Harlan Ellison životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1934 - 2018

Životopis

Harlan Jay Ellison představuje žánr sám o sobě. Jako jeden z nejkontrover­znějších a nejprovokativ­nějších spisovatelů science fiction druhé poloviny dvacátého století se proslavil vášnivými, upřímnými povídkami mísícími v nenapodobitelně osobním rozsahu humor, hrůzu, dojemnost a vztek. Ačkoli jeho tvorbu přijala za svou obec příznivců science fiction, jen její velmi malá část vyhovuje sci-fi konvencím. Ellison byl vyzrálým spisovatelem z povolání, který už deset let chrlil velké množství zručných komerčních povídek v široké škále žánrů – science fiction, fantasy, krimi, detektivky pro mládež -, když začal vydávat spekulativní příběhy nabourávající tabu a rozvracející převažující konvence v science fiction. Povídka ‚Repent, Harlequin!‘ Said the Ticktock Man [č. ‚Kaj se, Harlekýne,‘ řekl Tikytak-Nejmenší vesmír/Polaris 1992 a Hugo Story 1962–1967/WS 1995, ‚Čiň pokání, Harlekýne,‘ řekl Tiktátor-Hvězdy jako bozi/AFSF 1993] je kafkovským podobenstvím o nebezpečích individuality v konformistické společnosti. Povídka I Have No Mouth and I Must Scream [č. Nemám ústa a musím křičet-Hugo Story 1968–1969/Virgo 1996] je prorockým příběhem o zvratu v budoucnosti, v níž se počítače stanou pány lidí. Povídka A Boy and His Dog [Chlapec a jeho pes] se nekompromisním vylíčením etiky přežití stala jedním z nejznámějších literárních ztvárnění postapokalyptické budoucnosti. Ellisonovo dílo rezonovalo s tvorbou autorů Nové vlny ve science fiction, kteří se pokoušeli strhnout zdi dělící science fiction od literárního hlavního proudu. Jeho povídky byly často stylisticky experimentální, hluboce humanistické a okořeněné sociálním cítěním, což z nich učinilo důležité dokumenty své doby, aniž se zmenšila jejich síla obstát ve zkoušce času. Řada povídek z těchto let byla shrnuta ve sbírkách Ellison in Wonderland [Ellison v říši divů], Paingod and Other Delusions [Bůh bolesti a další přeludy], / Have No Mouth and I Must Scream [Nemám ústa a musím křičet], The Beast That Shouted Love at the Heart of the World [Bestie, která křičela lásku v srdci světa] a Alone Against Tomorrow [Sám proti zítřku]. Deathbird Stories [Příběhy smrtiptáka], které z těchto sbírek významně čerpaly, jsou Ellisonovým definitivním povídkovým dílem, směsicí humorných a temných fantaskních příběhů, cynických cestovních historek, sci-fi alegorií a surrealistických podobenství předkládaných jako dovolávání se bohů, kteří definují současnou kulturu. Ellisonova pověst odpadlíka dodala nový rozměr jeho editorské práci na několika cenami ověnčených antologiích Dangerous Visions [Nebezpečné vize] a Again, Dangerous Visions [Nebezpečné vize znovu], které sestavil z povídek kolegů spisovatelů, jež ostatní vydavatelé odmítli jako příliš kontroverzní. Část z jeho nejdůležitějších povídek z osmdesátých a devadesátých let je shromážděna ve sbírkách Strange Wine [Zvláštní víno], Shatterday (Den zkázy], Angry Candy [Naštvaný bonbon] a Slippage. Několikrát získal Huga, Nebulu, Světovou cenu fantasy a Cenu Brama Stokera. Pro televizi se scénáristicky podílel na seriálech Krajní meze, Star Trek a na nové řadě Brány soumraku. Sbírky The Glass Teat [Skleněný cecík], The Other Glass Teat [Další skleněný cecík], An Edge in My Voice ([Břitkost v mém hlase] a Harlan Ellison's Watching [Harlan Ellison se dívá] obsahují eseje a komentáře o filmu, televizi a moderní společnosti. (zdroj životopisu: legie.info)

Ocenění (35)

2011 - Nebula Award (Best Short Story – povídka „Jak zajímavé: Človíček“)
2004 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Antologie) - kniha Nebezpečné vize
1999 - Locus Awards (Best Short Story of All Time – povídka „Jefftymu je pět“)
1995 - Bram Stoker Award (Best Short Story – povídka „Na slovíčko s Anubisem“)
1995 - Bram Stoker Award (Lifetime Achievement)
1994 - Locus Awards (Best Novella – povídka „Mefisto z onyxu“)
1993 - Bram Stoker Award (Best Novella – povídka „Mefisto z onyxu“)
1993 - World Fantasy Award (Life Achievement)
1989 - Locus Awards (Best Novelette – povídka „Účel REM spánku“)
1989 - Locus Awards (Best Short Story – povídka „Eidóla“)
1988 - Edgar Allan Poe Awards (Best Short Story – povídka „Měkká opička“)
1986 - Locus Awards (Best Short Story – povídka „S Virgilem Oddumem na východním pólu“)
1986 - Hugo Award (Best Novelette – povídka „Paladin ztracené hodiny“)
1986 - Locus Awards (Best Novelette – povídka „Paladin ztracené hodiny“)
1983 - Locus Awards (Best Novelette – povídka „Džin, protřepat, nemíchat“)
1979 - Locus Awards (Best Short Story – povídka „Počítám, jak zvon odbíjí čas“)
1978 - Cena Jupiter (Best Short Story – povídka „Jefftymu je pět“)
1978 - Locus Awards (Best Short Story – povídka „Jefftymu je pět“)
1978 - Hugo Award (Best Short Story – povídka „Jefftymu je pět“)
1977 - Nebula Award (Best Short Story – povídka „Jefftymu je pět“)
1976 - Locus Awards (Best Short Story – povídka „Croatoan“)
1975 - Locus Awards (Best Novelette – povídka „Vydán napospas větru a vlnám poblíž ostrůvků Langerhansových; 38°54’ s.š, 77°00’13” v.d.“)
1975 - Hugo Award (Best Novelette – povídka „Vydán napospas větru a vlnám poblíž ostrůvků Langerhansových; 38°54’ s.š, 77°00’13” v.d.“)
1974 - Cena Jupiter (Best Novelette – povídka „Smrtorel“)
1974 - Edgar Allan Poe Awards (Best Short Story – povídka „Kňučení spráskaných psů“)
1974 - Locus Awards (Best Short Fiction – povídka „Smrtorel“)
1974 - Hugo Award (Best Novelette – povídka „Smrtorel“)
1973 - Locus Awards (Short Fiction – povídka „Bazilišek“)
1972 - Locus Awards (Best Short Fiction – povídka „Bazilišek“)
1971 - Locus Awards (Best Short Fiction – povídka „Na pomezí“)
1969 - Nebula Award (Best Novella – povídka „Kluk a jeho pes“)
1969 - Hugo Award (Best Short Story – povídka „Bestie, která řvala láskou v srdci světa“)
1968 - Hugo Award (Best Short Story – povídka „Nemám ústa, a musím křičet“)
1966 - Hugo Award (Best Short Story – povídka „Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tiktátor)
1965 - Nebula Award (Best Short Story – povídka „Kaj se, Harlekýne!“ řekl Tiktátor)