Svolení
Vanessa Springora
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463537/bmid_svoleni-6Zh-463537.jpg
4
441
441
Pohledná mladá dívka a starší zkušený muž. Jenže toto není Lolita. Toto je skutečný život, v němž není radno si podobné vztahy romantizovat. Osmdesátá léta minulého století v Paříži. Třináctiletou V. vychovává rozvedená matka, kterou více než dcera zajímají vlastní problémy. V. vyplňuje prázdnotu svých dní četbou. Jednoho dne potká na večírku charismatického staršího spisovatele G. M., jenž ji uhrane zamilovanými pohledy, vřelou pozorností a brzy také vyznáním lásky a slibem, že jí nikdy neublíží. V. se mu oddá tělem i duší a nenechá se odradit ani hrozbou policejního vyšetřování. Vše se zhroutí ve chvíli, kdy se V. dozvídá, že G. M. je vztahy s nezletilými proslulý. Za přívětivou maskou se skrývá pedofilní predátor, chráněný příslušníky pařížských literárních kruhů.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Le Consentement, 2020
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem si půjčovala z knihovny, protože mne zaujala anotace. A i několik dní po dočtení mám pořád problém udělat si jednoznačný názor. Asi proto nehodnotím hvězdami, protože fakt nevím, jak tohle hodnotit.
Kniha je napsaná docela stroze, přitom čtivě. Autorka jde přímo k věci, nic nebalí do zbytečné omáčky. Je to dost otevřená zpověď ženy, která v pubertálním věku měla intimní vztah s o mnoho starším mužem, ze kterého, jestli jsem správně pochopila, se vyklubal pedofil. Co mne tu dost rozpoltilo, je fakt, jak otevřeně tu autorka popisuje to, jak sama již v nízkém věku byla sexualitě otevřená a do toho vztahu šla vlastně svým způsobem dobrovolně - aspoň tak to na mne působilo. A až zpětně si uvědomuje, komu se to dostala do spárů. Čímž samozřejmě neobhajuju daného muže. Ještě asi dlouho nad knihou budu přemýšlet a snažit se to čtení pro sebe nějak zhodnotit.
Kniha je poněkud znepokojivá, asi tím, jak autorka na svém příběhu ukazuje, jak snadno se může mladý člověk dostat do situací, které v počátku vypadají zdánlivě v pořádku a až s pozdějšími zkušenostmi je může člověk zhodnotit jako škodlivé a špatné.
Je to hodně silné čtení, které doporučuji, ale asi to pro mnohé nebude snadné čtivo.
Právě jsem dočetla a teď sedím a přemýšlím, co bych vlastně o knize napsala... Jsem z Vanessy rozpolcená. Nevím, jestli se jí úplně podařilo vyvolat svým textem u mě to, co chtěla. Jistým způsobem asi ano, ale na druhou stranu si říkám, že ona rozhodně nebyla též psychicky zdravá - které čtrnáctileté by se líbil padesátiletý chlápek Gabriel Matzneff? Viděli jste, jak vypadal, jak působil? Koukněte na obrázky, na některá videa... Já nevím, ale... Dobře, dejme tomu, že každé zboží má svého kupce... Nicméně Vanessa se pohybovala v prostředí umělců, literátů a v dospívání žila v době, která byla velmi silně orientovaná na otevřenost v sexualitě. Ona sama popisuje své první zkušenosti (pardon, v kolika letech to začalo? Docela brzy...). Nevím, prostě... Nechci tady obhajovat zjevného efebofila nebo jak ho V. nazvala, ale spíše si pokládám otázku, co je příčinou, že taková holka naletí? Nepřítomnost otce v dětském věku (Vždyť ona tam několikrát zmiňuje, jak na ni silně působili někteří muži, kteří ji projevili zájem, starost o ní a péči - To je taky zvláštní)? Přitom otec o ni zájem projevil, ale ta nenávist a ta škodolibá snaha pomsty z její strany byla očividná. Nezájem matky? Touha být jiná než ostatní?
Ona si vlastně vše začala uvědomovat, až když ji ostatní začali říkat, že vztah s o tolik starším spisovatelem je divný. Najednou nebyl v posteli tak zajímavý, najednou ona je oběť, ačkoli se s ním vytahovala před spolužačkami, žárlila atd.
Co naplat, vyprávění čtivé, jednoduché, rázné, strohé, dobře se čtenářský text četl. Jen jak píšu - Nevím, jestli ve mně vyvolal to, co jsem možná očekávala nebo předpokládala, že budu očekávat...
Citlivě napsaný otřesný příběh o zneužívání. Přes nelehké téma se kniha dobře čte.
Přečteno prakticky na jeden zátah, strohý jazyk mi vůbec nevadil, naopak, připadal mi příhodný. Celá ta obludná manipulace, které se zkušený padesátník dopouští na naivní náctileté toužící po lásce, popsaná bez příkras. Není to pěkné téma, ale knihy jako je tato mohou pomoci pochopit, jak zničující je takové zneužívání a že nejde jen o fyzickou stránku.
