Životopis
Richard Weiner (6. listopadu 1884, Písek – 3. ledna 1937, Praha) je český básník, prozaik a publicista, v jehož tvorbě jsou nejvýraznějšími prvky rysy expresionismu.
Weiner vystudoval roku 1902 gymnázium a o čtyři roku později chemii – obor pivovarnictví, před nímž však záhy dal přednost literatuře. Za první světové války prošel mobilizací (bojoval v oblasti Srbska), ale roku 1915 musel být z vojenské služby propuštěn pro nervový kolaps. Po skončení války v roce 1918 se začal orientovat na publicistickou činnost, nejprve v redakci Lidových novin, rok poté jako jejich dopisovatel z Paříže. Další sbírky vydal až na konci dvacátých let.
Z Paříže psal fejetony, politické články i recenze děl francouzské literatury. Dlouhodobý pobyt ve Francii a kontakt s tamními umělci měl výrazný vliv na charakter jeho tvorby.
V posledních sbírkách a povídkách se úzkost vyvíjí v odcizení od reálného světa, v jehož vidění autorem se mísí realita a halucinace.
Weiner zůstal ve své době u českých čtenářů nedoceněn, jeho vliv na další generace českých básníků byl však mimořádný, od Jiřího Ortena přes Jiřího Koláře až po Ivana Blatného.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Richard Weiner knihy
1937 | Lesklé náčiní |
1990 | Proč nejsem komunistou |
1993 | Škleb |
1928 | Lítice |
1996 | Netečný divák a jiné prózy. Lítice. Škleb |
1998 | Lazebník / Hra doopravdy |
1964 | Tam a zpátky 1914-1918 |
1967 | Hra doopravdy |
1964 | Prázdná židle a jiné prózy |
2016 | Prázdná židle |
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) eseje filozofie povídky umění surrealismus sny česká literatura fejetony víra
Weiner je 8x v oblíbených.