farb komentáře u knih
Prvně musím podotknout, že na základě anotace a obálky bych se do knihy asi nikdy nezačetl, ale na doporučení naší knihovnice jsem si dal říct. Příběhy sic nikdy nevybočí z očekávaných a předem odhadnutelných mantinelů, ale postavy jsou s každým dalším příběhem sympatičtější, celé je to velmi dobře a lehce čtivé a rychle plynoucí, což je rozhodně největší plus. V souvislosti s hlavní postavou by se dalo říct, že je to tak trochu takový český John Constatine (kdyby to byl Čech, nebyl to cynický parchant a pracoval pro pojišťovnu). Jinak - BENEDIKTŮV PRVNÍ PŘÍPAD je dobrý úvod a seznámení se světem a postavami, který slušně zaháčkuje - 7/10. ODPOČÍVEJTE V POKOJI začíná velmi slibně, skoro to vypadá na zajímavou variaci na Osvícení (tajemný horský resort, duchové, podivné události...), ke které nakonec nedojde a celé to zbytečně rychle vyšumí do prázdna - v podstatě jediné zklamání knihy za 5/10. TAJEMSTVÍ ČERNÉ DÁMY už je zase mnohem záživnější a dále rozvíjí svět a ústřední zápletku - 7/10. SMRT SI ŘÍKÁ BENEDIKT je nejlepší příběh, ve kterém se velmi dobře zúročí poctivě budovaný vývoj postav a světa - 8/10.
Opět čtivé a napínavé dobrodružství plné postav, které baví a přirostou k srdci (Jegor!). Ale hlavně skvělé zakončení příběhu bohatýrské družiny, na jehož konci mi i slza ukápla...
Krásná a milá věc. Strašidelnost v podstatě není žádná, zub času se už zakousl, ale oplívá to krásnou atmosférou/poetikou (mnohdy podobnou filmům od Mijazakiho), což spolu s prostředím a cizokrajnými příšerami, tvoří skutečně kouzelně milý koktejl, který jsem si s hřejivým pocitem na duši opravdu vychutnal.
Nezaujalo. Jako rozšíření Kameňáku sic zajímavé, ale jinak takové prázdné cvičení bez hlubšího smyslu pro Báťu/Jokera.
Zvláštní kniha. Nemůžu říct, že bych jí propadl, že bych byl ohromen, ale přesto se v tom poeticky a lyricky psaném metaforickém textu skrývá těžko uchopitelné kouzlo a melancholie, kvůli nimž nebylo možno knihu odložit...
Za mě další skvělá porce mého milovaného Conana. Bůh v míse za mě nejslabší, protože mi úplně nesedla kresba, což mi ale vzápětí bohatě vynahradil Stevan Subic v nádherném Plíživém stínu. Nicméně vrcholem je pro mě Černý cizinec. Byť mi po letmém nakouknutí přišla kresba kapánek "obyčejnější", tak po začtení musím přiznat, že je vyvedena víc než jen vhodně, ale hlavně je cizinec opravdu skvěle zadaptovaný - skutečně radost číst.
Rozhodně slabší kus, hlavně bych si asi v edici první čtení nepředstavoval cizí (pro začínající čtenáře poměrně těžko čitelné) názvy a náznaky stalkingu....
Za mě absolutní pecka. Skvěle vymyšlené a velkolepě gradující "zombie" drama s perfektně vystřiženými postavami. Jak mě obdobně pojaté Zombie z Marvelu nedávno hodně zklamaly, tak tohle mě naopak vystřelilo do vesmíru. Ve filmovém světě to má možná Marvel ošéfované lépe, ale v komiksech je za mě DC, co se zážitku týče, vždycky
silnější a drtivější.
Zbožňuju Velkýho šéfa. A tohle je přesně ta správně umíchaná lobákovina, bezuzdná zhovadilost plná násilí, kruťáren a hlášek, u které dokonale zrelaxuju s přiblblým úsměvem na rtech. Jen ten coloring je bídnej.
Je to cool, je to sexy, je to úderné, je to drsné... Je to pecka.
(SPOILER) Pro mě při nejmenším dost zvláštní dětská knížka. Už zjevení a chování kouzelného dědečka mě trošku zarazilo, následná likvidace tetiček a několikeré připomínání a radost z ní ve mně smýšené dojmy jen utvrdily. A ani ono dobrodružství cestou na broskvy nebylo nikterak zajímavé, alespoň minimálně do příchodu Mračnáků, kdy už jsme ale dávno za polovinou, takže už pro mě bylo pozdě na zpozitivnění dojmů... Syn poslouchal a eskapády na broskvy ho bavily, ale za mě rozhodně jedna z těch slabších knih od pana Dahla.
