Potolu
komentáře u knih
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Tak jo... Nečekala jsem, že mě příběh takhle chytne! Eleanor není typická hlavní postava, ale právě pro tu její akurátnost (jak by řekl Raymond), jsem si ji oblíbila. Vlastně všechny postavy v knize byly fajné. Svým způsobem se mi moc líbila, jak byla Eleanor přímá, svá, jednoznačná, upřímná a přitom toho tolik zažila... Celkově jsem nečekala, když jsem si knihu půjčovala, že to půjde do takového tématu... Nic jednoduchého na čtení, ale pro mě jako náročnějšího čtenáře, tohle byl povedený tah! Vřele doporučuju!
Lukáš
Libor Všetula
Přečteno jedním dechem... První část knihy se mi líbila více. Byla taková, jak to říct, beletrističtější a netlačila tolik na pilu? Nebo jak to říct... Druhá část byla více taková snová, idealistická... Autor se snažil v dialozích používat mluvu mládeže, aby se jim přiblížil. Nejsem si tak úplně jistá, jestli postava Lukáše je té dnešní omladině blízká... Přece jen takový dnešní "Lukáš" si přeje auto, stylovou holku, paří Fortnite a chodí s kámošem do posilky... Takže takový trochu... neuvěřitelný příběh. :-)
Nicméně to hlavní poselství je krásné. Jednoduše napsané. Rozhodně doporučuji všem, kteří rádi nad čtením přemýšlí... :-)
Marta děti nechce
Petra Soukupová
Marta v roce vetřelce byla moje první kniha od mě oblíbené Petry Soukupové, takže bylo jasné, že tento druhý díl si nemůžu nechat ujít... Námět dobrý - Marta děti nechce a teď se k tomu vyjadřují v knize i další blízké osoby. Je určitě zajímavé, jak to kdo vnímá... Průprava do hlavy hlavní postavy je úctyhodná, Petra to rozhodně v knihách umí... Ve spoustě situacích jsem se našla. :-)
Nicméně hvězda dolů za to, že to vlastně nikam nespělo, respektive já z toho měla takový dojem. Marta přemýšlí, přemýšlí, jde a jde... A asi jsem čekala, že dojde k nějakému většímu rozhodnutí. Možná došla, já jsem to nepostřehla. Ze závěru knihy jsem měla pocit, že se stejně vrátí do starých kolejí... Takže lehký pocit frustrace, že ta cesta, "kterou jsem s ní absolvovala", byla vlastně nijaká, plochá...
A, ach Bože, Hynka jako chlapa bych nechtěla ani za milion! :-D
DigiDetox
Matěj Krejčí
Chaos nad chaos... Když knihu otevřete, budete nadšení - obsahuje spoustu obrázků, což je vždycky fajn. Jenže! Taky obsahuje spoustu citátů, které k textům neladí nebo jich je tolik, že se mi občas stalo, že jsem při čtení ztratila pojem, o čem jsem to vlastně četla. Kniha působí tak, že autor vycucl několik podobných knih a ty důležité myšlenky k sobě nalepil a to tak, že prostě nedávaly smysl... Prostě zmatek. Nehledě na to, že přímo některé úryvky opsal z jiných knih - protože jsem Digidetox četla poměrně krátce po Hluboké práci od Newporta, tak i vím, o jaké pasáže se jedná. To mi nepřijde moc fér... Takže tak.
Pořád jsem to já
Lisa Genova
Klobouček dolů za tak podrobné studium Alzheimerovy choroby a přenesení získaných informací do beletristického románu. Kniha splnila mé očekávání, že se více ponořím do daného tématu. Autorka celkem dobře popsala postup nemoci, postavu Alice a i to, jak k nemoci přistupovali blízcí i okolí. Také se dotkla zásadní otázky nejen smrtelně nemocných lidí - Co je vlastně v životě důležité?
Jediné, co mě zamrzelo bylo, že nebylo dáno dostatek prostoru Johnovi jakožto pečujícímu člověku. Přišlo mi, že skrze dialogy člověk mohl odhadovat, co se v něm děje, ale přišlo mi to málo. Škoda.
