kniha_je_laska komentáře u knih
V tomhle díle Josie a její tým vyšetřují zmizení Trinity. Předpokládají, že ji někdo unesl a brzy zjišťují, že důvodem nejspíš byl nějaký případ, který se snažila rozlousknout. Musí jít po jejích stopách, aby zjistili, na co přišla a pokusit se ji najít dřív, než bude pozdě. Mají na to jen omezený čas, a tak závod s časem začíná….
Já mám vždy takovou radost, když se vrátím k téhle sérii a postavám. Pokaždé je to skvělé čtení, které plynule odsýpá a já si to nesmírně užívám. A tenhle díl nebyl výjimkou. Líbí se mi, že je tu znát i vývoj postav, které jsou na hony vzdálené osobám v prvních dílech. A oceňuju i to, že se tu prolíná i jejich osobní život, díky tomu je můžu poznávat víc a jsou mi bližší. I zde bylo pár nových informací. Některé mě dostaly, když jsem je četla.
Případ byl napínavý, bylo skvělé s nimi pátrat po indiciích a spojovat si všechno. Autorka to má výborně promyšlené. Rozuzlení jsem v jedné věci neodhadla, ale to bude asi trochu i tím, že to, co zde bylo nemám tak zažité (i když jsem to párkrát už různě viděla) a tak jsem to do svých tipů nedala.
Kdo máte rád detektivní thrillery, tak tahle série by vám neměla utéct. A rozhodně ji doporučuji číst popořadě
Poslední díl s bojovníky, kteří mi přirostli k srdci. Tenhle díl je odlišný od ostatních v tom, že meňavcem je žena.
Ella byla vojanda stejně jako ostatní, ale měla to trochu těžší, jelikož musela dokazovat, že na to má a kvůli tomu se nemohla chovat jako křehotinka. Jednou ona a Jake podlehnou přitažlivosti mezi nimi a stráví spolu noc, během které Ella pozná, že je jejím osudovým druhem, což ji dost vyděsí, jelikož v některých záležitostech měňavců to má jiné oproti ostatním. Jake nemá nejmenší tušení o tomto světě, ale nemůže na Ellu zapomenout, jenže se snaží držet jejich dohody, že jejich první společně strávená noc bude i jejich poslední, takže se smiřuje s tím, že ji už neuvidí. Ale osud má jiné plány, když se nečekaně potkají na Koa Pointu, jelikož je ostatní požádali o pomoc s dohlížením na oblast, zatímco někteří pátrají po prapůvodním kameni, o jehož existenci donedávna ani nevěděli. A to ještě netuší, co dalšího se blíží....
Tihle dva byli boží. Ella se mi líbila, byla drsná, neohrožená, ale často to musela dokazovat svému okolí. Kluci ji brali pomalu jako kluka, ale Jake nikoliv. Věděl, že je skvělá vojačka, ale zároveň v ní viděl ženu. Ženu, ke které ho to neuvěřitelně táhne. Bylo mi ho lehce líto ve chvílích, kdy vnímal spodní proudy, či vtipy, kterým ale nemohl porozumět, protože nevěděl o meňavcích. Vývoj jejich vztahu jsem si užila. Pobavily mě dohazovačské triky některých.
Trochu mě překvapilo, že tu autorka neuzavřela jednu linku, jak jsem si myslela, že udělá. Působí to díky tomu trochu neuzavřeně, nebo jestli si nechává nějaká zadní vrátka? Nevím, uvidíme. Každopádně, kdo máte rád tuhle partu, tak tenhle díl by vás neměl minout. Je mi líto, že se s nimi musím rozloučit, protože to byla skvělá oddechová fantasy série
Za mě lepší než Pan Masters, který byl mou první knihou od autorky.
Byla tu skvělá interpretace, hlasy obou se k postavám hodily a já si poslech moc užila.
