Nové komentáře u knih Benoît Reinier
Zaklínač - Vzestup krále všech RPG
„No, nechci tuhle knihu nazvat nějakým odpadem nebo zbytečností, ale ten obsah je opravdu zoufalý... Část o polském videoprůmyslu je sice asi zajímavá, ale celkově to vypadá jako nějaká laciná jednodušší bakalářská práce, která silně kolísá mezi snahou o neutrální popis a citové zabarvené části vlivem zaujetím autora. To sice samo o sobě špatné není, ale autor se snaží popisovat vše co nejvíce obecně, aby to jaksi vědecky popsal, takže následné pronikání jeho názorů je někdy dost otravné a rozhodně ne vědecky nezaujaté. Také nevím, jestli by nějaké vize hry měl popisovat cizí autor, který vše jen pozoruje, místo někoho, kdo třeba v CD PROJEKT RED skutečně pracuje/pracoval. Je sice hezké komentovat, o co se autoři hry nejspíš snažili, ale má to pak nějakou výpovědní hodnotu pro čtenáře, když to jsou něčí názory a domněnky, které nám prodává jako něco populárně naučného?
Velmi oceňuji přepisy děje her... Hry jsem totiž nehrál a chtěl jsem si obohatit klasickou ságu, takže kromě popisů her z knihy Zaklínač a jeho svět jsem si vybral tuto knihu s tím, že by mohla být podrobnější. Podrobnější rozhodně není, jediné, co tam je navíc, je právě autorovo zaujetí a nějaké věci, co mu přišly významné. Z obsahového hlediska her je to tak asi přesto celkem obohacující, ale co je hrozný, šílený průšvih je, že tam jsou chyby v zaklínačských reáliích, až mám pomalu podezření, že autor snad ani knihy nečetl a vychází jen z nějakých obsahů nebo snad jen čistě her, ale ani ty evidentně moc pečlivě nesledoval. Tím pádem by se ale neměl pouštět do komentování knižní ságy a minimálně používat více zdrojů. Nicméně i jména, která byla ve hře, tam jsou komolená, a spousta věcí je prostě špatně. Nevím, kolik toho pokazil ještě překlad, ale nevšiml jsem si, že by v Sapkowského světě žili skřeti, extra když to zmiňuje v části, kam by se spíš hodili gnómové (ale chápu, že když v další větě klišoidně argumentuje Tolkienem, tak se ti skřeti prostě někde v mozku vyjeví). Když píše o Sheale de Tancarville, tak je to přeložené jako "Síla de Tansarville", což je snad nějaký autocorrect... Také se vyskytují chyby v intertextových odkazech na povídky, kdy se Dudu nevyskytuje v povídce Meč osudu, jak je uvedeno, ale ve Věčném ohni, stejně tak kletba černého slunce se popisuje v povídce Menší zlo, nikoli Poslední přání (autor či překladatel zaměňuje celou knihu za název povídky). Celá část Zaklínač a jeho svět, která by měla vysvětlovat fikční mechanismy různých prvků světa Zaklínače mi pak přijde kompletně vycucaná z prstu, obchází kolem tématu, komentuje věci, co se tam ani nehodí a z reálií se nedozvíme nic, ani z knihy, ani ze hry... Strigu pak například autor komentuje jako podobnou upírovi, přičemž striga, je ve slovanské mytologii čarodějnice a do upíra má hodně daleko. Tak hlavně, že nám autor dokáže v poznámce pod čarou vysvětlit, jak vznikl název vína Sangrea, to je opravdu důležité... A ty příklady chyb, to je minimum, co jsem si vybavil zpětně, reálně je jich tam o desítky víc!
Já to fakt nechci hanit, na Zaklínače ruku nevztáhnu, ale tahle knížka je jen k naštvání... Nevím, jestli se autor pustil do něčeho, o čem toho zase tolik neví (rozhodně ne tolik, aby napsal knihu), nebo jestli to je totálně odfláklá práce překladatele, který u toho zřejmě spal a Zaklínače nehrál ani nečetl, ale ty chyby jsou prostě neodpustitelné a bohužel je to nešvar, který se často objevuje právě u takovýchto "napodobenin" parazitujících na primární literatuře. Nicméně pokud to člověk sám dobře zná a ty chyby najde a pochopí, tak je to lepší než koukat x hodin na nějaký gameplay...“... celý text
— fvalek
Zaklínač - Vzestup krále všech RPG
„Zajímavé počtení o tom jak začal polský videoherní průmysl, zaklínač bude vždy moje srdcovka.“
— Nelíísek
Benoît Reinier knihy
| 2022 |
 Zaklínač - Vzestup krále všech RPG |
Žánry autora
Reinier je 0x v oblíbených.