(SPOILER)
Těžko o tom něco napsat. Skvělá kniha. Strohý styl, který některým lidem v komentářích není po chuti, je podle mě naprosto záměrný. Je to zkrátka beletrizující autobiografie prolínající se s úvahou. S esejí. A je v tom ovšem i ten prvek distancování se od bolestivé minulosti.
Styl mi připomněl Eduarda Louise; tento způsob psaní je asi dnes ve Francii populární. Takže ano, je to deník, psychologický rozbor a obžaloba v jednom.
Nejnechutnější, co G. M. malé V. udělal, není sexuální zneužití, které je samo o sobě nesmírně nechutné. Nýbrž je to to, že z ní udělal pouhou postavičku v jeho knihách, sebral ji celou identitu, nejdřív tělo, pak i duši. Rozložil ji na částičky. Na písmenka. A ještě ke všemu z ní udělal svoji spolupachatelku.
Sexuálním zneužitím z ní udělal objekt. Svým psaním jí sebral i poslední zbytky subjektivity, která ji držela pohromadě. Proměnil ji v nic. Protože co je napsané, je fikce, co je napsané - neexistuje. Touhle knihou si vybojovala zpátky, co jen mohla. A to stojí neskutečnou odvahu.
Doporučuji číst všem. Každá druhá holka kolem vás si něčím podobným se starším mužem prošla. Když ne v takto nízkém věku, tak třeba v 17, 18, 19 nebo v raných dvacítkách. Stačí se koukat kolem sebe a mluvit s lidmi: hned uvidíte, že i v tomto věku podobná zkušenost zanechá hluboké rány, krvácející vskrytu, často po celý život...
... na mě psáno strozeji než jsem zvyklá číst. Příběh až zvrácený, ale myslím, že se to stává. Divná matka, divné chování, celé divné.
Velmi důležité tema, zvlášť v dnešní době. Styl psaní neosobní jako kdyby tento příběh prožil někdo úplně jiný. Možná proto, že autorka nechtěla tu bolest prožívat opět po tolika letech.
Šílená záležitost. Autentické, syrové, drásavé, smutné, Vypravěčce jsem držela palce, její svědectví je tak důležité, šla s kůží na trh, je to síla. A naprosto chápu, že se vypořádává s následky dlouhá desetiletí. Asi by to měly číst hlavně maminky dospívajících slečen, protože opravdu velkou chybu dle mého názoru, udělala svou netečností matka hlavní postavy.
Ano, kniha není vůbec jednoduchá, je to velmi syrový příběh, či zpověď, jak si to každý přebere sám.. ale.. naprosto souhlasím s MíšaS., napsala to přesně tak, jak si to myslím také.. víc k tomu asi nemám co dodat. Příběh V. se mi jaksi vůbec nedotkl, bohužel. Samozřejmě největší vinu nesou rodiče, psychika a chování dětí se pak od toho všeho odvíjí, ale aby ji v tom všem pak ještě podporovali?! Strašný!
Každopádně Helena Dvořáková knihu načetla bravurně, audioknihu opravdu doporučuji..
Působivý příběh, který by zasloužil rozepsat do pořádného románu. Takhle se jedná spíš o deníkovou obžalobu.
Výborná kniha. Surový příběh, krásný jazyk. Ta pachuť nespravedlnosti ve mně asi ještě nějakou chvíli zůstane.
No nevím. V knize se rozebírá ožehavé téma. Samozřejmě je to strašné a odsouzeníhodné, ale styl, jakým jen kniha napsaná, mi přijde chladný. Neosobní. Nevím, jak to lépe vyjádřit. Přečetla jsem za jeden den, ale divím se, že přesto, že jsem extrémně citlivý a empatický člověk, tak se mě autorka vnitřně nedotkla.
Takový lehký čtení na léto. Akorát že vůbec.
Nebudu tady polemizovat nad tím, čí to celý je nebo není vina. Vypíchnu jen jedno - matka. Proboha. Rozum mi zůstával stát nad chováním G. , samozřejmě, ale ta máma?! Ještě ho pozve na oběd?! No to jsem dost nedávala. Díky matce a otci na baterky (nedokážu říct, kterej z nich byl vlastně horší), se V. potácí životem s magorem v patách. A ještě si to dává za vinu.
Náročný čtení, ale tak nějak důležitý. A bolavý.
Chce to veľmi veľa odvahy, po desiatkach rokov vyjaviť svoju ťažkú minulosť. Verím však, že autorku to v mnohom oslobodilo. Aké to je, žiť celý život s tým, ako vám vaše bolestivé dospievanie dýcha na krk? Táto kniha nie je len priznaním, je to vyliatím svojej duše. Na nič sa nehrá, všetko píše tak, ako to bolo, píše to s cieľom oslobodiť sa. Aj vďaka tejto úprimnosti kniha pôsobí čisto, silno a bojovne. Niečo také je veľmi výnimočné a hlboko to oceňujem.
Tato kniha mi doopravdy způsobila nekonečná muka, anebo jak je dnes moderní říkat depresi. Ale asi ne, tak jak si myslíte. Já totiž nevím, jak mám knihu hodnotit a sama před sebou se stydím za to, že pomalu obhajuji pedofila, a to nechci, ale nemůžu si pomoc a asi ty největší problémy, co s knihou mám napíšu níže.