Retro jízda pokračuje. Dredd je na jednu stranu cool a hláškujíci borec, na druhou zas doslova fanatik té apokalyptické totality... Pořád ale platí, že mě tyhle časem zaprášené spisy baví a rád si je v pravidelných intervalech dávkuji.
Další báječná dětská klasika, kterou jsem objevil až jako dospělý, při čtení s vlastními dětmi. Což mi ale na zážitku nikterak neubralo, možná právě i díky tomu jsem plně docenil ten chytrý humor, skvělé postavy a jejich interakce. Za mě zkrátka ideální četba pro rodiče s dětmi ;-)
Velký posun oproti prvnímu dílu - jak v systému hraní a hratelnosti, tak ve využití a objevování světa, stejně jako v možnostech hrdinů - tedy, na rozdíl od první části, i při mnoha opakováních neomrzí.
Náš první gamebook se synem, hezký na rozjezd, i když některé hádanky jsou poměrně těžké na mladší děti a při opakovaných hraních se to dost okouká a omrzí.
Moc pěkně udělaný gamebook pro mladší - tz.: přímočarý děj, pěkná grafika, slavná monstra neděsí, hádanky a rébusy tak akorát... Šestiletého syna to moc bavilo, jedinou nevýhodou je za mě prakticky nemožnost opakovaných hraní, protože je to opravdu moc přímočaré bez jakýkoliv dalších dějových zákrut, takže není co dál objevovat...
Ze začátku jsem se bál, že to bude pouze přehršel informací o kolesových parnicích a paroplavbě, naštěstí tomu tak není a vše rečené je pečlivě a promyšleně zúročeno v dalším dějí. Co za mě ale dělá tuhle knihu, jsou dvě věci. První je, z velké části i díky těm úvodním popisům, dokonale pohlcující génius loci, kdy je člověk při četbě opravdu přítomen na velkých a přepychových parnicích, v přístavních městech a dalších místech. Druhou, za mě nejsilnější devízou příběhu, jsou postavy. Postavy, které jsou skvěle napsané, každá se svým úhlem pohledu, každá se svými přesvědčivými argumenty. Postavy natolik silné a zajímavé, že člověk prostě nemůže nejít s nimi. A i když vrchol skutečně přijde někde za polovinou knihy a konec sám mohl být přeci jen silnější, tak mi bylo velkou ctí připojit se k plavbě na Snu Ockerwee.
Za mě : Jeníček a Mařenka moc pěkně zpracované; Kost, která zpívá, Locika, Dary trpaslíčků a kluk, co se chtěl naučit bát slabší a méně zajímavé ; ale Smrťák, Ženich vrah, Fitcher a Bezručka opravdu kruté a děsivé laskominy, které dokáží zanechat hluboký dojem, stejně jako Červená Karkulka s polévkou z babičky a logickým nepohádkovým koncem. Jednoznačně palec nahoru a sem s tím avizovaným pokračováním.
Vskutku zajímavé časy člověk prožije, jakmile se začte do dalšího neobyčejného dobrodružství mého oblíbeného nehrdiny, Velkého máka Mrakoplaše... Zajímavé časy skvěle šlapou od první do poslední stránky, ani jedinkrát nespadne pomyslný řetěz, člověk chytá a užívá si veškeré narážky a naplno se baví, ať už je na scéně Mrakoplaš, výkvět mágstva z Neviditelné univerzity, velký vezír, nebo absolutně dokonalá Cohenova Stříbrná horda důchodců....
Tak jsem si, navnazen crossoverem Batman / Dredd, rozhodl naordinovat i původní samostatná dobrodružství nekompromisního strážce zákona, která se mi před léty netrefila do vkusu. A dobře jsem učinil! Ano, zub času tyhle příběhy značně ohlodal, objevuje se zde opravdu spousta šílenosti, mnohdy hapruje logika, druhý příběh je po pár dílech uměle natahován, ale.... Dredd je prostě frajer, hlášky jsou vostrý, kresba skvělá a... A já se zkrátka dokázal naladit na atmosféru jeho zaprášených příběhů a skutečně si tuhle postapo jízdu jaksepatří vychutnat. Drsný, nekompromisní a pro mě osobně víc než časem ohlodaný, příjemnou patinou se pyšníci pozůstatek své komiksové doby. Jsem rád, že jsem do toho šel a těším se na další soudní spisy.