Wojciech Tochman

Přidat do oblíbených Koupit knihy

polská, 1969

Populární knihy

Jako bys jedla kámen
Jako bys jedla kámen
Pánbůh zaplať
Pánbůh zaplať
Kokrhání kohoutů, pláč psů
Kokrhání kohoutů, pláč psů
Eli, Eli
Eli, Eli

Nové komentáře u knih Wojciech Tochman

Kokrhání kohoutů, pláč psů Kokrhání kohoutů, pláč psů

„neuvěřitelně silně bolavé příběhy. myslela jsem si, že mam už vytrenovany žaludek a nic me tolik nerozhazi, ale osudy malickatych lidi, o kterých vláda v Kambodže ani nevi (nebo možná schválně před nimi zavírá oci), me zasáhly dost hluboko. byla bych moc rada, kdybych mohla panu Tochmanovi osobně rict, ze je videt prace, kterou knize věnoval. obdivuju ho, ze se do toho pustil. jsem strasne moc rada, ze jsem se mohla dostat k tak odvaznemu reporterovi“... celý text
— hezuveru

Jako bys jedla kámen Jako bys jedla kámen

„Pár stran, které vypráví opravdu něco hodně silného... Snad poprvé, kdy jsem trpěl s vypravěči příběhu. Není třeba více slov.“
— AdamB.

Jako bys jedla kámen Jako bys jedla kámen

„Hodně depresivní čtení o válce v bývalé Jugoslávii psané formou reportáže. Svědci vyprávějí o mučení, pronásledování a o krutostech, jaké dokážou dělat lidé, pakliže mají moc a možnost. O šílenostech, které se dějí jistě za každé války, ale člověku se tomu nechce věřit a zapomíná. Wojciech Tochman je polský novinář, reportér a spisovatel, který po válce do Bosny jel a zapisoval výpovědi svědků, především žen, protože mužů už tam moc nezůstalo. Hodně dobré, ale temné čtení.“... celý text
— harena

Kokrhání kohoutů, pláč psů Kokrhání kohoutů, pláč psů

„Má druhá Absyntovka v pořadí. Splnila to, co jsem od ní očekával - reportáž z Kambodže... Někteří kritizují, že chybi nějaký historický kontext...Taky jsem měl velkoj neznalost o kmenu Rudých Khmerý, ale co jsem chtěl, tak jsem si dohledal a pokračoval v tomhle krutém čtení, které nám ukazuje jak se žije jinde. V podmínkách, které jsou pro nás nepředstavitelné... ...Autorovi vytýkám, že nezakomponoval do své knihy nějaké fotky, které by, některé příběhy lépe znázornily...“... celý text
— AdamB.

Kokrhání kohoutů, pláč psů Kokrhání kohoutů, pláč psů

„Od knihy jsem si mnoho sliboval, zvláště poté, co jsem si přečetl anotaci. Očekával jsem knihu o životě společnosti, která přežila katastrofu nepředstavitelných rozměrů. Anotace ostatně naznačuje, že by se autor v textu měl zabývat vzájemným soužitím mezi bývalými oběťmi a vrahy. Kniha se tomuto tématu věnuje pouze ve třech posledních kapitolách. Autor v této knize sepsal svá pozorování života chudých Khmerů, přičemž jejich bída má své kořeny v Pol Potově hrůzovládě. Ve svém pozorování není zcela objektivní a jím uváděná čísla nejsou dnes již zcela platná. Nicméně faktem zůstává, že Kambodža patří mezi nejchudší země světa a Pol Potovo systematické likvidování inteligence khmerskou společnost výrazně poznamenalo. Jak jsem již napsal, od knihy jsem očekával trochu více, proto ji hodnotím spíše podprůměrně, vzhledem k vysokému standardu, kterou absyntovky normálně drží. Nicméně za zmínku stojí autorovo krátké srovnání schopnosti společnosti v Bosně, Rwandě a Kambodži vyrovnat se s traumatickými důsledky genocidy. Zatímco v Bosně bývalí vrazi a oběti nedokázali žít v jednom státě, v Rwandě našli způsob, jak si vzájemně odpustit a jít dále. Kambodža je někde mezi, protože místní lidé se odmítli genocidou zabývat a nikdy nedošlo k jakémusi smíření s minulostí. Smutný konce smutné historie.“... celý text
— Rilian

Přejít na knížky autora