Alexandr Valentinovič Sileckij
ruská, 1947
Nové komentáře u knih Alexandr Valentinovič Sileckij
Tady končí každý špás
„Vždycky mě překvapí, kolik satiry a narážek dokázalo projít tuhou sovětskou cenzurou, ale doba, ve které byly psány, už byla očividně rozvolněnější. Každopádně - já se celou dobu chlámala jak debil od první do poslední stránky! Tolik znesvěcení, od vědy, přes historii až k obyčejnému ruskému mužikovi, se pohromadě jen tak nevidí. Nic ale přitom nebylo nenávistně znevažující, jen láskyplně posměšné. Protože, jak říká Jan Hraběta, když bychom si i z vážných věcí nedovedli dělat srandu, tak bysme se z toho posrali...
Dvě hlášky mi uvízly v paměti nadobro, ale budu jen parafrázovat, nemám knížku před sebou:
- (hrdinovi lezou do bytu furť ňáký mimozemšťani) ...vrátil jsem se do obýváku a zdálo se mi, že se koberec hýbe. Což bylo o to zvláštnější, že jsem žádný nevlastnil. Sehnat totiž kovral se rovnalo nemožnému...
- (k hrdinovi se v ústavu dostal k vyřízení otravný dopis zvenčí) ...a protože v hierarchii našeho ústavu byl pode mnou už jen koš na papíry, neměl jsem dopis komu delegovat, a musel jsem na něj tedy odpovědět sám...
No prostě, spousta nápadů, spousta dobových nešvarů a spousta a spousta srandy. Doporučuju!“... celý text
— Vidlička
Tady končí každý špás
„Sbírka patnácti sci-fi povídek ruských autorů sice nemá žádné společné téma, přesto jeden rys dominuje všem uvedeným příběhům bez výjimky: je jím snaha naroubovat na strohý vědecko-fantastický žánr humor. Smutnou pravdou je, že představa spisovatelů bývalého Sovětského svazu o tom, co to humor vlastně je, ne vždy koresponduje s názorem zbytku světa, zvláště pokud se zápletka opírá o místní lidové zvláštnosti. Typickými představiteli mohou být například Petrinovo Tajemství Bermudského trojúhelníku, Lapinův Kongres nebo Brummův efekt od Alexandra Žitinského. Mimozemšťané jsou ponejvíce tupá sebranka mameluků (Poškozený Escuder, Exotická výměna), historické postavy vypadají jako přemýšliví blázni (Dialog o Atlantidě) a o domorodcích z Matičky Rusi snad raději ani nemluvit (Průkopník, Uličnice, Stroj času). Koneckonců spousta problémů (ne-li všechny) se v Rusku odjakživa řešily vodkou a málokterý autor ji opomene zařadit do svého vyprávění. A tady už pak opravdu končí každý špás…“... celý text
— ludek.n
Tady končí každý špás
„Nedá sa, ani pražákom ne. Možná se za polovinou nachází dokonce i nějaká kvalitní a zapamatovatelná povídka, ale to mě už nebavilo zkoušet číst dál. Ačkoliv sbírky sovětské sci-fi řadím poměrně vysoko, tady se zřejmě stalo, že k sepsání humoristických povídek byli vyzváni autoři, jimž tento styl není vlastní a píšou jej na sílu. Pobavil mě aspoň úvod o tom, jak sepsat naprosto stereotypní sci-fi.“... celý text
— Ziriath
Tady končí každý špás
„velmi slabe poviedky malo to byt smiesne ale ani ray som sa nezasmial dost som sklamany
s tejro knihy“
— kannibal28
Alexandr Valentinovič Sileckij - knihy
| 1982 |
 Tady končí každý špás |
Žánry autora
Literatura světová Povídky Sci-fi
Štítky z knih
Sileckij je 0x v oblíbených.