Potolu komentáře u knih
Na seriál mě upozornila moje maminka a hned mě zaujal, protože já psychologické náměty ráda. Pak jsem zjistila, že je i kniha, takže nejdřív kniha a až potom seriál, jak je mým zvykem. :-)
Politika není moje téma, ale tuhle knihu jsem hltala od začátku do konce. Skvěle vykreslené postavy, popsané prostředí v politice, ta přeměna člověka (asi jako Perníkový táta)... Jsem náročný čtenář a tahle kniha je fakt podle mýho gusta. Vřele doporučuju...
O prázdninách jsem si poslechla jeden rozhovor o tom, co jistý muž prožíval v rámci klinické smrti. Je to téma, na které se vždycky chytím, protože tak nějak mě zajímá, co je mezi životem a smrtí a taky, jestli teda existuje nějaký Bůh/entita/bytost... Nicméně...
Když tedy tento muž umíral a potkal Boha (říkejme mu tak), ptal se ho, proč umírají malé děti? Ten mu na to odpověděl, že dal člověku nekonečno možností volby. A že každá volba vede k určitým následkům, k určitým cestám. Třeba právě ke smrti dítěte, která může být jistým způsobem rozhodnutím rodiče nebo někoho jiného, pro něj blízkého.
A přesně o tomhle byla tahle kniha. Vyprávění o tom, jak by vypadaly životy hlavní hrdinky Nory, kdyby se v daném okamžiku života rozhodla jít jiným směrem, než jakým se rozhodla jít. A to právě ve chvíli, kdy se rozhodla ukončit svůj život.
Takže pro milovníky kvantové fyziky, filosofie, neuroplasticity mozku a psychologie jako dělané! Není to úplně jednoduché čtení, já taky jsem poněkud náročnější čtenář, ale díky beletristickému pojetí byla Půlnoční knihovna prostě bomba!
Tak co? Neříkejte, že jste si nikdy nepoložili otázku, jak by vypadal váš život, kdybyste se rozhodli jinak, než jste se rozhodli...
Jiné zaměstnání? Jiná škola? Jiné místo bydliště? Jiný partner? Jiny způsob života? Jiní přátelé? Prostě jiné rozhodnutí...?
Jodi Picoult je jedna z mých oblíbených autorek, ale mám pocit, že poslední knihy, které jsem četla, tak jsou čím dál horší. Líbí se mi na Jodi, jaká si volí témata pro knihy a jak jde do těchto témat do hloubky. Vše detailně prostudované.
Nicméně tato kniha byla zklamáním - Domnívala jsem se, že téma kovidu bude pouze okrajové a čím víc jsem o tom četla, tím víc mě to deprimovalo a štvalo (Nic proti lékařům, kteří v té době léčili nakažené pacienty). Hlavní hrdinky jsou v posledních dobách velmi zaměřené na sebe, tak trochu egoistické (Kniha dvou cest, ...). A Diana mi nepřerostla k srdci. Navíc snad v každé druhé knize, kterou teď čtu se prolíná téma rozdílných sexualit (byť v této knize fakt jen malinko, ale přece!) a mně se to začíná zajídat...
No, nic... Teď si řeknu, že od ní už nic číst nebudu a pak mi to zase nedá...
Příběh čtivý, psychologický. Postavy nesympatické téměř všechny (i hlavní hrdinka). Svým způsobem příběh děsivý, ale na druhou stranu ani ne tolik překvapující (jako učitelka mám různé a ne taky dobré zkušenosti).
Nicméně po dočtení jsem si říkala, kdo je, sakra, Blanka Mydlářová? Tak doporučuju se vrátit na začátek knihy... Hnus.
Milá a laskavá kniha. Byť jsem očekávala, že se bude jednat o tajemství jiného typu, tak ve svém závěru je tohle "tajemství" top! :)
Příběh celkově se mi líbil, už v půlce knihy jsem tušila, jak to vše dopadne. Příběh rychle plynul, přečteno za dva dny. Postavy sympatické. Prostě nemělo to chybu... :)
Jako připomenutí pár koučinkových rad dobrý. Hodně výkonnostně zaměřené - až jako fanaticky. Zarazila mě myšlenka věnovaná pozitivnímu myšlení: "Když se vás někdo zeptá, jak se máte, vždy odpovězte: "Skvěle!" Bez ohledu na to, jak se v daném okamžiku skutečně cítíte či co se právě odehrává ve vašem životě, naučte se zůstat veselí a optimističtí." Takže mně umře dítě a já budu tvrdit všem, že všude lítají jednorožci... To je trochu asi přešlap, ale chápu, jak to autor myslel, jen... By to asi bylo lepší napsat jinak.