Jak získávat přátele a působit na lidi
Dale Carnegie
Hutná kniha plná příběhů a ukázek k jednotlivým zásadám... Kniha je systematická, rozdělena do jednotlivých Kapitol a zásad. Řekla bych, že některé zásady jistě známe od jiných koučovacích knih, ale i tady určitě najdete něco nového - já se toho načetla dost a přesto mě sem tam něco v knize inspirovalo. :-)
Hvězdu dolů dávám dolů kvůli tomu, že některé zásady se v podstatě opakovaly v závěru knihy a tím pádem byly zbytečné. Pro připomenutí pár zásad je to fajn...
Umění žít pozitivně
Andy Cope
Jestli hledáte systematické pojetí, jak myslet pozitivně, tak tato kniha, dle mého názoru, nebude úplně pro vás. Je plná příběhových odboček, při čemž se celé to téma tak nějak rozplizne (nevím, jak to lépe popsat). Ale myšlenky dobré, jen... to nemělo tu strukturu, tu přehlednost, kterou vždy čekám u seberozvojových knih. Nicméně texty jsou doplněné vtipnými komentáři a dodatky, což dalo knize jistý šmrnc a četla se velmi lehce. Respektive určitě se při jejím čtení pozitivně naladíte... A to se vyplatí, Bobe!
Svolení
Vanessa Springora
Právě jsem dočetla a teď sedím a přemýšlím, co bych vlastně o knize napsala... Jsem z Vanessy rozpolcená. Nevím, jestli se jí úplně podařilo vyvolat svým textem u mě to, co chtěla. Jistým způsobem asi ano, ale na druhou stranu si říkám, že ona rozhodně nebyla též psychicky zdravá - které čtrnáctileté by se líbil padesátiletý chlápek Gabriel Matzneff? Viděli jste, jak vypadal, jak působil? Koukněte na obrázky, na některá videa... Já nevím, ale... Dobře, dejme tomu, že každé zboží má svého kupce... Nicméně Vanessa se pohybovala v prostředí umělců, literátů a v dospívání žila v době, která byla velmi silně orientovaná na otevřenost v sexualitě. Ona sama popisuje své první zkušenosti (pardon, v kolika letech to začalo? Docela brzy...). Nevím, prostě... Nechci tady obhajovat zjevného efebofila nebo jak ho V. nazvala, ale spíše si pokládám otázku, co je příčinou, že taková holka naletí? Nepřítomnost otce v dětském věku (Vždyť ona tam několikrát zmiňuje, jak na ni silně působili někteří muži, kteří ji projevili zájem, starost o ní a péči - To je taky zvláštní)? Přitom otec o ni zájem projevil, ale ta nenávist a ta škodolibá snaha pomsty z její strany byla očividná. Nezájem matky? Touha být jiná než ostatní?
Ona si vlastně vše začala uvědomovat, až když ji ostatní začali říkat, že vztah s o tolik starším spisovatelem je divný. Najednou nebyl v posteli tak zajímavý, najednou ona je oběť, ačkoli se s ním vytahovala před spolužačkami, žárlila atd.
Co naplat, vyprávění čtivé, jednoduché, rázné, strohé, dobře se čtenářský text četl. Jen jak píšu - Nevím, jestli ve mně vyvolal to, co jsem možná očekávala nebo předpokládala, že budu očekávat...
Krok za krokem 1. třídou: Rady pro učitele
Zdenka Kreislová
Nabušená kniha pro začínající učitele 1. tříd. Najdete tam to podstatné - inspiraci, hry, jak to celé vlastně pojmout, jak zavést pravidla atd. Jediné, co mě trochu mrzelo bylo, že autorka zřejmě ladila s programem Začít spolu a tím pádem je to směrované tímto směrem, ale všechno se dá upravit do toho svého individuálního.
Čtivé, rychlé, ... Určitě si zaslouží být v knihovničce prvostupňového učitele. ;-)
Hory, mlha, láska a já
Tessa Randau
Jednohubka na jeden den. Už jsem od autorky četla předešlou knihu, takže jsem počítala s tím, co přijde. Příběh připomíná, co je ve dlouhobých vztazích důležité stále hledat, vidět tak, aby to fungovalo. Myslím, že to víme všichni, ale i taková jednohubka jako je tahle útlá knížka, nám pomáhá zjednodušeně aktualizovat, na co není dobré zapomínat. :-) Takže čas od času to neuškodí... :-)
Dialogy a celkově příběh jako takový působí uměle, strojeně... Ano, prosím; Moc ráda; Zvládla byste? Atd. Takže žádný pisatelský zázrak , ale pár hezkých citátů a myšlenek se najde. :-)
"Jen poražení utíkají před výzvami."