V tomhle žánru asi nikdo nečeká úplně originální příběh, protože většina námětů už byla někdy nějak zpracovaná, ale přesto se tu povedlo pár překvapení.
Spolu s romantickou linkou s erotickými scénami tu nechybí menší detektivní zápletka, která se do příběhu skvěle hodila.
Když se hrdinové dali někde v polovině dohromady, tak mi bylo jasné, že se to nějak pokazí, jelikož zbývalo ještě hodně stránek do konce, otázka tedy byla, co se stane a jak se to pokazí?
Hlavní postavy se mi líbily. Hlavně Emily, která se z Jamesona nehodlala posadit ve všem na zadek, nijak ji neuchvacovalo jeho bohatství ani postavení, naopak ji nebylo moc po chuti. Skvělé scény byly ve chvílích, kdy mu ukazovala život ostatních smrtelníků a on díky tomu měl nové zážitky. Nutno říct, že z většiny nebyl moc nadšený, ale byly velmi humorné. Někdy natolik, že jsem se při poslechu musela ovládat, abych v práci nevybuchla smíchy.
Jsem zvědavá na Tristana, jednoho z Jamesových bratrů, který se mi tady líbil. Pokud bude jako audiokniha, tak budu ráda.
Posloucháno přes @audiolibrix kde jsem to zakoupila za kredit v předplatném
Když se mi tahle kniha objevila ve výzvě, tak mi bylo jasné, že si ji nechám na konec roku, aby mě naladila na vánoční atmosféru a přiznávám, že to se podařilo.
Kouzelné vánoční prostředí… dodržování tradic… sympatické postavy a hezký příběh… všemožné dobroty, které mi dělaly při čtení chutě… dokonce tu lehce byla zpracovaná ztráta blízké osoby a vyrovnávání se s tím.
Pokud máte rádi vánoční příběhy, protože se chcete naladit na toto období a nějaký hledáte, tak myslím, že s touhle knihou nešlápnete vedle. Začátek mi chvilku trvalo sw začíst, ale potom jsem už otáčela stránku za stránkou.
Součástí knihy je i Svatba ve vánočním táboře, což je takové „A co bylo dál“ . To bylo moc milé, ale přiznám se, že v jedné situaci, která tam byla, jsem čekala větší drama. Byl to takový delší epilog.
IG @kniha_je_laska
Příběh je inspirovaný naší mytologií a pověstmi. Objevují se tu různé bytosti. Někdy jsem měla trochu problém se v nich vyznat, uvědomit si, co umí, ale k tomu je tu na konci slovník, kde je hodně vysvětleno. I když se přiznám, že tohle jsem zjistila až někdy v půlce knihy, takže jsem zezačátku lehce tápala Mám asi radši, když je to vysvětleno přímo v textu.
Je to vyprávěno ze 4 úhlů pohledu. Musím říct, že v tomhle směru se to autorce povedlo, a já se v postavách neztrácela. Každá postava měla co říct a v určitou chvíli vyprávěla svůj příběh, aby ji čtenář mohl trochu lépe poznat.
Líbilo se mi to, přestože většinu knihy jsem necítila nutkání porušit rozpis kapitol a číst dál, jak se mi někdy stává. Přestože tu byla akce, tak to bylo takové oddechové. To se ale změnilo asi kolem strany 200, kdy se stalo něco, co jsem absolutně nečekala a vyrazilo mi to dech, v tu chvíli jsem knihu musela dočíst okamžitě, jelikož jsem chtěla všemu porozumět, protože jsem byla totálně překvapená.
Celou knihu je vidět, jak můžou lidé zaujímat různé postoje na jednu věc. A že nic není jen černobílé.
Vyvolává ve mně pocit klidu a bezpečí. Jako by právě on mohl pochopit, co mnou uvnitř zmítá. Nevím proč, ale působí na mě tak nějak známě. Povědomě a poklidně. Jako bych ho znala mnohem déle.
