Benjamin Jedlička

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1897 - 1967

Populární knihy

Smrt v zrcadle
Smrt v zrcadle
Dějiny českého písemnictví. I., Doba nová
Dějiny českého písemnictví. I., Doba nová

Nové komentáře u knih Benjamin Jedlička

Pět neděl v balóně Pět neděl v balóně

„Na tu dobu až pozoruhodně sepsaný sci-fi cestopis Joea, jeho pána Fergussona a lovce Dicka. Balon, s nímž se na tuto dlouhou objevnou cestu vydali, je velmi zajímavě vymyšlený a popsaný. Při výpravě zažili a viděli mnohé nezvyklé výjevy (fata morgana, útok zlomyslného ptactva apod.), našli obrovské ložisko zlaté rudy, pro něž se chamtivý Joe chtěl vrátit, a dokonce přemýšleli o založení ,,vlastní dynastie" Robinsonů. Nakonec zažili i pád balonu a ocitli se na pokraji zániku, avšak díky vytrvalosti nakonec dosáhli svého cílu.“... celý text
— Samvěd

Pět neděl v balóně Pět neděl v balóně

„Zatím pro mě jedna ze slabších Verneovek. Možná k tomu přispěl fakt, že jsem poslouchal jako audioknihu, ale Pět neděl v balóně nepřesvědčilo. Je to vlastně taková tuctová dobrodružná kniha, která alespoň podle mého ničím úplně nevyniká. Možná v devatenáctém století dokázala utáhnout na pokroky ve vzduchoplavbě. Jak už je u Vernea zvykem, všechny postavy jsou velmi hrdinské a celé dílo má v sobě až příliš mnoho patosu. Obsahuje také příliš mnoho čísel a jmen, což je zejména pro audio nepohodlné. Nudily i kapitoly, jejichž závěr byl natolik předvídatelný, že napětí téměř neexistovalo a měl jsem chuť je přeskočit. Přesto má knoha i spoustu pěkných moment, jak akčních, tak popisných, které dokážou čtenáře téměř přenést do Afriky. Pro část "moderního publika" může být vnímání domorodců skrze oči hlavních postav pobuřující, ale mně připadalo vzhledem k době, kdy román vzniknul a kdy se odehrává poměrně autentické. Celkově dávám zcela průměrné 3* s konstatováním, že Verne napsal daleko lepší dobrodružství. Přestože jsem od něj zatím nečetl asi nic horšího, věřím, že i takových knih bude dost.“... celý text
— Slezadav

Smrt v zrcadle Smrt v zrcadle

„Kratičký spisek, jenž se snad dá řadit k "pokladům z půdy". Ozvěny Poea či Hawthorneho v české literatuře vždy rád uvítám. Škoda, že toho od Jedličky moc jiného není k sehnání. Možná někde po nějakých časopisech, sbornících či výběrech povídek jsou ještě roztroušeny tyto malé poklady, které si určitě zaslouží svou kvalitou pozornost každého čtenáře hororu. Nejvíce mě v tomto triptychu zaujala povídka prostřední, tedy Slečna.“... celý text
— Knišíl

Pět neděl v balóně Pět neděl v balóně

„V rámci skupiny #klasikomilove, kde teď čteme žánr sci-fi, jsem ještě sáhla po klasice od Julese Verna. Toto nádherné vydání z roku 1967 jsem našla jako poklad v knihovně u mojí maminky. Možná jsem ho chtěla číst jako malá, ale určitě bych tomu nebyla bývala tolik rozuměla a užila si to tak, jako nyní. Neobvyklá a velmi dobrodružná výprava doktora Fergussona a jeho dvou přátel nás zavede nad africký kontinent, jelikož se tito pánové rozhodli jej přeletět v balóně vlastní konstrukce, a to od Zanzibaru na východě až na západ kontinentu, do Saint-Louis. S hrdiny zažíváme nejrůznější situace - zpočátku jde vše jako po drátkách, ale to by nebylo to pravé dobrodružství, kdyby se občas neobjevilo nějaké to nebezpečí. Moc se mi líbily mistrně propracované pasáže s popisy neprobádaných krajin i podrobné technické provedení všech součástí balónu a vzduchoplaveckých dovedností posádky. Napjatě jsem četla a hltala stránky, jak to všechno dopadne, jak se posádce podaří dokonat odvážný čin přeletět napříč Afriku balónem. A jestli vás tato dobrodružná výprava také zajímá, tak si knihu přečtěte, určitě nebudete zklamaní.“... celý text
— lexikon_tf

Pět neděl v balóně Pět neděl v balóně

„Přečteno kvůli letošní výzvě. Verneovky jsem jako malá milovala, ale tahle patřila k těm, které mi z nějakého důvodu unikly. A teď, po přečtení v těžké dospělosti, možná tuším proč - já už tehdy měla nos na ta lepší díla z autorovy tvorby. To není kritika. Pět neděl v baloně se číst dalo, pár myšlenek se mi zalíbilo a půjdou do knihy výpisků... ale nebylo to nic, z čeho bych byla oslněná a uchvácená, jako kdysi z Tajuplného ostrova, Dvaceti tisíc mil pod mořem, Vynálezu zkázy, Dětí kapitána Granta a podobně. V Pěti nedělích mi chybělo větší drama (epizody se zachráněným knězem a vyskočivším Joem nestačily, pardon)... a postrádala jsem tu hlavní "verneovinu" - větší scifi motiv. Tohle byl vlastně takovej trochu vyšperkovanej cestopis. Místy se konala dokonce i nuda, zejména u exkurzů do historie objevování Afriky všemožnými cestovateli. Ano, čtenáři 19. století to nejspíš populární formou mohlo rozšířit obzory a ponětí o světě... ale dnešního už to asi tolik nestrhne. Sečteno, podtrženo, průměr - slušná kniha, jejíhož přečtení rozhodně nelituju, ale vracet se k ní asi nebudu.“... celý text
— terimila

Přejít na knížky autora