Nové komentáře u knih Anja Klabunde
Magda Goebbelsová
„Zajímavá kniha, škoda chyb v ní (třeba dvě různá data narození). Z osoby M. G. mám pocit, že šlo o člověka, který chtěl hlavně někam patřit, zapadnout. Mít významnou úlohu ve společnosti, postavení... A nakonec jí tohle všechno poskytla NSDAP s Goebbelsem. Na jejím příkladu je vidět, že ženy nacistických pohlavárů nebyly rozhodně nezúčastněné, nevědomé a apolitické, jak po válce tvrdily. Ale sloužily s manžely stejně oddaně straně i Vůdci.“... celý text
— Senga
Magda Goebbelsová
„Pokud bude mít někdo problém s rozjezdem, doporučuji vytrvat, stojí to za to.“
— Radecek1976
Magda Goebbelsová
„Anja Klabunde napsala poctivou knihu. Již v úvodu si pokládá zásadní otázku :
Jak mohla tak inteligentní a vzdělaná žena padnout za oběť takovému fanatismu ? Jak mohlo dojít k takovému barbarství a jak bychom se zachovali v oné době my ?
Proto se rozvíjí na více než 300 stránkách příběh ženy, v mládí zamilované do ruského emigranta židovského původu Vitaly-Victora Arlosoroffa. Avšak později na začátku 20-tých let minulého století nabývá přesvědčení, že Židé v poválečném Německu ztrácejí na společenské prestiži a o ni Magdě především jde. Seznámí se s G.Quandtem o více než 15 roků starším mužem. Je šarmantní, s vytříbeným chováním, ale co je hlavní disponuje velkým bohatstvím. Je vdovec, má dva syny. Magda jedná racionálně, není zamilovaná, ale s matkou usoudí, že jde o výtečnou partii. V roce 1921 je uzavřen sňatek. Ani toto manželství nevydrží. V roce 1929 dochází k rozvodu. Magda je bohatě odškodněna, ale zoufale se nudí. Náhodou se jde podívat na jedno z volebních shromáždění nacistů a osudově se potká s malým, kulhajícím, ale sebevědomým řečníkem, který ji svým proslovem doslova fascinuje. 31.5.1931 si Goebbels píše do deníku: "Domluvili jsme se s Magdou, že až dobudeme Říši, staneme se mužem a ženou." Za měsíc ji Goebbels představuje Hitlerovi. Magda se rozhodla zvolit Hitlera a Gobbelse za "objekty své lásky". V prosinci r.1931 si bere Goebbelse za manžela. Ani ne za deset roků mu porodí šest krásných dětí.
V r.1945 jako jediná z žen nacistických pohlavárů šla po pádu Třetí říše dobrovolně s dětmi na smrt.
PS:
Přežil syn s prvního manželství Harald Quandt, poručík letectva, zadržen Brity v r.1944. Propuštěn na svobodu v r.1947. Spolu se svým nevlastním bratrem se stali dědici ohromného majetku po svém otci s účastí zejména ve firmách Mercedes-Benz a BMW. Harald, též otec pěti dětí zahynul při leteckém neštěstí v italském Cuneu v r.1967, bylo mu 45 roků.“... celý text
— 1amu
Magda Goebbelsová
„Musím přiznat, že mě kniha mile překvapila. Seznámíme se nejen s příběhem Magdy a lidí, kteří vstoupili do jejího života, ale také autorka nezapomněla na historické události, které byly do děje výborně vložené.
Jelikož jsem četla i knihy o životě Lídy Baarové (z jejího pohledu), tak mě velmi zaujaly informace milostného trojúhelníku i z pohledu Magdy a Goebbelse (z jeho deníku).
Než jsem knihu přečetla, tak jsem o Magdě v podstatě mnoho nevěděla a musím říct, že měla zajímavý život, i když skončil velmi tragicky...“... celý text
— NemcovaKN
Magda Goebbelsová
„Nedoufala jsem,že se do toho až tak začtu,ale stalo se. Pochopitelně důvod,proč jsem si knihu chtěla přečíst,byla pro mě naprosto nepochopitelná postava matky,která je schopná zabít svoje děti,přestože podle dochovaných dokumentů měla možnosti uprchnout spolu s nimi,nebo alespoň je dostat do bezpečí.
Pro mě tím pádem v knize jsou velikým plusem úryvky z Goebbelsova deníku a další dochované zprávy,které svědčí o tom,že Magda Goebbelsová nebyla zádná nevinná naivka,nebo oběť- a pokud oběť tak možná svých ambicí.
Po dočtení jsem chvilku rozdýchávala a co se týče pocitu,který z toho mám - podle mě se děvčátko Magda ocitlo na nádraží a chtělo nastoupit do vlaku. Vcelku mu nezáleželo na tom,kam ten vlak pojede,hlavně aby to bylo první třídou. A potom,když se vlak rozjel,zjistilo,že už z něj nejde vystoupit bez toho,aby tu první třídu nemuselo opustit. A přesto,že vědělo,že ten vlak s jistotou vykolejí,rozhodlo se vzít si s sebou všechno,o čem si myslelo,že jí patří.
Znovu mě to vrací k úvahám nad nebezpečím fanatismu a také nebezpečím neustálého vymývání mozků vytvářením každodenních virtuálních realit.
I dnes mají mnozí lidé pocit,že když nebudou patřit do určité skupiny,nebude mít jejich život smysl..“... celý text
— Atanone