Moje první setkání s autorkou. Tahle kniha mě zaujala – spřízněné duše, které se shledají v dalším životě? To jsem si musela přečíst.
Mikkaela a Seth jsou sympatické postavy, které jsem si brzy oblíbila. Oba dva si byli v něčem tak podobní. Líbilo se mi, jaký byl Seth gentleman a jak se k Mikky choval.
Bylo to moc milé čtení, kde nechyběla romantika, sbližování, magie. Na konci se postupně všechno krásně propojilo, některé nenápadné zmínky dostaly větší význam. V některých věcech bych ocenila víc detailů, aby to bylo trochu víc rozepsané.
Hezká jednohubka, kterou mohu doporučit. Já se každopádně plánuju podívat i na ostatní knihy autorky.
„Nejsi povyražení. Ty jsi melodie, co rozechvívá všechny struny ve mně. Jsi dar, o který se nechci s nikým dělit. Jsi můj kompas, když ztrácím směr.“
K Mitchovi jsem se původně chtěla dostat už na jaře, ale nějak to nevyšlo.
Z tohohle prostředí jsem četla už mnohem lepší knihy – například od Elle Kennedy –, tak se to trochu projeví i na hodnocení, ale je to oddechovka, která se příjemně četla, a líbilo se mi, že je tu zakombinované i vážnější téma, což se dle anotace ani nezdá. Akorát je škoda, že se tomu autorka nevěnovala trochu víc, i když to měla dobře naťuklé.
Bylo tu hezky popsané seznámení a vývoj vztahu Andie a Mitche, některé situace byly úsměvné. Mitchovo spoluhráči byli skvělí a chvíle, kdy zkoušeli Andie a zjišťovali, co ví o hokeji, mi byla povědomá. Byla bych na tom asi stejně jako ona
Obočí mi vystřelí málem k vlasům. „Děti?“ odvrátím zrak od trenéra a zírám na Toma. Oba muže ta myšlenka znepokojuje stejně jako mě. „Jak vás mohlo napadnout, že bych měl zrovna já pracovat s dětma? Vždyť já nesnáším i lidi, co už jsou dospělí!“
Vrátila jsem se do Maxton hall k Ruby a Jamesovi. Díky konci Zachraň mě nebylo těžké uhodnout, jakým směrem se bude teď zpočátku příběh ubírat. Obnovit důvěru není jen tak, a to i přes lásku, kterou cítí k tomu druhému.
Ke kapitolám hlavních hrdinů se tady nově sem tam objeví kapitoly Lýdie a Ember, takže je možnost vidět, co prožívají ony, a zjistit i jejich úhel pohledu. Obě dvě jsem si hodně oblíbila.
Přestože se mi to opět dobře četlo, tak dějově to bylo lehce slabší než první díl, ale i tak se těším na Zachraň nás, protože autorka umí napsat překvapivé konce, i tady se jí povedlo, že jsem jen zírala, jelikož jsem čekala, že se stane něco jiného
Tuhle sérii plánuju už hoooodně dlouho a konečně jsem se dostala aspoň k prvnímu dílu
Musím říct, že se mi to líbilo, ale mělo to nějaké mouchy. Hlavně James a jeho chování, zarazilo mě, jak byl podezíravý po jedné situaci vůči Wendy, ale když se potom udála jiná věc, tak vůči té další postavě nepojal skoro žádné podezření, nebyl vůbec obezřetný, přitom bylo jasně vidět, že něco nesedí Některé věci jsem odhadla, byl jeden zvrat, který jsem čekala, a stejně mě zabolel, a na konci bylo pár překvapení, která byla nečekaná
Určitě se vrhnu i na další díly, ale nejspíš až v příštím roce.
