Andrea Hejlskov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

dánská, 1975

Nové komentáře u knih Andrea Hejlskov

Náš velký útěk Náš velký útěk

„Přežije rodina mimo civilizaci?, píše se na obálce knihy. Jak mimo civilizaci? Normálně odjeli z Dánska autem na pronajatou chatu v jižním Švédsku, supermarket a lékař pár minut autem od chaty, auto parkují pod chatou. Autorka je dětská psycholožka a vyučovala psychologii na univerzitě. Už jí to nebavilo ve městě, tak sbalila děti, manžela, plno krámů a jeli. Tam si chtěla hrát na eko, bio a agro život v divočině, uprostřed lesů, ale stala se z ní jen nepraktická chatařka, která nezvládala ani zatopit v kamnech, připravit jídlo, umýt nádobí a zapřáhnout skoro dospělou dceru do domácích prací. Ukňouraná paní neví, co chce, ale chce to moc a chce být u toho šťastná. Nakonec se trochu z toho zbláznila, otrávila rodinu, ale dokáže o tom kecat na svém blogu a ještě napíše knihu, jak se v tom všem rok patlala. Musím uznat, že se jí to podařilo velmi poutavě a čtivě. Kniha má dvacet kapitol a každá z nich je uvedena černobílou fotografií na dvoustránce - slunce, dřevo, oheň, jezero, svíčka, kořeny, úplněk, potok, kotlík nad ohněm, pařez, zaťatá sekera, mlha, kůra, kmeny, led, sníh, rampouchy, les, koruny stromů a lapač snů. Tak to vypadá velmi pěkně, skoro jako deníček squaw v trampské osadě. Ovšem po přečtení člověk zjistí, že její kritika kapitalismu, feministické nářky a obavy z klimatické krize jsou jen takové módní výkřiky. Sama sobecky parazituje na společnosti a chová se ve vysněném lese jako hovádko (žití z přídavků na děti, pálení plastů v ohništi, praní prádla v jezeře pracím práškem, těžba stromů na srub pomocí harvestoru).“... celý text
— Petra1324

Náš velký útěk Náš velký útěk

„Tak jo... knihu jsem zhtla během pár dní. Hodně nutí k přemýšlení, ale... tohle je fakt moc. Jsem celkem otevřený člověk a sama sním o svobodě, ale svoboda jako taková neni jednoduchá. Oni si hráli na svobodne. Rozhodnout se vsechno zabalit a jit zit do lesů, to klobouk dolu, byli odhodlání... ale jinak? - paleni plastovych pytlů mi nepřijde OK - praní prádla v řece pracim práškem mi nepřijde OK - skacet asi 200 stromů kvuli vlastnimu srubu mi nepřijde OK "Tuto nadhernou planetu nicime jen kvuli prachum..." Aha... :-D - neprispivat spolecnosti, kterou kritizuji, a brát socialni davky mi neprijde OK - byt psycholozkou a kouckou, ale pak beru sama antidepresiva a nedokazu koucovat sebe, ani deti, mi neprijde OK - nezahrnout deti do rozhodnutí, kam dal, přičemž jeden ze clenu viditelne proziva trauma, mi neprijde OK Je to vše pokrytecke. Ne, temto lidem nefandim.“... celý text
— Potolu

Náš velký útěk Náš velký útěk

„Nebyli schopní žít šťastně ve společnosti a neuměli žít šťastně ani v lese. Kdyby byli schopní, našetřili by si napřed na stavbu soběstačného bydlení. Překvapuje mě, že se mohli utábořit kde chtěli a mohli pokácet tolik stromů. Vadilo jim jak lidé ničí planetu, ale při tom, kdyby všichni udělali to co oni, nezbyl by v přírodě kámen na kameni.“... celý text
— Dandy1

Náš velký útěk Náš velký útěk

„Knihu jsem četla opravdu hodně dlouho. Rodina se rozhodne opustit svůj standard a žít v lese. Bez přípravy, bez peněz. Používají plastové pytle, spalují odpad pomocí benzínu, hlavní postava Andrea je vlastně ráda, když unikne zpět do reálného světa, kde dělá přednášky a dá si sáček chipsů. Celá kniha spíš filosofická, vyprávění o tom, jak je všechno skvělé. Nějak jsem jim to nevěřila.“... celý text
— Vakalik

Náš velký útěk Náš velký útěk

„Hodnocení této knihy bude oříšek. Mám hodnotit knihu jako takovou nebo spíš činy a děj, který se odehrává? Vezmu to z té kratší strany.. . Kniha není napsaná vůbec špatně - je z ní cítit příroda, touha, zoufalství a hlavně jak funguje rodina v takové situaci. Tady měli "hlavní aktéři" štěstí, že jako rodina fungovali pospolu a docela se jim to dařilo... A teď přejdeme k druhé části hodnocení. Ehm, ehm! Krásný příklad toho, že jen kladný vztah k přírodě nestačí. Musíte mít nějaké znalosti (ty především), zkušenosti (ty určitě) a taky musíte mít plán!!! Paní autorka si vůbec neuvědomila, co všechno pro takový život potřebuje. A jak jsme se přesvědčili, situaci nezvládla. Ač psycholožka, v hlavě se jí to mlelo, jakoby měla sama být pacientkou. Vůbec nechápu, jak do takové šílenosti mohla zatáhnout celou rodinu včetně dětí a že ji za to nikdo "nezavřel" jak je na severu běžné. Kdyby neměli Kapitána, byli by úplně v ř*ti. Kdyby nepsala ten svůj blog a nedostávala příspěvky jak od čtenářů tak od maminky a úplně nejvíc od toho poplivaného fuj státu byla by úplně v ř*ti. A co se týče samostatnosti a soběstačnosti - myslela jsem, že účelem stěhování do lesa je být nezávislý na městě, penězích a systému. Ale bohužel se dočteme, že jezdí nakupovat, dělat přednášky a nakonec si ještě koupí na Vánoce elektroniku aby se měli lépe. Mockrát jsem milé paní autorce chtěla nalískat, ať už se probere a radši se začne učit přežít v divočině než z rozmaru zatáhnout celou rodinu do neskutečného prů*eru. Nakonec hodnotím třemi hvězdami a to za styl, kterým je kniha napsaná. Bohužel nemůžu zavřít oči nad obsahem...“... celý text
— evickakyticka

Přejít na knížky autora