Taky mi přijde, že podle autora bychom měli mít naplánovaný celý den, hodinu po hodině. Kde je flexibilita? Kde je odpočinek, tolik důležitý pro další fungování?
Kniha je zaměřená především pro manažery, límečky... Já jako učitelka, i kdybych spala ve škole a dělala práci navíc, tak to na zvýšení platu fakt neucítím. :-D
Nicméně myšlenka začít tím pro nás nejhorším úkolem je určitě dobrá.
Viděla jsem první sérii seriálu, víc ne, protože mi to vlastně pak přišlo zbytečné. Kniha je více přímočará, má svižnější tempo. Není tam ta omáčka okolo jako v seriálu. Celkově se mi to líbilo. Ačkoli Hannah si mě prostě nezískala. Stále jsem měla pocit, že neustále obviňuje a vyčítá druhým, že její život stojí za starou bačkoru. A čekala, až přijde teda někdo, kdo ji asi zachrání jen na základě jejího pohledu... Nicméně kniha otevírá téma toho, jak některé činy mohou vést k jiným a ne tolik správným činům... A že je důležité mít svoje hodnoty, držet se jich, protože pak by se možná spoustu věcí nestalo. :)
Jako jo... Ale přišlo mi, že je to omílání něčeho, co už dávno víme z jiných knih (např. Tajemství). Takže v podstatě nic moc nového, ale jako připomenutí některých zásad pro pozitivní myšlenky je to dobrá kniha. :)
Ne, ne a ještě jednou ne. Těšila jsem se, nápad krásný, ale nepodařil se. Všechny postavy byly ploché, povrchní, protivné, divné... V příběhu od matky a od dcery byla postava Nely úplně jiná. U matky byla zdrcená, ale svým způsobem ještě pokorná. U dcery byla typická fiflena, která se nadřazuje nad ostatní...
A témata jako gendery, vražda, nevěra... Kroutila jsem nad tím hlavou. To jako musely vměstnat do románu s jinou hlavní myšlenkou tolik jiných a pro mě zbytečných myšlenek?
Každý z příběhů byl taky svým způsobem v závěru šíleně zrychlený (když předchozí části se nesnesitelně táhly) a pak ten závěr. Jestli chcete podivný kýč z kriminálek, tak sáhněte po téhle knize. Nicméně ji spíše nedoporučuji. Nesplnila moje očekávání.
Ze začátku kniha na mě působila hodně ezo. Síla naší kundičky, Velká Bohyně a naše božství, udělejte si oltář a koukejte na svoji kundičku do zrcadla a pozdravte ji... Řekla bych, že vše směřuje pouze a jednoduše k tomu, aby žena byla ženou a tím získala energii a tu v knize omílanou zářivost, kterou pak předává všem v okolí. Jako připomenutí ženskosti, důležitosti plnit si svá přání a touhy, pečovat o sebe (nejen o druhé), povzbuzovat v sobě erotično, tak proč ne...
Druhá část knihy, ta spíše rozvojová, byla lepší než ta první.
V knize jsou i drobné nápady na úkoly, které se netýkají tak úplně intimity, jako spíše toho, jak se např. vypořádat s negativními emocemi, jak v sobě probudit více ženskosti...
Takže ačkoli má kniha celkem skandální název (a o to přece taky jde!), tak nečekejte, že se celou dobu zabývá jen a pouze tím. K tomu slouží jiné knihy. :)
Taková víkendová jednohubka. Téma děsivé, ale vlastně takové medializované. Ale je to dobře, že se o šikaně mluví!
Pisatelsky to není žádný skvost, na mě to bylo takové jednoduché, lacinější čtení - jednoduché věty, bez nějakých větších myšlenek... Vlastně jsem možná čekala více, že více pochopím, proč to Jonathan udělal, ale asi mě to nějak nepřesvědčilo o té nesnesitelné bolesti, kterou prožíval. Takže tak...
Námět dobrý, ale čtenářsky a pisatelsky nezajímavé... Některé pasáže (zvlášť ty v závěru knihy) se jakoby opakovaly... Celá kniha byla taková ufňukaná, melancholická. Ono to asi bylo i záměrem, ale já čekala něco jiného.
Kniha pro mě nebyla úplně nějakým zážitkem, ale věřím, že si své spokojené čtenáře najde.
Uff... Autorka umí psát lépe. Zajímavá myšlenka, zajímavý nápad na psaní, ale autorka z toho moc nevytěžila. Příběh se neskutečně táhl... V závěru jsem myslela, že se snad nedozvím, jak to nakonec bylo...
O Amiších je tam toho minimum, očekávala jsem, že se o nich dozvím více podrobností.
