Dan komentáře u knih

Je jedno jestli máte nebo nemáte rádi hory. Bearovo (Gryllsova přezdívka) líčení výstupu na Mount Everest Vás chytne a vy budete mít problémy se od knihy odtrhnout. Často jsem si při čtení knihy uvědomoval sílu tepla domova :-)

25 07.10.2012

Možná je to jen můj pocit a dojem, ale přijde mi, že Patrik Hartl používá čím dál hezčí slovní obraty a čím dál více se umí vžít do svých postav. Ačkoliv jsem se v nich na začátku knihy trošku hůře orientoval... Pokud bych měl knihu vyjádřit čtyřmi slovy, jako byl název autorovy prvotiny (tedy "Prvok, Šampón, Tečka a Karel"), napsal bych "Čtivé, Vtipné, Zajímavé a Oddechové". Klasická Hartlovina, tak jak to má být :-)

23 24.10.2018

Překvapilo mě, jak je kniha krátká, nicméně obsahuje opravdu řadu zajímavých myšlenek. Není třeba ji číst pouze v dětském věku, či pouze dětem.

23 29.08.2018

Trochu jsem váhal, zda se do knihy pustit, neboť mi není blízké válečné prostředí a historie. Tatéra z Osvětimi jsem však přečetl velmi rychle. Obdivuji vnitřní sílu a povahu hlavního hrdiny Lalea. Je neskutečné, co si muselo tolik lidí vytrpět, a jaké stvůry mohou mezi lidmi být... A také je vidět, že láska (alespoň někdy) hory přenáší. Hezká kniha.

20 29.08.2018

Po Tatérovi z Osvětimi jsem se obával, zda tu nebude trochu umělá snaha kout žhavé železo. Vůbec ne. Celé čtení se mi do hlavy vkrádala myšlenka, že to nemůže být kniha na základě skutečných událostí... Cilka byla neskutečná. Tak statečná, tak silná a tak obdivuhodná. A my tady nadáváme na karanténu kvůli koronaviru....

17 31.03.2020

O Stevu Jobsovi jsem toho věděl pramálo. Snad pouze jeho úmrtí a to, že patřil k firmě Apple; přesto mě tato kniha chytla již od prvních řádků. Z určitého pohledu mi Steve Jobs trochu připomíná filmovou postavu Dr. House :-)

17 24.12.2011

Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četl. Je vám třeba třicet let, a teprve se dozvíte, na co všechno má spánek obrovský vliv. Jak funguje mozek v souvislosti se spánekm, a že je 7-8 hodin spánku denně životně důležitých.

16 26.01.2019

,,Wim HofNo o otužování", říkal jsem si. A na knihu jsem narážel všude, stejně jako na fotky a videa lidí, kteří jsou v zimě naloženi v českých rybnících... Oni knihu možná ani nečetli, a přesto do rybníku vlezou snáz, než já v létě....
První půlka mi přišla velmi zajímavá a dodala motivaci se alespoň ve sprše začít trochu otužovat, pracovat s dechem a podobně... rovněž životní příběh Wima byl zajímavý. Druhá část už na mě působila jako šablonovitý výtažek jiných motivačních knih, do kterých jsem v minulosti nahlédl... přišlo mi to takové dokola se opakující, umělé,... přesto knihu doporučuji a uvidíme, za jak dlouho vydržím pod 100% studenou sprchou, ještě tam několik centimetrů kam mohu sprchu otočit mám....

15 03.03.2021

Nemívám to bohužel často, ale zde ano - jedna z těch knih, ve které mě baví každé slovo a musím si pro sebe opakovat "ještě jednu stránku a půjdu spát"...
Navíc jsem u čtení dostával chuť začít si sám psát příběhy a poznámky o lidech, které jsem v životě potkal...
Tomáš Třeštík umí psát. A píše překvapivě hodně upřímně. A asi to s ním fakt nebude jednoduché, a je sympatické, že to o sobě sám ví a nebojí se říct. Rád si od něj v budoucnu zase něco přečtu, pokud bude ta možnost.

15 02.03.2021

Přesně takhle má vypadat biografie. Vše popsané od A do Z, ale žádné nudné pasáže. Hodně fotek. Dobrý styl vyprávění.
Ivan Král mi také potvrzuje tézi, že lidé, kteří toho hodně dokážou, jsou skromní. Obdivuji jeho zarputilost. Tolikrát se něco pokazilo a nedopadlo, tolikrát to Ivan nevzdal. To nebyla jen Patti Smith a Iggy Pop. Přestože jsem o něm něco věděl, že toho měl na svědomí tolik i v tuzemské hudbě, pro mě byla nové. Skupina Lucie, Aneta Langerová, Mňága a Žďorp,... Škoda, že pár týdnů po vydání knihy nás opustil. Dle mého soudu by si zasloužil vejít do mnohem většího povědomí... Bylo to neuvěřitelný.