Ještě se mi snad nestalo, abych v jednom měsíci přečetla dvě knihy od Bryndzy. Teď jsem se pro změnu vrátila k Erice. Jelikož už od čtení téhle linky uběhla nějaká doba, - nehledě na to, že v téhle sérii jsem nechtíc přeskakovala, a tak mi někdy časová posloupnost dělá díky tomu trochu zmatky, - jsem chvíli pátrala, jak skončil předcházející díl (naposledy jsem četla Chladnokrevně, který je dějově až po tomhle), ale naštěstí jsem se celkem rychle zorientovala.
Eriku její nová práce moc nebaví, a náhodou se připlete k případu vraždy, kdy se najde zmučené ženské tělo odhozené v popelnici. Přestože na oddělení vražd už nepracuje, tak jí to nedá a vyšetřuje. Upřímně mi tohle celkem vadilo. Vím, že Erika nerespektuje nadřízené a dost často se s nimi dohaduje, ale aby se pletla do vyšetřování, když pracuje jinde? To už je trochu moc. Naštěstí pro ni – i pro ostatní – se později k vyšetřování může připojit. Podaří se jim to? Najdou vraha dřív, než se objeví další tělo?
Je to pro mě trochu jiné, když poslouchám některé popisy, myšlenky postav, než když to čtu. Takové více intenzivnější. Ke konci jsem trnula a ponoukala je, aby se zeptali na to či ono, aby se vydali tam a tam, a spílala jim, když to neudělali.
U vraha je tu pár detailů, které mi nesedí a některé věci nebyly objasněny, což je škoda.
Mossová se mi líbí, některé řeči, které prohodí jsou prostě něco.
Jedna z knih, kterou jsem vloni objevila pod stromečkem, měla ji ve své výzvě a jako velká ostuda jsem se k ní celý rok nedostala, tak jsem se pochlapila a konečně ji vzala do ruky, že ji musím přečíst.
Jako malá jsem milovala koně, a doteď mám ráda filmy či knihy, kde se objevují.
Pacient psychiatričky Lindy spáchal sebevraždu a ona cítí, že musí splnit jeho poslední přání a tím bylo dovézt dopis jeho otci, který se o něm dozvěděl jen pár dní před tím, než zemřel. Přestože ví, že by měla zachovat profesionalitu, tak u tohohle případu to nedokáže. Nejenom že toho pacienta měla ráda, ale také ji to připomnělo některé věci, se kterými ona sama bojuje, a tak je to i pro ni těžší ještě víc. Damián je velmi známý zaříkávač koní, který si mnohem víc rozumí s nimi než s lidmi, a to platí i o jeho vlastní rodině. Celý život se potýká s tím, že nenaplnil očekávání některých, a to v něm zanechalo rány. Teď se navíc ještě dozví, že měl skoro dvacetiletého syna, o kterém nevěděl a kterého už nikdy nepozná, jelikož zemřel.
Děj se odehrával v krásném prostředí, které na mě při čtení dýchlo a navodilo klid, přestože témata v knize byla náročná a smutná. Hodně jsem si oblíbila vedlejší postavy, které byly skvělé. Hlavně Nuria, její matka a Ramón. Líbilo se mi, že se příběh netočil jen kolem hlavních hrdinů, ale byla možnost víc poznávat skrz zmínky právě i ty ostatní. Díky popisům jídel, která si dopřávali, mně nejednou přepadly chutě.
V příběhu jsem čekala, až přijde jeden moment, u kterého jsem tušila, že budu slzet a taky že ano.
Kniha se mi četla moc dobře, přečetla jsem ji rychleji, než bych myslela a pokud máte rádi koně, hledáte oddechovku, tak klidně zkuste tuhle knihu.
100 lidí 100 chutí – čas od času narazím na knihu, která mi potvrdí, že je to pravda. Na tuhle mafiánskou romantiku jsem zahlédla skvělé recenze, a tak jsem se na ni dost těšila. A možná to byl kámen úrazu.
