru grotesky a hororu. Nadále vyjadřoval svou existenciální úzkost, tentokrát ale své postavy s podivnými jmény a příběhy posunul do prostředí neskutečného a bizarního. Příběh sledující bezmocnost vůči lidské špatnosti a zlu však opět vyprávěl v každodenních a jakoby současných situacích. Vznikla suverénně vystavěná próza připomínající svou fabulí, napětím a tajuplností řešení kriminálního případu. Sledujeme starou paní Mooshabrovou, zraněnou pocitem ohrožení; marně se snaží čelit i době, jež je rovněž nejistá. Lidé kolem ní, upnutí k banálním radostem a svému trápení, se chovají téměř nevšímavě k hrozivým silám přesahujícím možnosti jejich jednání. Ladislav Fuks zde v mnohém využil postupů absurdní literatury. Z konfliktů člověka a osudu vyplývají kuriózní situace a černá komika – a tentokrát ústí do překvapivé pointy. Paní Mooshabrová, vdova po kočím z pivovaru, pronásledovaná strachem z „myší“, na něž nastražuje pasti, se v závěru představí jako osoba naprosto odlišná a významná, jakkoli stejně končí tragicky. V prvním svém hororovém příběhu Ladislav Fuks zaujal zejména sugestivním líčením z reality vymknutého světa, zvláštních postav a vyprávěním jejich nemilosrdných příběhů, v nichž pak pokračoval i příštím Příběhem kriminálního rady.... celý text
Zajímavosti (3)
Ladislav Fuks se jistou dobu obával, že trpí schizofrenií, a proto začal navštěvovat přednášky psychiatra prof. Vladimíra Vondráčka (autora pozoruhodné knihy Fantastické a magické z hlediska psychiatrie) a z úcty mu daroval jeden výtisk svých Myší. Profesor si knihu přečetl a Fuksovi za ni poděkoval, přičemž řekl: „A kdybyste měl, pane doktore, nějaké potíže, s důvěrou se na mě obraťte...“ (Orchid1)
Divadlo Husa na provázku
Ladislav Fuks:
Myši Natalie Mooshabrové
3. díl projektu Smějící se bestie.
Temné dílo plné běsů a nečekaného humoru. Záhadná paní Mooshabrová, její děsivé děti Wezr s Nabulí, městská čtvrť Blauental, mladí chlapci zralí pro kriminál, všudypřítomné myši, policisté, hvězdolety, pocukrované buchty a geniální mladík Oberon Felsach. Skvostný obraz totalitní společnosti korunovaný jasnozřivým, až jasnovideckým viděním roku 1989 nastavuje křivé zrcadlo nejen své době a společnosti, ale je i fascinující výpravou do hlubin lidské duše. “Jak strašné nervy musila ta ubohá žena mít, jak velkou byla nucena být herečkou.” Ladislav Fuks, Myši Natalie Mooshabrové
Scénář: Petr Maška
Režie: Jan Antonín Pitínský
Asistent režie: Petr Kubala
Spolupráce na scénáři: Amos Jakš a Miroslav Oščatka
Dramaturgie: Miroslav Oščatka
Scéna: Virgilius Cikl (s mírnou pomocí učedlníka Petra Hynka)
Kostýmy: Tomáš Kypta
Hudba: Richard Dvořák (a Ladislav Fuks)
Pohybová spolupráce: Sergej Sanža
Inspice: Kateřina Miklínová
Dále vystoupí: Myši, svatebčané, smuteční hosté, pěvecký sbor a hvězdolety
Premiéra: 7. června 2014 (neringa)
Další Fuksova kniha, podle které chtěl natočit filmové zpracování režisér Juraj Herz (Spalovač mrtvol). Bohužel, kvůli komunistickému režimu k tomu nedošlo a nikdy už asi nedojde. (Klamm)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie alegorie hřbitovy jedy groteska tajná identita
Autorovy další knížky
2017 | Spalovač mrtvol |
1985 | Pan Theodor Mundstock |
2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
1975 | Příběh kriminálního rady |
1978 | Variace pro temnou strunu |