JaAnička komentáře u knih
Romantická česká pohádka o profesionálním sportovci a jedné fyzioterapeutce...
Tak a já musím konstatovat, že to bylo opravdu krásné, melodramatické a neskutečně přitažlivé...
Jak se říká, když někdo umí, tak umí a tohle se opravdu povedlo, protože...děj je skvělý, prostředí sportu je tentokrát OPRAVDU přítomné, protože se hodněkrat stává, že máme hrdinu sportovce, ale nic víc (viz Zapata), a postavy jsou prostě dobré, jakože fakt zajímavé, prokreslené a realistické a chvilkami jsem měla i slzu na krajíčku...a ta obálka a ty kresby uvnitř? Ó můj bóže to je tak skvělé (zvlášť když člověk knihu dočte, ocení to ještě víc).
Je skvělé, že si autorka vybrala rugby, což není (minimálně u nás) běžný sport a spousta z nás mu ani nerozumí...ale tak...sexy opálená a vysportováná těla psychopatů, co se honí za míčem a skáčou na sebe...to jako zakladní popis tohoto sportu stačí.
Pro příště bych prosila víc společných chvilek, víc lásky, víc interakce...no prostě víc všeho, protože to prostě můžu.
Jedině ten konec mě naštval, protože proč to muselo skončit v tom nejlepším? teď prostě musím čekat, až se dostanu k druhému dílu a už teď mně z toho srdce vynechává...
Bylo mi potěšením. Tato kniha je opravdu srdceryvná a plná neskutečného smutku, který drásá srdce. Jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou až teď, když jsem dospělá a mám také ledasco za sebou, protože ANO, kniha je i pro dospívající, ale skutečný účinek má až na dospělé. A ANO, jejich bolest je opodstatněná, vysvětlená a opravdu hmatatelná. Vyvolá slzy, opakovaně, rozbuší srdce, ale zároveň vám dodá naději na lepší zítřky, donutí se usmívat a milovat život. I když sami víte, že některá bolest nikdy nezmizí, naučíte se s ní žít a postupem času naleznete štěstí. Stačí jen, když tomu dát šanci. Miles zažil něco, co nikdo z nás zažít nechce. Nikdo si takový osud nezaslouží. Nikdo.
Je to opravdu moc krásná kniha a stojí za to si ji přečíst.
Tím, že jsem hodně četla o tom, "jak je tato kniha od ostatních odlišná", jsem očekávala trochu duchařiny, drsného napětí, možná i prvky hororu, ale bohužel jsem se nedočkala. Ano, napětí tam chvílemi bylo, ale pokaždé bylo ignorováno, odmávnuto nebo ubito romanticko-erotickou linkou, která mě oproti jiným Hooverovic knihám tolik nenadchla a ani neuspokojila. Pro první čtení jsou tam vlastně dost dobré zvraty - to se musí ocenit a knihu bezmezně chválit - bohužel při čtení druhém zjistíte, že by to nemohlo fungovat a spousta věcí je vlastně dost nesmyslná a plná otázek: "cože, proč a jak" a jakmile se kniha po několika dnech rozleží v hlavě, přijde to "vystřízlivění" a snížení hodnocení.
A bohužel to tentokrát nezachraňují ani postavy, hlavní hrdinka je v tomto případě hrozná ženská a většinu knihy se chová jako kráva (pardon, ale celá linka vůči Verity je skoro až nechutná a častečně i dost nevděčná).
I samotný konec vlastně překvapil, jenom dokážu posoudit, jestli dobře nebo špatně. Chápu, co se nám tímto sdělením vlastně autorka snažila říct, ale nejsem si úplně jistá tím, jestli se jí to dostatečně povedlo.
Tady nemám co vytknout. Je to upřímná zpověď zraněné, přesto bojující, milující a nadějeplné ženy, která se potýká s něčím, co by nikdo - a to opakuji - nikdo nikdy neměl zažít (ale stejně se to děje častěji, než by bylo zdrávo).
Jak je u Colleen zvykem, kniha je plná bolesti, strachu, časově neomezené lásky, bohatství, ale i chudoby, naděje, rozpadajících se rodinných vztahů, nefungujícího státního systému a citové horské dráhy, která vás donutí pobrečet si, smát se, melancholicky bloumat nad svým - zdánlivě dokonalým - životem, nebo naopak přemýšlet nad chybami a radovat se z maličkostí.