Od začátku je tu znát přitažlivosti, která je mezi Nicholasem a Elenou, přestože díky okolnostem ji nemohou projevit. Nicholas je drsný boss, jehož pověst ho předchází a znají ho i lidi mimo jejich společnost. Elena je mafiánská princezna, jejíž krása je všeobecně známá a všichni muži by ji chtěli. Ona sama se ale cítí uvězněná, sžírá ji pocit viny a touha se změnit a něco napravit. U ní jsem čekala nějakou výraznou proměnu, jelikož to působilo, že k nějaké dojde, ale nakonec se nic moc významného nestalo.
Brzy jsem si začala říkat, kdy už se bude něco dít. Víc mě kniha začala bavit od chvíle, kdy byl zasnouben správný pár, ale upřímně ani po dočtení nemohu říct, že bych z příběhu byla paf. Většinou je něco, co mě opravdu zaujme, na co myslím ještě po dočtení, ale tady to nějak necítím. Byla to fajn oddechovka s předvídatelným dějem, kdy se toho moc neděje. Na proložení mezi těžšími knihami ideální, ale ještě si promyslím, zda se pustím do dalších dílů.
Už uběhlo pár let od čtení této knihy, a když byla vydaná jako audiokniha, řekla jsem si, že bych si příběh mohla zopakovat. Přestože jsem věděla, co se bude dít, tak i tak jsem si čtení užila, což samo o něčem vypovídá.
Pro Ellu se vše změní, když se objeví Callum Royal s informací, že její otec, kterého nikdy neviděla, je mrtvý, ale on se jako jeho nejlepší přítel prohlásí za jejího opatrovníka. Najednou se tato dívka, která toho v životě přes svoje mládí už hodně prožila, ocitá ve světě bohatých a privilegovaných. A přestože se jí tento svět nelíbí, jelikož ho nezná a přijde jí falešný, tak pochopí, že se jí naskytla příležitost k tomu, aby si jednou splnila svůj skromný sen. Ale bude to stát za to všechno, co k tomu patří? Nóbl škola plná rozmazlených dětí, jiné způsoby, nepřátelé, a hlavně Callumovi synové, kteří ji ve svém domě nechtějí a dělají vše pro to, aby zmizela?
Ella je drsná holka, která je ale také v některých věcech nevinná a nezkažená. Má silnou povahu, ke všemu se postavila čelem a jen tak neukazovala svou zranitelnost, přestože někdy měla namále. Kluci jsou pěkní hajzlíci, ale i když byli v přesile, tak Ella je mnohokrát převezla. Jeden se baví jejich slovními přestřelkami, ke kterým mezi nimi dochází. V knize se objevují i vážnější témata.
Děj plynule utíká, a brzy se dostanete na konec, díky kterému budete okamžitě potřebovat další díl, abyste zjistili, co se stalo a co bude dál.
Interpretka se k Elle hodila, namluvila ji hezky, jen je škoda, že trochu neměnila hlas u jiných postav a nerozlišovala je tak díky tomu trochu. Třeba u mužů trochu hrubší hlas či tak, zážitek z poslechu by byl pak ještě lepší. 4
Doufám, že i pokračování vyjde jako audiokniha.
Děkuji @kanopa_nakladatelstvi za poskytnutí audioknihy k recenzi v rámci #spoluprace
3,5
Fantasy, kde nechybí upíři a je to na způsob Hunger games? Hned jak jsem to zjistila, tak jsem věděla, že tahle kniha mě nesmí minout. Akorát trvalo dlouho, než jsem se k ní dostala.
U prvního dílu fantasy jsem zvyklá, že je pomalejší začátek a chvíli může trvat, než se začtu, ale tady to trvalo skoro do půlky knihy, takže přes 200 stran. Měla jsem z toho začátku smíšené pocity. Cítila jsem, že jsem se do čtení neponořila, jak bych čekala, ale zároveň jsem to nechtěla odložit, protože mě zajímaly některé věci. Tak jsem četla dál a jsem za to ráda, protože pak se to najednou zlomilo, já se začetla a vydrželo mi to až do konce.
