Anne Ameri-Siemens

Nové komentáře u knih Anne Ameri-Siemens

„Před měsícem jsem strávila 14 dní na expedici v Íránu (mimochodem s Martinem Půlpánem) a země mě úplně uchvátila. Ta láska na první dobrou mě přivedla k četbě její historie a tato knížky my mé chabé vědomosti podstatně rozšířila, alespoň co se novodobých dějin tyče. Princezna Azar popisuje rodinný život svůj i kmene Kaškájů bez příkras a mnohdy je kritická i k rozhodnutím svých strýců. Dle mého se snaží být velmi objektivní i když to mnohdy není pro ni asi úplně příjemné. Rozhodněji doporučuji všem, kteří se zajímají o osud této starobylé, nádherné země.“... celý text
— Svatka63

Na brzkou shledanou, Teheráne

„Nejedná se o klasickou beletrii a rozhodně se tak nedá hodnotit. Jde o literaturu faktu v subjektivním podání. V první čtvrtině knihy jsem myslela, že to vzdám, že se nikdy nezorientuji v místě, jménech a že styl je na mě příliš těžkopádný. Nevzdala jsem to, knihu dočetla a jsem ráda. Především proto, že jsem trochu zaplnila své obrovské mezery ve vzdělání.“... celý text
— Alíša236

Na brzkou shledanou, Teheráne

„Stále častěji si uvědomuji , jak obrovské mám mezery ve vzdělání . Myslím,že výuka dějepisu za mých mladých let nebyla úplně nejlepší . Teď nemyslím ideologické zabarvení,to je určitě v dnešní době taky,ale spíš, že se mi ty vědomosti hodně rychle vykouřily . Chtělo by zapojit knihy s historickou tématikou a hned se to líp pamatuje . tato kniha není čistě literatura faktu , jde o subjektivní vnímání bouřlivé historie Iránu . Moc se mi líbila a znovu jsem si potvrdila jak složitý je svět . Přišlo mi to , jako by Irán přešel z bláta do louže . Obrovské naděje na změnu po odchodu šáha do exilu , se utopily v krvi revoluce . A samozřejmě velmocenské kejkle světových velmocí . Vlastně se nic nezměnilo , jen jsem to tak nevnímala . Komu nebo čemu se dá věřit ? Asi jen těm nejbližším . Pro mě byla kniha opravdu zajímavým čtení a doporučuji všem , kteří se zajímají o historii a politiku .“... celý text
— Babo

Na brzkou shledanou, Teheráne

„Od této knihy jsem toho zas tak moc nečekala, ale příjemně mě překvapila. Jedná se o velmi čtivý životní příběh Azar, členky významné íránské kočovné rodiny. Od počátku 80. let žije v německém exilu, přesto stále doufá, že se do své rodné země jednou bude moct vrátit. Sledujeme i osudy některých dalších členů této rodiny... Kniha přibližuje i politické pozadí doby, kdy Azar žila v Íránu, a ukazuje smutný fakt, jak západní mocnosti (Británie a později hlavně Spojené státy) neustále zasahovaly do politických i hospodářských záležitostí této země, přičemž v centru veškerého zájmu byla jak íránská ropa, tak i boj o politický vliv v této oblasti světa. Po přečtení této knihy taky člověk úplně ztratí iluze o vládnoucím klanu Pahlaví, o Rezu Šáhovi (1878-1942) a jeho potomcích... Už se vůbec nedivím tomu, že byl koncem 70. let šáhův režim svržen a že lidé uvěřili hezkým slovům jednoho náboženského fanatika... samozřejmě nemohli tušit, jak se celá situace v zemi následně vyhrotí a že nastane pohroma ještě větší... Pokud byste se zajímali o moderní dějiny Íránu nebo si chtěli některé věci ujasnit a dát do souvislostí, tak vám tuto knihu opravdu doporučuji. Autorka samozřejmě čerpá z mnoha písemných pramenů a odborných zdrojů, a také dává prostor hlavní hrdince, aby vyprávěla svůj příběh. Výsledkem je pak tato unikátní kniha, která dává odpověď na mnohé...“... celý text
— JaSn

Na brzkou shledanou, Teheráne

„Život v Iránu za šáha, v průběhu revoluce a po ní z pohledu princezny jednoho kočovného kmene. Určitě rozšiřuje obzory. Na druhou stranu je politicky značně nevyvážená a je asi dobré se podívat i na nějaké jiné zdroje.“... celý text
— LBZ

Přejít na knížky autora