Vysněná smrt zajímavosti
Leena Krohn
Satirický román Vysněná smrt Leeny Krohnové patří k filozoficky nejambicióznějším počinům finsky psané prózy posledních desetiletí. Odehrává se v dystopickém světě, kde si člověk může zaplatit designovou smrt na míru, když ho omrzí žít, nebo naopak investovat do vidiny věčného života. Nespavostí trpící anestezioložka Lucia pracuje v ústavu jménem Vysněná smrt a současně v takzvané Mrazírně. První instituce nabízí zajištěným lidem „gurmánskou smrt“, kdežto klienti Mrazírny si nechávají zmrazit těla s vírou, že věda v budoucnu najde lék na nevyléčitelné nemoci i smrtelnost. Odtažitá lékařka se setkává s řadou zvláštních případů od problémových outsiderů a psychicky nemocných jedinců přes provinilce až po nešťastníky, které zkrátka zklamal svět. Všímá si také podivných událostí ve městě: plíživé pandemie náhlé staroby i zvláštního přírodního úkazu, kterému lidé říkají „zimní čmelák“. Magickorealistický text hledá odpověď na otázku, jak se vyrovnat s absurditou života i nenaplněnými sny, jak si uchovat zdravý nadhled ve světě přesyceném reklamou a nespravedlností a jak s grácií stárnout, ať už je vám pětadvacet, padesát nebo sto let. Kniha vychází s podporou FILI – Finnish Literature Exchange... celý text
Zajímavosti (5)
Leena Krohnová v románu několikrát cituje poslední sloku básně Ukolébavka pro vlnku (Aallon kehtolaulu) od básnířky Isy Asp (1853-1872). Báseň patří do finského literárního kánonu a je notoricky známá. Celé znění básně si česky můžete přečíst na stránkách antologie Bílé přeludy na vlnách, v překladu Ivany Mendelové Zorn. (ematurku)
Autorem básně „V chumelenici“ (Lumisateella), kterou Krohnová v románu cituje, je Julius Krohn (1835-1888). Jak jméno naznačuje, jedná se rovněž o autorčina vzdáleného příbuzného. Julius Krohn se věnoval výzkumu finské lidové poezie, byl také básník, novinář a překladatel. Poezii publikoval pod pseudonymem Suonio. (ematurku)
Vysněná smrt obsahuje řadu odkazů na starší díla Leeny Krohnové, zejména román Umbra (1990) a Pereat mundus (1998), částečně také Tainaron (1985). (ematurku)
Kapitola „Dvojitý šok“ odkazuje na skutečné video Sex and Death finského konceptuálního umělce Teemua Mäkiho. Ve finských médiích se v souvislosti s tímto dílem diskutovalo o hranicích svobody uměleckého projevu. Leena Krohnová v románu pracuje se skutečnými citáty finských osobností, některé přebírá doslova, jiné pozměňuje. Také karikuje jejich příjmení, a to včetně původce díla Teemua Mäkiho, který je v originálu překřtěn na Käkiho (česky přeloženo jako Kuku). (ematurku)
Zápisky snů v knize jsou autentickými záznamy autorčina pradědečka Leopolda Edvarda Krohna (1871–1948). L. E. Krohn si své sny v letech 1920–1948 zapisoval švédsky, autorka proto jeho zápisky pro potřeby románu přeložila ze švédštiny do finštiny. (ematurku)