Ve světě jsem se trochu ztrácela, v některých druzích upírů a tak. Nebyly vysvětlené rozdíly mezi nimi, a až po půlce jsem se dozvěděla, že na konci jsou vysvětlené nějaké pojmy. (To je pro ty, kdo se teprve chystají, tak aby věděli a koukli, pomůže vám to)
Je to drsné, krvavé a jakmile se to pro mě rozjelo, tak jsem otáčela stránku za stránkou, až jsem se dostala na konec. Líbilo se mi pozorovat ty dva, jak se snaží o druhém zjistit vše co se dá a co by mohlo být užitečné, ale zároveň neprozradit nic na sebe. Po nějaké chvíli už to nešlo a bylo jasné, že si oba uvědomují,že pokud na to přijde, tak nedokážou toho druhého zabít. Celkem jsem tipovala jak to skončí – když v turnaji může zvítězit jen jeden, tak jak to udělají – a tedy něco jsem neodhadla a byla jsem překvapená.
Na druhý díl, který má vyjít začátkem roku 2025, se těším a určitě si ho přečtu. Věřím, že tentokrát mě to chytne hned od začátku
4,8
Konečně jsem se vrátila k této sérii, kde mi chyběl poslední díl, na který jsem byla dost zvědavá, protože to znělo zajímavě a také díky událostem ve Vesnici, kde Adam zjistil Lauřino tajemství, které se ho týkalo a byla jsem zvědavá, zda to vyřeší to vyřeší a budou spolu dál pracovat.
Kriminalisté jsou přivoláni k případu na vesnici, kde v jednom domě je nalezená vyvražděná rodina. Nejdřív to vypadá na vraždy a sebevraždu, ale postupně se ukazuje, že to bylo jinak. Laura má novou parťačku, jelikož Adam se nechal přemístit na jiné oddělní, a obě se snaží přijít na to, co se stalo, protože spoustu věcí nesedí, ale celé okolí líčí rodinu jako bezproblémovou a idylickou. Postupně se ukazuje, že to tak nebylo.
Případ byl napínavý, líbilo se mi, jak vyšetřovali. Byla jsem spokojená se spoluprací, kterou tady nové kolegyně měly mezi sebou oproti jiným dílům, kde některé věci zezačátku drhli. Trochu jsem tu čekala, že Laura a Adam budou nějak řešit to, co se odhalilo ve druhém díle, přeci jen to bývali kolegové a ta záležitost se vyskytovala během celého minulého dílu, ale tady k tomu nebylo tak nějak nic. Laura se v něčem zlepšila, ale v určitých jednání byla stejná a taky se to vymstilo.
To, co se tam v jednu chvíli stalo? To bylo co? Nejdřív takový šok, naděje, že to bude dobré, radost, že ano a pak? Bylo to opravdu nutné? Takový nečekaný zvrat. Rozdýchávala jsem to ještě druhý den Na konci se krásně všechno spojilo, ale stejně muselo se to stát?
Zbývá ještě pár knih, které mi od autora zbývá přečíst. A myslím, že i ty zbývající si poslechnu jako audioknihy, protože jsou skvěle namluvené. Podle mě byl pan Stránský skvělou volbou k tomuto.
Kate se se svým synem potápí ve vodní nádrži, když tam nečekaně narazí na tělo mladíka. Přestože policie jeho smrt označí za nehodu, jeho matka si to nemyslí, jelikož byl vynikající plavec a prosí Kate, aby se na případ podívala. Kate souhlasí, protože ona sama na mladíka myslí. Při pátrání s Tristanem zjišťují, že tohle není první tělo, které se v nádrži objevilo. Nehledě na to, že se ztratí jejich kolegyně z univerzity a postupně si začínají myslet, že to spolu souvisí.