Sláma v botách
Veronika Kyčera Kučerová
Líbil se mi celkový nádech knihy - takové plynutí v cyklu s přírodou. Hned jsem se také zasnila, respektive spíše si více uvědomila, jaká krása je mít zahradu se slepicemi a za 200 m les, kam můžu chodit na procházky. Jde vidět, že autorka je akční člověk a taky velký snílek, který (aspoň to na mě působilo) se neohlíží a jde... V některých chvílích mi bylo líto manžela i dcery, protože autorka žila jen tou zahradou... Ale třeba ne, prostě jen ta knížka byla jen o zahradě, a proto nejsou zmiňované jiné situace...
Každopádně oddychovka bez nějakých hlubších myšlenek. :-)
Sídlo hrůzy
Lee Mountford
Klasická duchařina odehrávající se v obrovském osamoceném domě s děsivou historií. Nečekala jsem moc, ale byla jsem mile překvapena, jak moc mě kniha vtáhla a já se nemohla odtrhnout (alespoň v závěru). Nicméně postavy byly celkem jednoduché, nic hlubokého nečekejte. Co se týče té pisatelské (možná překladatelské) stránky, tak to není žádný skvost ... Jednoduché fráze a popisy, jazyk postav jako ze škatulky (což tomu moc nepřidává) a vše se dalo tak nějak očekávat, takže nečekejte, že vás příběh něčím novým oslní - takových hororek je stovka.
Závěrem shrnuto: Nic moc, ale potěší to.
Hluboká práce
Cal Newport
První část knihy je v obecné rovině - co je mělká a co je hluboká práce, jaké přínosy nám přináší atd. Zmíněno spoustu zajímavých příběhů a situací - nicméně valná většina se týká hlavně odvětví kancelářského rázu a práce s počítačem, což považuji za velkou škodu.
Druhá část je ta praktická stránka knihy - tady už se dostáváme ke konkrétním strategiím a tipům. Ne všechno využiju, ale jako jakési popostrčení je to fajn.
Čtení je to pro náročnější čtenáře - některé pasáže nejsou jednoznačné a autor k nim (asi zřejmě s úmyslem, abychom se na čtení hluboce soustředili, hihi...) vedl křivolakou cestou.
Hvězdu dolů dávám kvůli tomu, že ačkoli nějaké pojmy byly pro mne nové, tak se vlastně dozvídáme to, co je nám známé a jen si to asi potřebujeme připomínat.
Hra o sen
Pavlína Jurková
Autorky znám, takže jsem sahala po známém. Příběh o sobě nemá chybu. Trochu od dobrodružství, trochu od hororu, trochu od reality show a různých bojovek/hádanek... Autorky nezapomněly i na hodnotná témata jako je přátelství, autenticita, odhodlání a úsilí,... Samozřejmě spolu ruku v ruce s opačnými vlastnostmi a hodnotami. :-)
D aneb Příběh dvou světů
Michel Faber
Od autora znám ještě Kvítek a k D jsem se dostala hlavně kvůli výzvě. Obálka je nádherná, co si budeme... Jen příběh samotný - autor čerpá od Lewise, Dickense, Carrolla a dalších, ale... Narnii jsem dočetla do druhého dílu a ... No, tyto příběhy spojuje to, že sice tak nějak zlehka plynou, ale chybí jim šťáva, drive. Hlavní hrdinka byla galantní, příliš uhlazená, bez výraznějších rysů, taková "šedá myška". Závěr byl takový nijaký, nuda, bez akce, bez nějakého většího vzrušení. Obávám se, že tato kniha by mládež neúplně nenadchla, ale myslím, že ve filmovém zpracování by zabodovat mohla vzhledem k zajímavým kouzelným bytostem, které se v knize objevují.