15 16.04.2020

Přečteno snad za půl hodiny... krátká fiktivní povídka. Knížečka je graficky krásně ztvárněná, myšlenka je také moc hezká. Na knihu mi to však přijde bohužel málo.

15 31.08.2018

Bezpochyby velmi originální námět. Začátek knihy, tedy onen "nepravopis" do knihy samozřejmě patří, ale moc dobře se mi nečetl... ale komu ano, že? Kniha se mi zdála místy rozvláčná, k čemuž mohlo (ale nemuselo) trošku přispět i vědomí, že původně se jednalo o povídku.. Psychologicky opravdu na jedničku, konec však předvídatelný. Kniha vyčnívá svou jinakostí, přesto jsem neměl problém se od čtení kdykoliv odtrhnout a jedno přečtení mi bohatě stačilo...

15 07.01.2015

Všechny knihy, které dosud o Janu Krausovi vyšly, psal někdo jiný. Toto je první kniha, ve které se Kraus mohl vyřádit a napsat o čem se mu jen zachce. Netýká se tak pouze byznysu (buzynesu.) Autor líčí poutavě a barvitě svou životně-profesní cestu již od svého raného dětství. Kniha je propletena originálními přirovnáními a čte se lehce. Nemusíte být podnikatel, ani divák jeho pořadu a přesto si v knize najdete to své.

13 05.04.2018

Laca jsem znal jenom z rozhovoru pro DVTV. Přestože je to sprosťák, hulvát apod.jak je psáno už v anotaci, ten týpek je prostě charismatickej a zajímavej. Takže mi stačil jeden rozhovor s ním a když jsem pak zjistil, že s ním vyšla kniha, nebylo nad čím přemýšlet. A přečetl jsem jí nadvakrát... S řadou jeho názorů a činů absolutně nesouhlasím a kroutím nad nimi hlavou (stejně tak nad jeho přátelstvím s Klausem). Ale je to prostě zajímavej svéráz a úkaz. Už jen tím, že má energii na 50, vypadá na 60, a přitom je mu 80 let. Klidně odehraje 2,5 hodiny koncert a pak se ještě další dvě hodiny vydrží věnovat fanouškům... jak se zdálo a jak sám v knize zmínil autor Tomáš Poláček, Laco je v jádro hodnej a taky skromnej chlapík. Až bude v Praze, snad se půjdu podívat. Ať mu to troubí ještě dalších dvacet let.

12 23.06.2018

Vtipná oddechovka na dva dny čtení. Dobré přezdívky. Fajn příběh. Líbila se mi více, než Okamžiky štěstí.

12 20.10.2017

Velmi zajímavá, čtivá a inspirativní kniha.

12 18.11.2010

Minulá kniha Advokát pro mě byla jedna z nejčtivějších knih. Zde byl začátek pozvolnější a začínal jsem mít strach, že to nebude ono.... naštěstí byl strach předčasný a postupně jsem mohl začít hltat každou větu. Jako u Advokáta. Po několika knihách se mi tak opět podařilo číst delší dobu v kuse... Autor knihy je pokud se nepletu také advokát a zároveň senátor, takže je jasné, kde a kým se inspiroval. Tedy doufejme, že se jen inspiroval... :-) S láskou si přečtu další knihu Václava Lásky.

11 31.03.2020

Ilustrace nádherné, příběh nic moc... Přitom měl velký potenciál... čtete a najednou konec.

11 21.12.2018

Podle zdejších komentářů jsem se bál, že to bude peklo číst. Že je kniha uměle napsána provokativně, aby to zvýšilo prodeje apod. Vůbec takový pocit z knihy nemám. Slovům v knize jsem věřil. Věřil jsem, že se jedná o její upřímnost, pocity a opravdovou osobní zpověď. Gabriela se ničemu nevyhýbá a nebojí se přiznat třeba i místy dost silné pochybnosti nad výběrem manžela, a to nejen v den své svatby. A taky řady lidí okolo. Co bych knize určitě vytknul, je skákání v čase tam a zpět. Jistě by se dala lépe uspořádat. Jinak je kniha zajímavá i pro sportovně neznalé a podle mého názoru rozhodně není tak špatná, jako tu sděluje mnoho čtenářů ve svých komentářích.

11 30.05.2018

Můj první Zibura. Četlo se to lehce, bylo to vtipné, autentické. Psané od začátku do konce zábavnou formou. Například podivné zvuky, vycházející z bicyklu lze opravit pomocí slavného beatlesáckého alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band band - stačí pustit první píseň a zvuky z kola téměř ustanou :-) Člověk se tedy pobaví, rozšíří obzory a má se také nad čím zamyslet. Takže paráda. Přesto v druhé části knihy bylo popisování stále obdobných setkání s místními již trochu unavující, a to jsem v sobě neměl ani jeden stakan vodky.

11 20.02.2018