Tenhle případ se mi líbil, hezky to plynulo utíkalo a já se snažila přijít s naší dvojicí na to, co se stalo. Na děj se pohlíží z úhlu vícero postav, přičemž nejvíc nepříjemný byl úhel od kolegyně Kate a Tristana. V těch kapitolách mi bylo ouzko.
Bylo zde trochu zpracované i jiné téma a to homosexualita, kdy vlastně jedna postava přiznala nahlas svou orientaci. Když bylo učiněno toto přiznání, tak tu byly vidět reakce ostatních a ty byly dost různé, některé celkem dost směšné, bohužel i takové existují
Jelikož hotel, který má Alex převzít není ještě dokončený, tak ho jeho šéf pošle na Island, aby mu očíhnul hotel, který má v plánu koupit. Ale nemá o své misi nikomu nic říkat – tady je asi každému jasné, že až to praskne, tak to nebude hezké. Lucy oproti tomu nemůže najít práci, jelikož díky chybě, která ji stála místo v té předchozí, skončila bez doporučení a to, co se stalo, tak se rozkřiklo a nikde ji nechtěli přijmout. Jediná nabídka, která se objeví, je místo manažerky hotelu na Islandu, kam také nakonec odjíždí. Po příjezdu ovšem zjišťuje, že hotel nevypadá tak jako na fotkách. A po několika událostech začíná mít podezření, že hotelu někdo škodí. Jenže kdo?
Byla jsem zvědavá, až se odhalí, co Lucy provedla v minulé práci, přestože jsem si dokázala tipnout, čeho se to týkalo díky nějakým zmínkám, tak bylo jasné, že toho bude víc. Oblíbila jsem si všechny postavy, až na televizní štáb, ti mi pili krev, ale to nejspíš každému, kdo to četl.
Líbilo se mi těch pár výletů po Islandu, popisy míst a krajiny. A to natolik, že jsem si o této zemi ohně a ledu našla několik informací. Pár z nich přidávám.
Podruhé mohu v této sérii dát plný počet hvězd, tenhle příběh se mi moc líbil. Měl všechno, co jsem mohla přát a moc hezky se mi četl
Tenhle díl je prostě skvělý, ale nejdřív ho trochu přiblížím…
Sydney nemůže přestat myslet na Adrianovo vyznání a snaží se mu vyhýbat, jenže to nejde donekonečna a nejenom díky jejímu přidělení. Navíc jí chybí, nikdo ji nerozuměl tolik jako on. Snaží se také vypátrat Markuse, protože už teď ví, že ji Stantonová lhala, když říkala, že ho nezná. A po incidentu s Bojovníky se chce zaměřit i na ně. Neví ovšem, že se někdo zaměřil i na ni, a přestože se tomu bránila, tak ji nezbývá nic jiného než se začít víc věnovat magii, aby se ochránila.
Je to nabyté od začátku do konce, vůbec jsem se nenudila. Akce a zvraty se prolínají s romantickými chvilkami mezi Sydney a Adrianem, které to k sobě táhne čím dál, přestože by nic takového neměli cítit. Sydney se s tou přitažlivostí snaží bojovat, ale moc se jí to nedaří. A úplně ji chápu, kdo by odolal Adrianovi, když vidí, co všechno pro ni dělá?
Při čtení jsem tak přemýšlela nad poutem, které mají Jill a Adrian. Umíte si to představit? Být s někým takhle spojený, nemoct nic schovat. Když každou myšlenku, každou prožitou chvíli – třeba i intimní – uvidí i někdo jiný? Ještě třeba někdo mladší a opačného pohlaví? Uff. V některých věcech to měla Rose s Lissou jednodušší, přestože byly ve stejné situaci.