Když jsem tu knihu poprvé vzala do rukou, bála jsem se, že to bude jenom hloupý milostný trojúhelník mezi první láskou - rozpolcenou dívkou - a současnou láskou a naštěstí...nemohla jsem se více mýlit.
Kniha je nádherná, velmi oceňuji retrospektivní dopisy adresované Ellen, které tam nejsou jenom, aby nám objasnily minulost, ale mají své opodstatnění i do budoucnosti, stejně jako další věci, které nedělají svět plochým. Zkrátka...kniha končí v bodě, kdy chcete číst dál, a proto je moc dobře, že se Colleen i po tolika letech rozhodla pokračovat a nadělit čtenářům to, co chtějí a potřebují slyšet.
Bože, já tak hrozně miluji slowburn romantiku se spoustou slepých uliček, zaškobrtnutí a chyb. Nejlépe tak ještě v kombinaci s nějakou detektivní, dobrodružnou nebo fantasy zápletkou. A tady to všechno je. I když tu převažuje ta romantika a krimi část se tak říkajíc "točí v kruhu".
Všechno to pěkně navazuje na první díl (jenom bych teda vynechala - ač velmi krásné - epilogy z prvního dílu, které jsou možná až moc spoilerové?!) a rozvíjí, co bylo řečeno, naznačeno nebo nedovysvětleno. A konečně se také toho vysvětlení dočkáme. A co si budeme ....wau - konec překvapil.
Postavy si čtenář prostě musí zamilovat. Isaiah je skvěle napsaný, jeho chování je vždy opodstatněné a vysvětlené (i když si kolikrát trháte vlasy z hlavy a řvete do knihy, proč se chová jako pitomec). Ví je silná, není tak uměle silno-drze-nepříjemná jako Bryce ale má jiskru, díky které obdivujete, co všechno dokázala přežít a prostě ji milujete.
Zkrátka... je to psychologický román plný chyb, strachu, lásky, odpuštění, ale hlavně cesty zpátky k sobě samému.
"No - ty - vole - na - kole."
To bylo skvostné, zajímavé a velmi příjemné na čtení. Bylo to silné...těžká témata, z nichž chodí mráz po zádech, zlomené postavy, krvácející srdce a napětí, že by se dalo krájet...ale stejně po té knize sáhnete ještě jednou, nebo dvakrát...
Myslím, že ta kniha má všechno, co "napodobenina Maasové" (kromě délky, ale ono to možná taky není úplně k zahození) potřebuje (víly - check, temný svět - check, dark romance - check, bad boy with heart - check, akce na posledních stranách - check, žhavý flirting - check...) a máme BINGO, přátelé...
+ plus dvě dějové linky, které nádherně podkreslují charakter a hrdinka s zajímavou (i když trochu přesílenou) schopností...
Za mě 100% palec nahoru. A odteď ji budu doporučovat všem.
Začátek bomba, člověk tu knihu miloval...bylo to záhadné, napínavé...bylo to jako od Kinga, jenom pro trochu mladší čtenáře. Postavy jsou dobře vykreslené, záleží vám na nich, přejete jim jen to nejlepší, jste napnutí jak struna a čekáte, co se z toho nakonec vyvrbí a svým způsobem nechápete, proč má kniha tak nízké hodnocení.
Jenže pak přijde druhá půlka a najednou všechno pochopíte...začnete postupně zrychlovat čtení, přeskakovat slova, pak věty a nakonec i celé stránky, protože se kniha začne dostávat do strašných a nesmyslných smyček. Bumbadabác a napětí je pryč, stejně jako zájem o postavy a jediné, co si přejete, je, aby ta kniha už skončila.
Jak už padlo v komnetářích...mohl by z toho být dobrý film, ale to je asi tak všechno.
Škoda.
Tohle je asi poprvé, co dávám "lacině" romantickému příběhu se špetkou erotiky 4 hvězdičky, protože....páni...Garett je fakt skvělej kluk, je tak strašně dokonalej a uvědomělej...až je prostě fikční.
Ale na druhou stranu...jen příběh je neskutečný, není tedy nijak originalní (to ale ani nemůžete očekávat), ale je úžasný, vtipný a svižný. A hlavně je skutečně ze sportovního prostředí. Taky prostě cítíte to napětí, ten tlak na vrcholného hráče (uvítala bych tam toho klidně ještě víc), cítíte ten sport a tu lásku k němu...a to je něco, co dělá tu knihu výjimečnou. Ústřední dvojice má krásnou chemii, a i když je to všechno strašně rychlé (vážně všechno za 1 měsíc?), královsky jsem se u té knihy bavila. Ten konec měl sice takové to klišé drama, které se teda ale upřímně vyřešilo lusknutím prstu (aneb další důkaz, že stačí prostě otevřeně mluvit), ale mělo své, ikdyž trochu trapné, opodstatnění.
