• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Mám jméno - Chanel Miller

Než se rozhodla odhalit svou identitu, byla pro svou ochranu nazývána jménem Emily Doe: mladá žena, kterou pachatel Brock Turner sexuálně napadl v kampusu Stanf... detail knihy

Nové komentáře u knih Chanel Miller

Mám jméno

„Podrobně popsaný boj s justicí, kdy musíte dokazovat, že vy jste oběť a ne ten, co vás napadl. Trest je v tomto případě výsměch, ale vítězství tam je. Těžký boj o prokázání viny je asi stejný napříč kontinenty. U nás to není jiné. Tresty, které čteme v poslední době při zneužívání dětí u nás jsou výsměchem. Nedivím se že nemá zdaleka každý napadený odvahu do boje, popsaného v této knize, jít. (Zažila jsem jen soud, kdy jsem byla okradena v šatně bazénu. Celou dobu jednání jsem měla dojem, že jsem se okradla sama, nebo že jsem okradla já ty obžalované.) Autorka musela najít velkou odvahu celý svůj boj popsat a zveřejnit. Snad to dodá odvahu dalším znásilněným se do takového boje pustit.“... celý text
— Péťa1950

---

Mám jméno

„Autorka a zároveň,, oběť,, v jedné osobě, sebrala odvahu a napsala svůj příběh,velice emotivní a silný příběh, kterému soudní systém,, odolával,, několik let... smutné, že násilník byl ,, potrestán,,jen jako, aspoň mi to tak připadalo...“... celý text
— hana1039

---

Mám jméno

„"You dont know me, but youve been inside me, and thats why were here today." Tolik emocí, které jsem při čtení tehlé knihy pocítila...jeden z nejlepších memoárů, které jsem kdy četla. A nejen tím tématem, ale i tím, jakým způsobem autorka umí vyjádřít vzpomínky, myšlenky a emoce.“... celý text
— Vendulis

---

---

Mám jméno

„Upřímně mě nenapadá člověk, pro kterého by přečtení této knihy nebylo přínosem, takže si ji přečtěte všichni. Miller vypráví o tom, co prožívala jako oběť znásilnění, často jsem měla flashbacky na to, jak se mluvilo o Ferim ("Člověk by řekl, že takový najde spoustu holek, které o něj budou stát. Namísto toho si ničí život něčím takovým? Nechce se tomu věřit") Je mi smutno, že i v roce 2024 musíme řešit, jak moc si za co můžou holky a ženy samy, že když projde nový zákon o znásilnění, musíme pak číst vtípky na formuláře o konsentním sexu... podaří se nám vůbec někdy porazit kulturu znásilnění? Doufám, že ano! Ale minimálně v Česku to vidím spíše na vzdálenější budoucnost. "Říkají nám, že taková napadení jsou častá, ale když se nebudeme vyzývavě oblékat, můžeme snížit pravděpodobnost, že se to stane právě nám. Jenže to problém neodstraní, jen to nasměřuje útočníka k jiné, nic netušící oběti, na níž si vybije násilí"“... celý text
— tweed