• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Amo Jones

Stříbrná labuť

„Málokdy mám z přečtené knihy tak smíšené pocity jako z téhle. Něco mi na ní nesedlo, až jsem si během čtení párkrát říkala, zda bych ji neměla odložit, a třeba se k ní vrátit jindy, ale na druhou stranu tam byly věci, které mě zaujaly a vrtaly by mi hlavou, tak jsem četla dál a doufala, že se něco objasní. Vím, že v prvních dílech nemůže být odhaleno a vysvětleno vše, ale tady jsem byla po dočtení celkem paf, protože zůstalo víc otázek, než je zvykem. Ale pár z vás mi psalo, že u téhle autorky je to celkem normální. Nad čím jsem se ale pozastavovala, tak byly některé věci, které nedávaly úplně smysl. Jako například dotaz na hlavní hrdinku, zda je panna a její odpověď, že to je komplikované. Dobře, říkala jsem si, za tím třeba něco bude. Ale o 50 stránek dál odhalí, že měla v minulosti přítele a byli spolu sexuálně aktivní. Co je na tom komplikovaného? To panna asi není, ne? U některých postav to mám tak, že zatím nevím, co o nich myslet a do téhle skupinky patří například i Madison. Nejsem si jistá, zda jít do dalšího dílu, I když mě slova několika z vás nalomila, že bych tomu měla dát ještě šanci. A navíc nemám ráda nezodpovězené otázky a ráda bych znala odpovědi, tak se uvidí, zda a kdy se odhodlám k pokračování.“... celý text
— kniha_je_laska

---

Vládci chaosu

„Celou sérii bojuji se zmateností v rodinných záležitostech všech hlavních postav. Obecně dost věcí je tam zmatených, jeví se nějak, ukáže se, že je to jinak, jen aby se nakonec zjistilo, že je to ještě úplně jinak. Přiznávám, že jsem nedokázala tyto události sledovat a v první třetině to vzdala a prostě počkala, až/pokud vůbec se to dozvím. No a najednou se mi četlo mnohem lépe. Zakončení série se celkem povedlo a nelituji přečtení jediného dílu. Bylo to něco jiného, než co obvykle čtu a bylo to zajímavé. Pouze musím zmínit, že autorka asi nebude můj šálek. Styl příběhů mě bavil, ale ten chaos, to na mě bylo prostě moc. A pokud takové jsou i ostatní knihy od ní, tak mě prostě nelákají.“... celý text
— Nikidree

---

Chaos v míru

„"Jsi zlomená, .... Budeš navždy zlomená." . Chaos v míru byla má první kniha od autorky a musím tedy říct, že byla skvělá! Jedná se o první díl ze série Půlnoční Běsnění, ale snad by každá měla mít svůj vlastní pár. Konečně jsem pochopila ten hype kolem. . "Tihle lidi jsou zvrácení. Musím se mezi nimi naučit plavat, jinak se utopím." . Je to drsné, tajemné a na dřeň. S hlavními hrdiny se autorka opravdu nemazlí a s erotickými scénami taky ne. . Příběh hlavní hrdinky vás jistě zaskočí, stejně jako mě. Žijete s nějakou představou a za pár sekund je všechno jinak a vy máte pocit, že čtete úplně jiný příběh. . Bratrstvo Kizniče? Wow! Jsou to napovrch bezcitní drsňáci s různými zálibami, ale já si je zamilovala všechny! V tomto příběhu je hlavní postava Kingston, který nesnáší celý svět a vy se až později dozvíte proč.. . Z počátku nic nedává smysl.. pak vám autorka hodí udičku a začne si vás namotávat. A vy se samozřejmě chybně chytnete na háček.. Protože tohle je úplně jiný příběh.. Až teď najdete chybějící dílky do skládačky a prozřete. . Promyšlené, skvostné a dech beroucí.. . "Nemusíte se však ničeho bát - jen toho, že vás připravíme o rozum..."“... celý text
— knihomolkaJani

---

---

Chaos v míru

„Mnooo... zkusila jsem... a nedočetla. Čekala jsem nějakou pecku a dostala jsem doslova chaos. Za mně bohužel ne.“
— zandu

---

Chaos v míru

„Jako prvnich bych rekla, ze na Amo musí mít člověk náladu, otevřete tu knihu, začtete se a je to buď a nebo ... nicméně, v záplavě jiných "eroťáren" má tahle trošku inteligentnější obsah, nicméně ... pořád je to erotická oddechovka. Je to kniha čtivá, neskutečně čtivá, ale ne úplně kvalitou slovní zásoby, nýbrž tím, že se tam pořád něco děje a pokud vás ta kniha chytí, budete si nadávat, že čtete pomalu, protože na zjištění, co je na další stránce, bylo už včera pozdě. Nicméně, nejspíš se ke knize vrátím a spočítám, kolikrát si v ní někdo "olízl rty". Mám dojem, že se dostanu za hranice tří číslic. Neskutečný, úsměvný výkon. Jména velkého množství postav začínají na "K", což nevadí do chvíle (malý spoiler), kdy se všichni sejdou v jistém domě u jisté konverzace a začnou chrlit informace i jisté, pro příběh stěžejní, situaci. Připomnělo mi to nějaký starší silvestrovský pořad. Jmenovalo se to José nepřijel. Florindo, José nepřijel, Florinda běží k Esmeraldě, Esmeralda k Donu Pablovi, Do Pablo k Doně Marii, Dona Maria k Jacobovi ... a takto si tam "předávají žezlo" celou kapitolu. :-D Neuvěřitelné, nezapamatovatelé. Amo má smysl pro neotřelé, zajímavé zápletky. Umí upoutat a prodat to. Je to čtivé. A není to zbytečně roztahané, není tam nudná výplň, nicneříkající věty. Literární skvost to rozhodně není, ale žánr, do kterého spadá, reprezentuje se vší hrdostí.“... celý text
— Andrea_I_Am