Jediné mínus je hrdinka, nějak mi nesedla. To, co prožila, bylo sice hrozné, ale způsob, jakým to podávala, se mi nelíbil. Nelíbilo se mi ani to, jak z ní jako "obyčejné holky" udělali najednou prvotřídní krásku a úžasnou děvušku, do které jsou všichni zamilovaní. A vyřešení jejího sexuálního problému bylo ... *povzdech*. Ale Garrett je prostě top kluk, takže vyvážil i nudnou hlavní hrdinku.
Prostě a jednoduše...nečekala jsem nic a dočkala jsem se nečeho...něčeho hezkého, plynulého a milého. Takže chápu ten hype kolem série a těším se na další díl. Snad nezklame a snad si ho taky užiju.
Tak tohle je bez debat nejlepší díl z celé série.
Po předchozí trilogii jsem byla předvědčená, že po další knize nesáhnu, ale slyšela jsem samé kladné hodnocení a rozhodla se tomu dát šanci...a dobře jsem udělala. To, v čem předchozí trilogie tápe, je tu moc dobře vyzdvihnuto a popsáno. Tupé, nesmyslné zvraty, extrémní množství násilí a divný sex...o to všechno současný díl přišel a vše bylo nahrazeno komornějším dramatem...a to je velmi dobře, příběhu to jenom pomohlo.
Je to nejdojemnější, nejzajímavější a nejlépe zpracovaný díl. Postavy jsou sice stejní psychopati jako v dílech předchozích, ale tentokrát tomu i dokážete porozumět. Jsou zlomení, zničení a z pocitu bezmoci a flustrace kolem sebe kopou a ubližují sobě i ostatním...stejně jako v reálném životě a stejně jako v reálném životě častokrát narazí na dno a aby přežily, musí se odrazit a plavat. Sledujeme jejich uzdravení, přijmutí sebe sama a lásku, která je jako svit slunce v zamračeném odpoledni.
Kim a Xan jsou postavy, o kterých si myslela, že mě nebudou zajímat, ale opak je pravdou, a oproti Elze a Aidenovi, mají charakterističtejší povahové rysy, které je formují do podoby, v jaké se nacházejí. Opět tu teda máme tu pasáž o "na hovno bohatých rodičích", ale na to jsem v podobných knihách už zvyklá.
Byla to emocionální jízda a já jsem se moc ráda stala její součástí.
Přitažlivá fantasy romantická knížka (s nepřiliš přitazlivým názvem), která vám rozdrtí srdce na prach...a to protože...
Protože (byť kniha nepřináší vlastně vůbec nic nového nebo neotřelého) víte jak bude asi přibližně probíhat a taky moc dobře víte, že na konci bude nadávat na nepřítomnost druhého dílu, popohánět prekladatele nebo to vzdáte a budete prostě pokračovat anglicky...protože prostě víte, že konec bude bolet.
Protože ta kniha je neskutečně bouřivá (aneb nepovedená reference na 3/4knihy)...nemáte čas si oddychnout a mentálně okapat, protože vlažná sprcha vás stejně spláchne (pardon, už končím).
Protože popis celého prostředí je tak realistický, že máte pocit, že každá prolitá kapička deště dopadá i na vás.
Protože postavy jsou skvělé, prokreslené a vážně zajímavé...hlavní hrdinka, jež bojuje sama se sebou, sice také není výlučně originální, přesto je vážně zajímavou..."semetrikou" (jak podotkl její manžel).
Protože ta kniha má hype, který si oprávněně zaslouží.
A proto si ji musíte přečíst...
Je nepopiratelně vidět, že v beletristické časti kniha ztrácí nebo není úplně konzistentní, avšak množstvím informací, znalostí a easter eggů na různé dopisy, citáty, díla či cestování postav, to Kája dobře vynahrazuje (nebo se o to alespoň snaží - protože je na knize dost patrné, že se nám toho Kája snaží říct co nejvíc).
Já nechci být přehnané kritická, mám totiž Káju ráda a ještě víc jsem ráda, že se podobnému, ve škole velmi neoblíbenému, tématu věnuje a rozšiřuje povědomí o tom, že NO nebyla jen nudná - dávná - historie.