Navíc mě neskutečně štve ta opakující se myšlenka minulé a pravé lásky (Coop) již v druhé knize Jodi Picoult. A ženská, která neví, co chce... Ellie mě neskutečně štvala. Vlastně mě tam štvaly všechny postavy. :-D Nevím, byl to záměr?
Čekala jsem duchařinu a ono tomu tak úplně nebylo. Ne, že by příběhu chybělo napětí, ale... Svým způsobem bylo jasné od začátku, že to je tak a tak a skončí to tak a tak. Postavy byly takové nijaké , stejné, ploché... A ke konci to rádoby klišé s Holly a Ralphem? To se jako vzalo kde? Takový patos...
Prostě King to umí (možná uměl?) lépe...
Au, to bylo ale utrpení! Složitá, dlouhá a košatá souvětí. Dlouhé popisy. Dlouhé vysvětlování. Filosofické rozhovory o Bohu. Boj o jakousi dívku, která o to zároveň stála i nestála... Chlípný učitel vs. snažící se ťuňťa. Asi v tom bylo něco víc, ale tohle na mě bylo až moc ezo. :-D
Gazely mi byly blízké. V každé z nich jsem se svým způsobem našla. Každá z nich hledala to svoje, to ideální, aby nakonec přišly na to, že život, který žijí, je vlastně fajn. To je hezká myšlenka...
Nicméně jak už to u Hartlových knih bývá, často se objevují hlavní hrdinové, kteří jsou bohatí a peníze nejsou důležité. Svým způsobem si říkám, že i chování některých hrdinů je nereálné (manžel Šárky, který jí pořád nadbíhal a ona ho odmítala se vším všudy... Řekněte mi, kdo by tohle neustále vydržel a byl u toho pořád tak happy jak dva grepy?). Ale třeba jo, ale já nikoho takového neznám, kdo by ve vztahu tohle vydržel... A pak Kája s Tondou. Sluníčkový vztah, kde je všechno v pohodě. Uvěřitelnější život měla možná tak Helena.
Jako oddychovka dobré, ale opět velmi surrealistické. :-)
Jiný pohled na ADHD. Maté uvádí vše do souvislostí. Ještě lépe, když sám autor má ADHD, takže je jasné, že ví, o čem píše. Kniha mi pomohla jako učiteli nahlížet na tuto "poruchu" jinak... Vřele doporučuji všem rodičům a učitelům, i dospělým, kteří sami poruchou trpí.
No... Vím, vím, kniha je určená pro začátečníky a pro ženy, ale... To jako všechny pracujeme jen u počítače a v korporátu? Tak to totiž autorka podávala. A proč kniha byla jen pro ženy? Kvůli té jedné kapitole o menstruačním cyklu, která byla příliš obecná na pochopení principu, jak to s tím cyklem funguje a jak co tedy konkrétně plánovat? Vadily mi neustále opakující se anglické názvy (tady by se trefně hodina písnička od Chinaski - meeting, briefing, brainstorming a další - call, messaging, atd.). Taky mě napadala otázka, jestli autorka byla placená za reklamu pro Oura ring a Apple watch? Ty jsou zmíněné na každé druhé straně... Myslím, že i kniha pro začátečníky by měla být teda kvalitnější a mnohem promyšlenější a méně manipulativní, protože kdo nemá apky, tak jako by nebyl! Tohle se fakt nepovedlo a raději teda znovu sáhnu po mužských kvalitkách jako je Covey nebo Robbins.
P.S. Eisenhowerova matice je strašně profláklá, metoda A,B,C,D taky. Ludwiga četl snad každý Čech... Těch plánovacích metod je více, nerozumím tomu, proč je tady vše podáváno jako doktrína, že tohle funguje? Mně třeba ani jedna ze zmíněných metod nevyhovuje...
A jasně, všichni máme peníze na to, abychom si zaplatili paní na úklid a máme jedno dítě... Až napíše o tom, jak si zorganizovat čas se čtyřmi dětmi, se svojí práci, s prací na zahradě/farmě atd., tak jí to možná uvěřím. :-)
Horory já můžu a tahle kniha mi velmi dobře naplnila mé očekávání. :-) Fotky doplnily atmosféru a pak ty v závěru úplně... To, že takový horor napsala i česká autorka mi jaksi... Nadmulo hruď vlasteneckou pýchou, protože "my taky umíme!" Vřele doporučuji všem milovníkům duchařských hororů... :-)
První díl byl moc pěkný, ale druhý byl takový nemastný a neslaný. Nic moc se v něm nedělo. Jasně, mělo to svoje myšlenky o Bohu, o víře, o dospívání a zároveň dětském světě, ale... Prostě už to moc nešlapalo a víceméně jsem se do čtení musela nutit.