Mimochodem, musím autorce uznat, že konce napsat umí. Zatím se na poslední straně objevil nějaký zvrat u všech dílů této série. Zvrat, který dává tušit, že zamává s dějem, a přestože to třeba nejsou přímo infarktové konce, u kterých okamžitě potřebujete další díl, tak minimálně vzbudí zvědavost a zájem díky kterým se do dalšího dílu člověk určitě někdy pustí
Po vítězství v souboji se z Celaeny stala králova bojovnice, která pro krále má vykonávat špinavou práci. Doteď byly její úkoly mimo město a dařilo se jí rozkazy trochu obcházet, ale co bude dělat teď, když její cíl je někdo velmi známý ve městě? A nejenom to, ona sama ho zná osobně, ale ten člověk je na králově seznamu možných vzbouřenců, ale Celaena je odhodlaná zjistit víc.
Romantická linka je tu už hlavně mezi Celaenou a Chaolem, jelikož Dorian pochopil, že ti dva k sobě cítí něco víc, a navíc on má teď jakýsi jiný problém. Problém, který ho ohrožuje, pokud na něj někdo přijde, a tak ho musí tajit, a přitom se snaží dozvědět o tom víc. Celaena si mezitím maluje budoucnost, kdy bude svobodná a pomalu v ní počítá i s Chaolem, jenže pak se stane něco, co všechno změní a nic už nemůže být jako dřív. Což mě zas ani tolik nevadí, že to mezi nimi skončí, nesedí mi prostě k sobě.
Děj hned navazuje na Skleněný trůn. Je tu několik záhad, které se pomalu odkrývají a z některých tajemstvích běhá mráz po zádech. V některých případech bych se zabarikádovala v pokoji a nevytáhla z něj paty, místo abych chodila všude možně. Je tu pár zmínek, které začnou dávat větší smysl v dalších dílech. Přestože jsem věděla, co se zde stane, tak když k té události došlo, byla jsem z toho dost smutná, jelikož to ovlivní hrozně moc věcí a většina nebude dobrá. A začalo to už v tomto díle. Ale přesto tahle událost zapříčinila to, že mě kniha začala víc bavit, protože v první části byly úseky, díky kterým jsem úplně neměla nutkání číst dál, ale potom to už jelo.
Už se těším na další díl, jelikož se objeví několik postav, na které čekám a pak to teprve nabere obrat
Nelítostný princ byl senzační, tak bylo jasné, že ani další díl mě nemine.
Přestože hlavní dvojice je jiná, tak ale děj navazuje, jsou tu zmínky týkající se událostí z prvního dílu, tak je asi lepší číst sérii popořadě.
Je to takový retelling na Krásku a zvíře zpracovaný v mafiánské romantice.
Nessa byla vždy jiná oproti svým blízkým, přestože je členkou mafiánské rodiny, tak si zachovala nevinnost a laskavost. S podnikem své rodiny nemá nic společného, ale přesto je unesena členy jiné mafie, kteří se přes ni chtějí pomstít. Ví, že by měla nějak pokusit dostat pryč, než ublíží někomu, koho má ráda, ale její únosce ji fascinuje. A pomalu ale jistě mu začíná propadat.
Celkem dost se tu řešily poměry mafie, jejich kroky, snaha o vládu, pomsta. Nevadilo mi to, jen mi přišlo, že to bylo na úkor hlavních postav, které neměli moc prostoru se poznávat a tak. To mi kapánek chybělo.
Byly tu nějaké zádrhely, které mi nesedly. Následuje zmínka, o co šlo, a přestože to není nijak zásadní prozrazení děje, tak případně přeskočte, jestli chcete. On zamkne pokoj, do kterého Nessu po únosu odnesl, aby se nikdo nedostal dovnitř (a tedy ani ven), ale když se ona probere a vezme za kliku, tak dveře bez problému otevře? A později když Nessa vidí Miku jít na zahradu a tak tedy ví, že není ve svém křídle, tak se rozhodne mu jít prozkoumat pokoj, protože ji zajímá, jaké to tam má, ale zapomene, že má na kotníku sledovací zařízení? No, to trochu nesedělo
Nebylo to špatné, ale mně osobně se líbil mnohem víc první díl.