Kokrhání kohoutů, pláč psů přehled
Wojciech Tochman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496261/bmid_kokrhani-kohoutu-plac-psu-mo9-496261.jpg
4
68
68
Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži. Wojciech Tochman prozkoumává ve svých reportážích temná místa. Do Bosny, Rwandy nebo Kambodže se nevydával za senzací, ale chtěl se dotknout toho, čeho se bojíme, co se v lidech někde hluboko skrývá. Pol Pot a jeho příběh přitahují pozornost, ale člověk připoutaný řetězem u rozpadlé chatrče? Ostatně, kdo může svého nemocného příbuzného zavřít do klece? Jedině zlý člověk. To je jednoduchá odpověď. Tochman strávil v Kambodži, jedné z nejchudších zemí stále ohrožených přírodními katastrofami, dostatečně dlouhou dobu na to, aby jednoduché odpovědi nehledal. Doprovázel psychiatričku Sody Ang, která se pokouší vysvětlit rodinám, co skutečně trápí jejich nemocné příbuzné, a začít je skutečně léčit. Protože zatím jsou místo léčby psychóz zavíráni do klecí nebo přivazováni za nohu. Narušené duše, i takové jsou výsledky řádění Rudých Khmerů. Kambodžská společnost se rozložila, přišla o vzájemnou důvěru, zapletla se do sítě strachu a pověr. Zlí duchové – tak by to Kambodžané popsali. Když je jednou vypustíte, dlouho netrvá, než jsou zase zkroceni.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2022 , AbsyntOriginální název:
Pianie kogutów, płacz psów, 2019
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kokrhání kohoutů, pláč psů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Má druhá Absyntovka v pořadí. Splnila to, co jsem od ní očekával - reportáž z Kambodže... Někteří kritizují, že chybi nějaký historický kontext...Taky jsem měl velkoj neznalost o kmenu Rudých Khmerý, ale co jsem chtěl, tak jsem si dohledal a pokračoval v tomhle krutém čtení, které nám ukazuje jak se žije jinde. V podmínkách, které jsou pro nás nepředstavitelné...
...Autorovi vytýkám, že nezakomponoval do své knihy nějaké fotky, které by, některé příběhy lépe znázornily...
Od knihy jsem si mnoho sliboval, zvláště poté, co jsem si přečetl anotaci. Očekával jsem knihu o životě společnosti, která přežila katastrofu nepředstavitelných rozměrů. Anotace ostatně naznačuje, že by se autor v textu měl zabývat vzájemným soužitím mezi bývalými oběťmi a vrahy. Kniha se tomuto tématu věnuje pouze ve třech posledních kapitolách.
Autor v této knize sepsal svá pozorování života chudých Khmerů, přičemž jejich bída má své kořeny v Pol Potově hrůzovládě. Ve svém pozorování není zcela objektivní a jím uváděná čísla nejsou dnes již zcela platná. Nicméně faktem zůstává, že Kambodža patří mezi nejchudší země světa a Pol Potovo systematické likvidování inteligence khmerskou společnost výrazně poznamenalo.
Jak jsem již napsal, od knihy jsem očekával trochu více, proto ji hodnotím spíše podprůměrně, vzhledem k vysokému standardu, kterou absyntovky normálně drží.
Nicméně za zmínku stojí autorovo krátké srovnání schopnosti společnosti v Bosně, Rwandě a Kambodži vyrovnat se s traumatickými důsledky genocidy. Zatímco v Bosně bývalí vrazi a oběti nedokázali žít v jednom státě, v Rwandě našli způsob, jak si vzájemně odpustit a jít dále. Kambodža je někde mezi, protože místní lidé se odmítli genocidou zabývat a nikdy nedošlo k jakémusi smíření s minulostí. Smutný konce smutné historie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kokrhání kohoutů, pláč psů v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 79x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 39x |
| v Chystám se číst | 68x |
| v Chci si koupit | 32x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Jako bys jedla kámen |
| 2022 | Kokrhání kohoutů, pláč psů |
| 2013 | Pánbůh zaplať |
| 2017 | Eli, Eli |
neuvěřitelně silně bolavé příběhy. myslela jsem si, že mam už vytrenovany žaludek a nic me tolik nerozhazi, ale osudy malickatych lidi, o kterých vláda v Kambodže ani nevi (nebo možná schválně před nimi zavírá oci), me zasáhly dost hluboko. byla bych moc rada, kdybych mohla panu Tochmanovi osobně rict, ze je videt prace, kterou knize věnoval. obdivuju ho, ze se do toho pustil. jsem strasne moc rada, ze jsem se mohla dostat k tak odvaznemu reporterovi