Nové komentáře u knih Alžběta Luňáčková
Pravý úhel
„Mně to přijde jen jako takový jednorázový chrchel bez cenzury či editace.“
— uzivatel6780
Pravý úhel
„Debutová sbírka básní mladé autorky, která se tematicky zaměřuje zejména na mezilidské vztahy a pojetí (možná spíše přijetí?) sebe samé. Stylisticky spíše chladné básně jsou přísně kontrolované, ale občas jimi prokmitne i humor. Pravý úhel znázorňuje zdání dokonalosti, které ale není v reálném světě možné a autorka poukazuje na nemožnost takové dokonalosti dosáhnout. Velmi zajímavý počin, nicméně jak opakovaně upozorňuji, nejsem přílišný znalec poezie “... celý text
— Sorrow
Pravý úhel
„Krásná niterná věc. O mládí v dnešní době. O strachu, tlaku okolí a standardů a jejich očekáváních, o úzkosti a depresi číhajících na slabou chvilku, o svůdně lákajících lahvích alkoholu, o bojujících i poražených...“... celý text
— memphisz
Pravý úhel
„Krásná kniha. Jak mimořádně elegantním grafickým zpracováním, tak především famózními texty.
Sevřené (což je přiléhavé, neboť i motiv sevřenosti je v básních častý) a intenzivní texty. Intimní, ale nevlezlé. Místo zbytečné sentimentality panuje pichlavá ironie.
Bavila mě i nenadálá jazyková hravost („Bestie zmije, jedovatá geometrie.“, „Dnes oslovujeme, voláme: Matko! / Dnes oslavujeme, že nikdo nechybí.“)
Pravý úhel nabízí nespočet možných obratů, které Luňáčková využívá („Co když ale stojím v pravé poledne na ideálním místě, pane doktore?“). Paradoxy a naivní držení se pravého úhlu jakožto jediného spravného úhlu pohledu perfektně zobrazují verše „Abych šla nahoru, musím se propadat, abych byla plná, musím se vyzvracet.
Motivy prostoru, vzdálenosti, uzavřenosti a vyhraněnosti.
Zajímavé jsou také časté „češtinářské“ motivy, kterým dodává kouzlo nová čeština.
Toto je to pravé ořechové.
Na samotě není nic ušlechtilého,
vysvětluji své imaginární kočce
a vracím do lednice víno místo mlíka.
Atmosférické vrstvy musí zůstat neporušené,
abyste byla šťastná, vyplňuje mi doktor čas
při čekání na výtah, exosféra – troposféra,
venku se opírám o dopravní značku,
abych se mohla nadechnout.
Terapie se nezdaří, zdravím svou kočku,
skloním se, pohladím sinusoidu,
prohnutý hřbet, a jdu do lednice pro mlíko.
(s. 33)“... celý text
— lubtich