ALE kniha podle mě není pro mladší čtenáře, Kája hodně dává pozor na jazyk, který používá, a i přes spoustu skvělých a vypointovaných vtipů, se kniha nečte úplně svižně, a přestože je extrémně krátká, její čtení mi připadalo dlouhé (a to jsem jako bohemistka zvyklá číst větší kraviny).
Což samozřejmě souvisí s tím, že v současnosti - ze znalostmi z české literatury - jsem si pravděpodobně knihu užila více, než kdybych ji dostala do rukou jako třináctiletá. A to je za mě škoda.
"On, nebo mi.. Oni, nebo my. Musíš se rozhodnout. Nemůžeš mít obojí."
To bylo velkolepé....ta autorka má neskutečný talent na psaní, je to dojemné, je to vtipné, je to smutné, je to plné lásky, naděje, ale i ztráty, strachu a zoufalství...je to čtivé, ale hlavně je to plné kvalitních plotwistů, když už jsi myslíte, že víte a že facka přiletí zprava, přiletí zleva a hned na to zprava. A opět jste vyvedení z míry. Je to neskutečné, výborně buduje napětí, prohlubuje vztah mezi postavami a seznamuje nás s novými (Caldon je skvělý a jsem moc ráda za prostor, který tu dostal - i když se dá říct, že trochu vystrnadil Jarena). Jediné, co trochu stagnuje, je vztah ústřední dvojice (nebo bych měla říct trojice?) - alespoň v první polovině, druhá má i tu setsakramensky skvělou slowburn romantiku.
Za mě jasná 5*.
Chvílemi jsem si nebyla jistá, jestli čtu gotický nebo milostný román, fantasy YA, lehký horor nebo sicilskou kuchařku (a to vážně - nečtěte knihu, když máte hlad, jinak se asi zblázníte). A mně se to líbilo.
Námět sedmi hříšných bratrů a trochu neschopných čarodějnic - kuchařek je sexy. Jejich nucená spolupráce je sexy ještě víc a chemie mezi nimi je excelentní. Emilie je tvrdohlavá, neústupná a nenechá se od ničeho odradit (jen o malinko hloupější Audrey bez Thomase). Postava Iry je úžasná a kdykoli je na scéně, oživuje knihu. S Emílií má svatou trpělivost a chrání ji, ačkoli je to typický bad-fuck boii. Je temný, děsivý, záhadný, trochu násilnický, přesto totálně přitažlivý a klidně bych mu svěřila svůj život. Ostatní bratři (ti, které jsme poznali) jsou taktéž zajímaví, snad budou mít později víc prostoru.
Krimi zálpetka je dobrá, sice se dá celkem rychle odhalit, ale nakonec se ukáže, že je tak zamotaná a složitá, že čtenář neví vůbec nic a chce víc.
A mně se to líbilo. A to moc. Přesouváme se z teplé - "lidsko-čarodějnické" - jižní Itálie do hlubin pekla. Je to hříšné, je to návykové, pokouší to vaše nejniternější myšlenky, zahrává si to s vámi a šálí vaši mysl. Je to peklo a je přesně tak zvráceně temné, jak by mělo být. Může tu Emilie vůbec někomu věřit, může věřit sobě? Dokáže vzdorovat, nebo nakonec podlehne hříchu? Je pravdou, že každý máme svůj dominantní hřích, kterému nedokážeme odolat?
Tyto otázky a mnoho dalších nabízí druhý díl fantasy série YA/NA Království hříšných (za mě je druhý díl spíš NA - proto jsem to označila na přelomu).
Není tajemnství, že kniha obsahuje velké množství stereotypů, proti nimž (dle mě) úspěšně bojuje netradičními tématy a prostředím (jakože...kolik knih se odehrává v pekle? A "spoiler"...je v něm zima? - za mě jediná pěkná věc na pekle - teplo - je pryč). Je vidět, že autorka má ráda temné gotické kriminální příběhy, které krásně prolíná s neustále utočícími hříchy a vzrušujícími sexy scénami (bohužel jen ten kriminální příběh ustupuje do pozadí v prospěch erotiky). Postava Iry je ještě lepší než v díle prvním, je ve svém domovském prostředí a díky tomu konečně dostáváme více informací o něm samotném. A jeho svádění/hry/intriky/tréninky mysly jsou úžasné, je opravdu temně sexy, ale zároveň strašně na facku. Je to pokušitel, je to ztělesnění hříchu, tak jaký by měl být?
