• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Píseň jedovatého stromu - Barbara Kingsolver

Píše se rok 1960 a v Belgickém Kongu to vře. Vesnička Kilanga kdesi v hlubinách džungle zatím působí stejně poklidně jako dřív a život její opuštěné misie rozví... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Barbara Kingsolver

Píseň jedovatého stromu

„Autorce se podařilo propojit několik témat: problematiku vykořisťování Afričanů, problematiku misionářství a christianizace (často velmi funkční nástroj manipulace), dále náboženský fanatismus, rodinné vztahy, pohled do běžného života Afričanů v šedesátých letech 20. století, nástin rovníkové přírody Konga včetně nástrah širokého spektra parazitů, infekci a nebezpečných živočichů i rostlin. V neposlední řadě také otázku, co vlastně skutečně potřebujeme k životu. Ač se jedná o velmi vážné téma, kniha je psána asi do poloviny velmi vtipně, poté již jde humor stranou a na scénu přichází politika. Čtivé, poučné, s mnoha podněty k hlubšímu zamyšlení.“... celý text
— camelopardus

---

Demon Copperhead

„Tak táto kniha vo mne naozaj bude dlho rezonovať. Veľmi náročné čítanie, ale nemohla som ju odložiť.“
— Balenka

---

Lakuna

„"Bídák nebo hrdina, všichni jedna rodina!" :-) Nenechte se mýlit pestrou směsicí hrdinů knihy, tím hlavním tu je Trockij. Nebyl to jen tak někdo, dáme malý exkurz do historie? Lev Trockij, vlastním jménem Lev Davidovič Bronštejn, byl od mládí zapáleným marxistou a kvůli svým názorům a pokusům o revoluci strávil mnoho let ve vyhnanství na Sibiři. S Leninem se sice v některých bodech názorově rozcházel, ale nakonec spolu úspěšně podnikli rázný krok, který změnil ruské dějiny: na konci října roku 1917 se Trockij postavil do čela rudých gard, které po výstřelu z Aurory zaútočily na Zimní palác v Petrohradě. Od té doby byl Lenin s Trockým jedna ruka. Nikdo by se zřejmě nedivil, kdyby se byl Trocký po Leninově smrti postavil do čela Svazu. Povahou by se na to hodil, protože proslul jako charismatický řečník i jako nemilosrdný revolucionář - během občanské války nechal popravit řadu lidí jen kvůli pouhému podezření ze vzpoury. Za nitky v té době už ale tahal někdo mnohem krutější a bezcitnější. Josif Stalin nejprve Trockého zesměšnil tím, že mu poslal chybné datum Leninova pohřbu. Trockij pietní akt zmeškal a jeho popularita šla dolů. Netrvalo dlouho, a Stalin ho zbavil významných funkcí a spolu se svými kumpány vypískával jeho řečnické projevy. Trockij se však nenechal umlčet a neúnavně kritizoval Stalinův způsob vlády, z něhož vycítil, že v Sovětském svazu nebude vládnout dělnický lid, jak se za revoluce plánovalo, ale úzká skupina bezcharakterních byrokratů v čele s tyranem. V roce 1927 byl Trockij vyloučen ze strany a o dva roky později musel opustit zemi. Chladnokrevného strůjce krvavé revoluce, která smetla i životy členů carské rodiny, však na své půdě nechtělo ani zahraničí. Dočasný azyl našel Trockij v Turecku, chvilku pobýval ve Francii a Norsku, až si za svůj nový domov zvolil Mexiko. Dál si to už přečtěte sami.“... celý text
— Pablo70

---

---

Lakuna

„Bohatě ilustrované dějiny Mexika a USA první poloviny dvacátého století. Příběh vyprávěný formou deníkových záznamů mladíka (a později muže), do kterých občas jako uvaděč vstoupí jeho sekretářka, aby vysvětlila některé souvislosti. Pro mě bylo hlavně Mexiko zábavné, plné barev a vůní (jen všechny ty názvy místních jídel zněly tak lákavě…), USA naopak působily krajně šedivě a nehostinně. I tam jsem se mohla o dějinách lecčemu přiučit, ale přiznávám, že závěr knihy se mi poněkud vlekl. Taky si nešlo nevšimnout, že způsob vyprávění deníků z období dětství a dospělosti se příliš nelišil – přitom ve skutečnosti by jistě 14letý chlapec vyprávěl jinak než dospělý. Ale to jsou jen takové hnidopišské postřehy. Celkově se mi kniha rozhodně líbila a jsem ráda, že ji mám.“... celý text
— marvarid

---

Lakuna

„Další literární parádička. Pokud kniha dokáže zároveň i poučit zajímavými historickými fakty, nenudit a zároveň strhnout příběhem fiktivních postav, nemá to chybu. Byla jsem moc spokojená. Kniha má trochu atypický formát (15,5 x 20 x ), minimalistické zpracování papírového přebalu a i to na mě působilo velmi příjemně.“... celý text
— Gregorie