Ještě jednou - NECHCI obhajovat pedofilii, ale zároveň nemohu přehlédnout autorčiny sexuální hry na prázdninách s kamarády, a poté se sousedem. Ano, nedošlo k samotnému aktu, ale autorka by o sobě neměla mluvit jako o malém dítěti, co nic nechápalo.
Neobhajuji chování G., ale nikde jsem se nedočetla, že by jí do něčeho nutil, či jí vydíral, vyhrožoval, a i když komentář Sisssi je drsný, tak mě to tak také přijde, dokud jí někdo neřekl, že je to špatné, tak si to užívala. Chlubila se spolužačkám a líbilo se jí, že na ni žárlí. G. jí prostě oblboval krásnými, chytrými slovy, ale znám několik dospělých žen, které by se takhle oblbnout také nechaly, anebo už byly takto oblbnuty.
Jediní viníci jsou zde rodiče. G. a jeho choutky jsou jiná kapitola. Rodiče vše věděli a místo, aby rázně zasáhli, vztah tolerovali, popřípadě dělali, že se vůbec nic neděje.
Znovu říkám, neobhajuji pedofilii, ale nevím proč mi přijde, že V. dává všechno za vinu G., a svojí matce, která tento vztah tolerovala, ale do svědomí by si asi měla sáhnout i ona.
Také souhlasím s komentářem Mychaeli, 14 nebo 15 let?, ten rok už tolik roli nehraje v dospívání, zvlášť ne u holky, co četla ruské, francouzské klasiky, žila ve volnomyšlenkářském a svobodomyslném prostředí, nemohla být tak nevinná a ve 14 letech nevědět, co po ní G. chce a že to není tak úplně v pohodě. A to, že jí ukecával, obelhával z něj nedělalo stvůru, ale prostě jen chlapa, co k tomu, aby získal co chce, je ochoten využít všech zbraní. Stvůru z něj dělá to, že jezdil za sexuální turistikou do zemí 3. světa a tam zneužíval děti, které prodávali jejich rodiče kvůli penězům.
A teď do mě...
A po literární stránce? Myslela jsem si, že kniha bude psaná románovou formou, ale toto je takový terapeutický deník, který je zkratkovitý a přeskakuje období. Snad ale pomohl Vanesse najít klid a pokoj.
Bolelo to. Opravdu fyzicky bolelo číst tvrdou a nekompromisní pravdu, nahlížet na pokryteckou společnost a neuvěřitelné ospravedlňování neospravedlnitelného. Skláním se před autorčinou odvahou a děkuji za tento důležitý granát hozený přímo doprostřed intelektuálních literárních kruhů (a nejen do nich). Opravdovost, hořkost a bezpráví slzí z každé stručně napsané stránky. Nejen že křičí nad hrůzou nebezpečí pedofilie (jakkoliv se schovává za oboustrannou "lásku"), ale otevírá i málo probírané téma určitého nebezpečí ukryté právě v literatuře a nekritické auře kolem mnohých zhýralých autorů.
Asi nikdo nemůže říct, že se mu ta kniha líbila, protože tenhle příběh není hezký, tím spíš, že se jedná o autobiografii. Vlastní matka věděla, že její dcera spí se starým chlapem a v podstatě s tím neměla problém. Věděla o tom i spousta jiných lidí a přátel a nikomu to nepřišlo zvláštní natolik, aby s tím něco dělali, takže chápu, že se to mohlo dít. Co se týče samotné knihy, čekala jsem, že to bude psaný víc jako román, ale spíš to byl popis toho, jak se Vanessa/autorka stala obětí, ale jinak se kniha četla rychle. Rozhodně to bylo zajímavé čtení, ale znovu bych už knihu nečetla.
Svolení
Nejhorší na této knize je, že se tohle všechno nedělo zas tak dávno. Není to dávná historie. Je to konec 20. Století.
13 let, 14 let, 15 let… Jak moc dospělí jsme si v tomto věku všichni přišli? A jak moc jsme se všichni pletli? Tato kniha je jen dalším důkazem toho, že v tomto věku svět teprve lidé objevují. Učí se. Poznávají co je správné a co ne. Taková mladá mysl je tak neskutečně snadno zmanipulovatelná až je mi z toho trochu úzko.
Co se týká literární stránky knihy, tak kniha je skvěle rozvržena. Jak na jednotlivé úseky, tak na jednotlivé kapitoly. V jednotlivých kapitolách skáčeme mezi předtím a teď. Ten skok je ale tak přirozený a dobře zakomponovaný, že to čtenáře to nijak neruší. Napsané je to prostě skvěle. Přesto se kniha nečetla lehce. Uvědomění, že to vše v knize není smyšlený příběh, ale je to příběh, co někdo zažil, je těžké a přináší to určitou pachuť.
Možná… Možná bychom se znovu všichni měli zamyslet i nad sociálními sítěmi/ internetem a nástrahami, co na těchto místech jsou a nedostatečnou vzdělaností dospívajících, i mnohých dospělých, v tomto směru.