PS: vím, že si tu pár lidí stěžovalo na nikam nevedoucí linky, zbytečný trénink atd...mně to ale nevadí....copak ve skutečnosti všechno trefíme na první pokus a nic neděláme zbytečně/navíc? Pořád prozkoumáváme peklo a postavy v něm a peklo je zrádné...tak to prostě je.
Romantická kniha ze sportovně krasobruslařsko-hokejového prostředí o urputné dívce a hodném chlapci.
Na začátek řeknu...čte se to hezky...ale není to zase takový "vodvaz", abych z toho byla naprosto unesená... postavy jsou přijatelně (dokonale) nudné a děj je ucházející - neobsahuje prakticky žadné zvraty nebo napětí (až na ten jeden moment je konci knihy)...ale jinak moc nevím, co o tom říct. Chvílemi se to táhlo, že jsem měla problém to dočíst, vyzdvihovaná erotika zase tak supr čupr nebyla, bylo ji na úkor krátkého děje moc.
Epilog mě maximálně tak naštval, přinesl vážně nosné téma, na které se - jednoduše - vykašlal. A ve výsledku to ani moc vtipné není.
Téma šikany, nenávisti, vyhoření, podceňování, správné stravování, přehnané očekávání...to všechno je fajn...ale je toho málo. Udělat z tanečního partnera záporáka lusknutím prstu, je smutné, ale dobře, dalo by se obhájit, že ji Nate akorát "otevřel oči".
Prostě můžu konstatovat, že jsem čekala úplně něco jiného a daleko lepšího. Pokud ale máte chuť na erotickou nenapínavou oddechovku, tak po tom asi sáhněte...jinak spíš ne.
Romantasy o dračích jezdcích, magii a nebezpečné lásce...
Myslím, že není potřeba knihu představovat - doslova každý o ní ví a každý ji zná...je to hit ...a to oprávněně.
Já musím konstatovat, že se připojím k těm, co chválí...kniha je to nádherná (nejen na pohled), čtivá, neskutečně akční, nabitá, drastická a pěkně krvelačná ...těch zlámaných kostí, prolité krve a těl spálených na uhel bylo požehnaně... Postavy jsou celkem skvělé (ale asi bych to přímo nenazývala "enemies to lovers") a draci jsou do slova a do písmene úžasní. Příběh má spád a dobré a některé vcelku i neočekávané zvraty (zejména pak na samotném konci, který se - tak říkajíc - utrhl ze řetězu a šíleným tempem uháněl k cíli).
Vyzdvihuji skvělý popis složitého světa křídel, letek, postavení ve společnosti, magie a kdo ví čeho ještě...a s tím jde ruku v ruce i pochvala za pěkný překlad.
Ano, souhlasím s tím, že kniha ve své podstatě není originalní, ale ...NO A CO? Kniha nese skvělé myšlenky a jakmile se objevily mýty a pohádky, byla jsem nadšená.
Přestože jsem z knihy nadšená a prečetla jsem ji jedním dechem, kvůli (za mě) špatným sexuálním scénám nemůžu dát plný počet. Nemůžu říct, že by byly objektivně špatné, ale prostě mi tam nepasovaly (opakuji - mně osobně to tak připadalo)...a kdyby tam nebyly (nebo kdyby aspoň nebyly tak hrozně dlouhé), rozhodně bych byla raději...(za to všechny ty sbližovací scény jsou fakt skvělé a za plný počet.
Prostě pokud váháte, tak neváhejte a běžte do ní. Chybu neuděláte.
YA detektivka o premiantce, které něco nehraje na pět let uzavřeném případě...
Zajímavě pojatý příběh vyprávěný ve dvou rovinách, které se krásně doplňují - tedy to, co píše, a to, co zážívá - je, skvělé, že každé je vyprávěno jinak (1. vs 3. osoba) ono to totiž rozbourává vyprávení - v dobrém -, pak je tu ještě i to doplnění o různé grafy a seznamy, které esteticky vypadá fakt dobře.
Děj ubíhá velmi rychle, postavy jsou vcelku příjemné, hrdinka je otravně tvrdohlavá, což se do detektivek hodí, a i ostatní postavy mají svoje kouzlo. Není tam zbytečná romantika, která by brzdila děj, nebo nějaký extra vtipný/rušivý element - jako to u YA bývá.
Kniha není moc násilnická, spíš klade důraz na překvapení, a to je dobře. Sice ano, konec se klasicky utrhne ze řetězu a na mé poměry moc brzo skončí, ale vlastně tomu nemůžu nic moc vytknout.
