• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Conan: Plíživý stín a další příběhy - Christophe Bec

Už pátý svazek úspěšných komiksových adaptací povídek R. E. Howarda z dílny francouzských scenáristů a výtvarníků. Tentokrát obsahuje tři povídky. Příběh Bůh v ... detail knihy

Nové komentáře u knih Christophe Bec

Conan: Plíživý stín a další příběhy

„První povídka v knize, Bůh v míse, je pro mě obrovským zklamáním. Kresba je pěkná, ale je to celé tmavé a barvy jsou mdlé, zašlé. Vím, odehrává se to v noci v přítmí, ale když to srovnám s obrázky na internetu, tak je to průser. Soudím, že je to způsobeno tím, že je to vytištěné na matném papíru. Podobný problém jsem měl i s Hodinou draka v minulé knize. Na křídovém by to byla paráda. Ani křídový papír by však nezachránil chaotický scénář. Role vypravěče neustále skáče z osoby na osobu a já jsem měl problém sledovat, kdo jím zrovna je. Minimálně při prvním čtení. Plíživý stín je pro mě jedna z nejlepších povídek, která v této francouzské Conanovské sérii vznikla. Je plná nahých žen, chapadel a Conana porcujícího zástupy nepřátel. A taky je tam jeden lovecraftovský bůh. Má to úžasnou atmosféru kombinující děs, chlípnost a adrenalinovou řezničinu. Kresba je parádní. I tato povídka se z většiny odehrává v přítmí a můžu se jen dohadovat, jak by to vypadalo na křídovém papíru. Nicméně není to tak špatné jako u Boha v míse. Třetí příběh Černý cizinec je nepatřičný. Jedno velké WTF? Podle povídání na konci knihy Howard něco takového asi opravdu napsal, ale mi to připadá hrozné. Conan prchá před Pikty, jen v bederní roušce a se sekyrou, vleze do jeskyně a tam něco uvidí. Od další stránky začíná příběh o téměř středověkých pirátech a pirátském pokladu. Je to brutální hybrid. A to není jediný průser. Ono je to taky škaredě nakreslené, a navíc scénárista zapomínal, co napsal o pár stránek dříve. Je to fakt děsně pitomé. Ty tři hvězdičky jsou hlavně za Plíživý stín. Jinak bych šel níž. Pokud bude další kniha, tak ji už vynechám.“... celý text
— Norri

---

Conan: Plíživý stín a další příběhy

„Nejslabší díl celé série. Bůh v míse - tak škaredou kresbu jsem ještě neviděl, jinak příběhově dobrý. Černý cizinec - zase úplný opak. Fajn kresba, příběh hrůza. Takže jediné co mi sedlo - Plíživý stín. Celkově hodnotím horší průměr. Začínám být totiž namlsaný Conanem od Comics centra. Argo na FB uvedlo že tohle není poslední díl, ale u Frantíků v Glénatu jsem nové příběhy zatím neobjevil...tak uvidíme“... celý text
— John6900

---

Conan: Plíživý stín a další příběhy

„Kvalita jde díl od dílu této série neodvratně dolů. Z posledního alba zaujala jen prostřední povídka Plíživý stín. Zbylé dvě jsou tak prachbídně uchopeny, že mě definitivně přesvědčili s touto sérií skončit a další díly nepořizovat. Nebyly by dobré, ani kdyby se nevydávali za Conana...“... celý text
— Zlord Antiježíš

---

---

Conan: Plíživý stín a další příběhy

„Ani v pátém svazku neztratily Napoleonovy děti glanc a vyšvihly další tři skvěle zadaptované povídky Roberta Ervina Howarda. Má to tu správnou hororově dobrodružnou atmosféru, široké rozpětí dějových lokalit a nakonec i různorodou stavbu zápletek. Kvalita scénářů se tentokrát sešla na výbornou; i z těch slabších textů dokázali tvůrci vykřesat maximum. Za mě osobně jednoznačně zvítězil Plíživý stín, už jen proto, že samotnou povídku mám moc rád a právě zpracování Christophe Beca mě vrátilo o třicet let nazpátek, kdy jsem ji četl v knize poprvé, přičemž dokonalý vizuál, o který se postaral Stevan Subic, z ní učinil doslova pastvu pro oko i duši každého fanouška žánru Meč a magie. Zbylé příběhy – Bůh v míse a Černý cizinec – pak zaujmou především rozdílným přístupem k žánru, kdy cyklicky neopakují obehrané motivy a ani v nejmenším neselhávají stran dramatičnosti či napětí. V obou případech mi pouze chvilku trvalo zvyknout si na práci výtvarníků Emmanuela Civiella a Jeana-Luca Masboua.“... celý text
— trudoš

---

Conan: Plíživý stín a další příběhy

„Za mě další skvělá porce mého milovaného Conana. Bůh v míse za mě nejslabší, protože mi úplně nesedla kresba, což mi ale vzápětí bohatě vynahradil Stevan Subic v nádherném Plíživém stínu. Nicméně vrcholem je pro mě Černý cizinec. Byť mi po letmém nakouknutí přišla kresba kapánek "obyčejnější", tak po začtení musím přiznat, že je vyvedena víc než jen vhodně, ale hlavně je cizinec opravdu skvěle zadaptovaný - skutečně radost číst.“... celý text
— farb