Trhlina
Jozef Karika
(SPOILER) Jako nevím... Vlastně nechápu, proč autor knihu píše pod svým jménem? Proč ji Igor nenapsal sám? Můžeme vůbec knihu považovat za autorův počin?
Postavy nesympatické, plytké, povrchní. Text plný vulgarit (to se mi tam fakt nelíbilo...). A přijde mi nelogické i sestava skupiny - rádoby novinář, jeho otrávená partnerka a pak protikladná dvojice - jeden zná úplně skvěle Tribeč a druhý zase historii všech zmizení atd. Je to divný. Ještě vzhledem k tomu, že Igor si "sem tam" šňupnul a pak se po něm slehla zem... Zkoušela jsem i najít si jedno ze zmiňovaných videí na YouTube - samozřejmě nefunkční. Překvapivé, že?
Jako klobouček dolů za tak detailní seznámení se slovenskou záhadou. Nicméně 2/3 knihy byla muka, zbytek už za něco stál. Za ty dvě hvězdy.
Námi to končí
Colleen Hoover
Musela jsem přečíst, než se vrhnu na film s mojí oblíbenou herečkou Blake Lively. Ze začátku mi přišel příběh jako hrozny kýč ve stylu 50 odstínů šedi - přitažlivý, bohatý lékař a krásná květinářka. Rozhodně mezi nimi zahořel plamen vášně. A do toho je dohání jejich minulost. Rozhodně se ale tím plytkým začátkem nenechte odradit, pak se to celkem slušně rozjede a příběh dostane své grády. O to víc, že do něj vložila autorka kus svého soukromí a zkušeností...
Každopádně romantika jako blázen a kdo o tomhle někdy nesní? :)
Když do erotiky vede žena
Michal Gondek
Na mě příliš ezo a příliš pro otevřené vztahy. Některým pasážím jsem nerozuměla, jak to autor myslí. Některé byly více srozumitelné. Nicméně autor předkládá zajímavý pohled na vnímání intimity, iniciativy... Rozhodně je to výzva. :-)
Sedm schodů k moci
Josef Klíma
Na seriál mě upozornila moje maminka a hned mě zaujal, protože já psychologické náměty ráda. Pak jsem zjistila, že je i kniha, takže nejdřív kniha a až potom seriál, jak je mým zvykem. :-)
Politika není moje téma, ale tuhle knihu jsem hltala od začátku do konce. Skvěle vykreslené postavy, popsané prostředí v politice, ta přeměna člověka (asi jako Perníkový táta)... Jsem náročný čtenář a tahle kniha je fakt podle mýho gusta. Vřele doporučuju...
Půlnoční knihovna
Matt Haig
O prázdninách jsem si poslechla jeden rozhovor o tom, co jistý muž prožíval v rámci klinické smrti. Je to téma, na které se vždycky chytím, protože tak nějak mě zajímá, co je mezi životem a smrtí a taky, jestli teda existuje nějaký Bůh/entita/bytost... Nicméně...
Když tedy tento muž umíral a potkal Boha (říkejme mu tak), ptal se ho, proč umírají malé děti? Ten mu na to odpověděl, že dal člověku nekonečno možností volby. A že každá volba vede k určitým následkům, k určitým cestám. Třeba právě ke smrti dítěte, která může být jistým způsobem rozhodnutím rodiče nebo někoho jiného, pro něj blízkého.
A přesně o tomhle byla tahle kniha. Vyprávění o tom, jak by vypadaly životy hlavní hrdinky Nory, kdyby se v daném okamžiku života rozhodla jít jiným směrem, než jakým se rozhodla jít. A to právě ve chvíli, kdy se rozhodla ukončit svůj život.
Takže pro milovníky kvantové fyziky, filosofie, neuroplasticity mozku a psychologie jako dělané! Není to úplně jednoduché čtení, já taky jsem poněkud náročnější čtenář, ale díky beletristickému pojetí byla Půlnoční knihovna prostě bomba!
Tak co? Neříkejte, že jste si nikdy nepoložili otázku, jak by vypadal váš život, kdybyste se rozhodli jinak, než jste se rozhodli...
Jiné zaměstnání? Jiná škola? Jiné místo bydliště? Jiný partner? Jiny způsob života? Jiní přátelé? Prostě jiné rozhodnutí...?