Já teda musím pochválit zápletku, vždycky, když už jsem si myslela, že vím, kdo to udělal, byla jsem opět mimo. A nakonec jsem byla vskutku překvapená.
Takže dobrá práce a pokud si chcete přečíst oddechovku kriminálku bez potoků krve, sáhněte po této.
Další z velmi podobných knih Mariany Zapaty (bručounský, velký, bohatý a nádherný sportovec/umělec a velmi inciativní, nevzdávající se, urputná dívka s hispánskými kořeny a obrovskou rodinou) a opět je to příjemná odpočinková četba. Avšak...ze všech knih, co jsem od Mariany četla, mi přijde nejslabší. Rozhodně je nejdelší s nejpomalejší romantikou (a nejotravnějším hrdinou) a tím pádem je i "nejrozvleklejší". Ve spoustě pasaží je to extrémně přitažené za vlasy a konec je OPĚT strašně zrychlený (na to jsem si už ale tak nějak zvykla, ale stejně mě to mrzí, protože ož od začátku nás teasuje na relativně velké "drama", které tam ale v konečném důsledku vůbec není - respektive je, ale je seškrtnuto na jednu větu, v úplném závěru).
Co ale musím ocenit je, že žádná z knih nemá v poslední třetině to velmi trapné laciné (pro romantické a erotické knihy typické) drama typu: "ty jsi mi lhal?!", "jak dlouho to víš?!" ale všechno velmi přijemně plyne, no a pak to v nejlepším prostě skončí.
Ano, kniha zahřeje na srdíčku. Ano, kniha je roztomilá a čte se dobře. Ale ne, na knihu si za měsíc už ani nevzpomenu.
"Ta světla, chaos, zločinnost, sexualita, vzrušení. To všechno patří do Desovy osobnosti."
Opět skvostné. Opět krásně napsané a výborně přeložené - opravdu...hovorovost, jazykové hříčky, slovní obraty, luxusní přirovnání, poznámky...prostě skvělé. Je moc vidět, že vidět, že si knihu pod svá křídla vzalo artovější nakladatelství, což je kvalitou rozhodně plus, bohužel kniha pak nemá taková takový Abatrosovský nebo Dobrosovský dosah...a to je sakra škoda.
V příběhu navazujeme prakticky hned tam, kde jsme skončili a tentokrát už tolik nekopíruje sérii Dvorů, ale jede si vlastní - a musím říct že velmi dobrý a zajímavý - příběh, který je něco mezi kriminálkou, hororem, prostým výplňkem pro poslední díl a standardní romanťárnou.
První půlka knihy je vcelku dost, ale tak zvláštně slowburn romantická, ale takovým tím příjemným způsobem, není tu tolik explicitní erotiky, jak by se podle popisu ("pro fanoušky Maasové" - nebo Armentroutové -) mohlo zdát. A pokud ano, je pěkně napsaná. Také se ale více seznamuje s fungováním světa, který je taktéž pěkně prokreslený, a další postavy mají co nabídnout (chceme více Temper!).
Konec je bohužel trochu moc uspěchaný, a dá se říct, že i částečně předvídatelný, ale ono to zase tolik nevadí, protože poslední stránky čtenář hltá jak dobré jídlo.
taktéž postavy jsou fajn, Callypso je opět příjemně sarkastická dívka, která si prošla peklem, ale skládá se dohromady. A Des je skvěle napsaný, opět je tím záhadným mužem se spletitou minulostí, jehož vrstvy postupně odkrýváme a pořád - stejně jako Callypso - nevíme, co si o něm máme pořádně myslet.
Zibura má skvělý smysl pro humor...o tom jsme se přesvědčili už několikrát. Jeho knihy i rozhovory oplývají typickým českých suchým humorem, extra trapnými situacemi, z nichž se vám chce brečet, ale zároveň chcete nastoupit na první vlak, letadlo, autobus a vydat se na podobnou pouť zažít jakékoli dobrodružství.
Ten kluk prostě ví, ví, jak má dávkovat napětí i příběh, ví, kdy je potřeba změnit tempo, ví, kdy má vysvětlit cizí pojmy, kdy má přidat vtipně úsečnou poznámku pod čarou, ale také ví, že svět je krásné místo, plné zajímavých míst a rozdílné, přesto přitažlivé kultury, že alkohol a úsměv lámou jazykovou bariéru a že předsudky je potřeba zničit.