• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Čipové války: Boj o nejdůležitější technologii na světě - Christopher Miller

Americký historik Chris Miller nám ve knize Čipové války připomíná, že lidstvo v posledních sedmdesáti letech zažilo nejbouřlivější technologickou revoluci ve s... detail knihy

Nové komentáře u knih Christopher Miller

Čipové války: Boj o nejdůležitější technologii na světě

„„Amerika přišla o náskok ve výrobě, litografii a dalších oborech, protože Washington sám sebe přesvědčil, že by si firmy měly konkurovat a vláda by měla pouze všem zajistit stejné podmínky. Tento volnotržní systém funguje, pouze pokud na něj přistoupí všechny země. Mnoho vlád, obzvlášť ty asijské, své čipové sektory významně podporovalo. Američtí představitelé však snahy sousedů ovládnout hodnotné části čipového průmyslu ignorovali a raději papouškovali prázdné fráze o volném trhu a dokonalé konkurenci – a pozice Spojených států mezitím slábla.“ Skvělá kniha o zřejmě nejdůležitější technologii současnosti – polovodičových čipech. Text je syntézou několika souvisejících a provázaných témat z oblasti čipového průmyslu, mezi jinými historie, techniky, polovodičové fyziky, výrobních technologií, politiky, geopolitiky, strategie, ekonomiky. Příběh je to mimořádně zajímavý, čte se jedním dechem. Autor čtenáře seznamuje s historií moderní elektroniky, vynálezu tranzistoru, integrovaného obvodu, výrobního procesu litografie, jejich postupnou komercializaci, nejprve skrze vojenský sektor, posléze doslova zlatý důl civilního sektoru. V příběhu vystupuje řada známých i méně známých postav, vynálezců, inženýrů a stejně tak řada společností, které zásadním způsobem ovlivnily čipový sektor. Čtenář se tak, mimo jiné, částečně seznámí s osudy géniů typu Johna Bardeena – mimochodem, jediný člověk, který obdržel dvě Nobelovy ceny za fyziku, nebo například Gordona Moora, spoluzakladatele firmy Intel, po němž je pojmenován slavný Mooreův zákon. Ze společností lze jmenovat zmíněný Intel, který aktuálně zažívá spíš ústup ze slávy, před ním Farchild Semiconductors, nebo dále tchajwanská TSMC a zcela klíčová nizozemská ASML, které naopak hrají hlavní roli v současnosti. Uvádím jen několik nejznámějších příkladů, těch jmen, významných nebo méně významných, je pochopitelně víc, historie je to spletitá. Příběh se od počátku odehrává primárně v USA, později se rozvětvuje do dalších zemí. Velmi zajímavá je kapitolka věnující se ruskému čipovému průmyslu, městu Zelenograd – centru sovětských a později ruských čipových technologií, a zejména průmyslové špionážní činnosti Sovětského svazu, jakožto základnímu způsobu získávání informací ve snaze o udržení rovnováhy – opět se jasně ukazuje, že plánovaná ekonomika nemá proti volnému trhu absolutně žádnou šanci, ani při sebevýkonnější špionáži. Velká část textu je pochopitelně věnována čipovému průmyslu v Asii: Tchaj-wan – jeho kritická poloha, Japonsko, Korea, a další země, specializující se na různé komponenty, různé čipy. Nelze vynechat Čínu, která však stojí přece jen trochu mimo, jakožto v současnosti hlavní strategický rival USA. Právě u Číny je nejvíc patrná snaha budovat a posilovat mocenské strategické pozice v tomto kritickém segmentu technologií. Moc dobře si uvědomuje, že jde doslova o všechno. Ostatně v dynamice současných vztahů USA vs. Čína je jádro knihy. Text může působit složitě, je plný odborných pojmů, netriviálních konceptů, hypotetických scénářů, komplexních úvah a analýz, doporučuji však nenechat se odradit. Výsledný obraz je totiž zcela mimořádný. Ukazuje proměny světa, od studené války, přes unipolární uspořádání v čele s USA, po současný neodvratný přechod k multipolárnímu světu. Ukazuje nástup globalizace a výhody, které z toho pro svět plynuly. A stejně tak ukazuje a kritizuje několik zcela zásadních nevýhod, které dopadly zejména na Západ, a které byly až příliš dlouho ignorovány. Kritika globalizace je zde oprávněná a trefná, Západ, zcela zdarma, předal své nejdůležitější technologie svým ideovým nepřátelům, státům a kulturám, které operují podle zcela odlišných morálních rámců – myšlena je v tomto případě zejména Čína, ale těch gangsterských států je pochopitelně víc. Zejména v závěru pak autor silně kritizuje idealistický liberálně progresivní utopický sen o propojeném a globalizovaném multilaterálním světě, kde všichni hrají podle stejných pravidel, a všichni jsou ochotní tato pravidla dodržovat. Realita je, jak naneštěstí denně vidíme, zcela jiná. Z toho důvodu se nelze divit současným ochranářským a izolacionistickým tendencím americké administrativy, bez ohledu na osobnost prezidenta. Témat je mnoho, a ještě víc a dotýkají se nás mnohem těsněji, než si možná připouštíme, stačí se rozhlédnout kolem sebe a uvědomit si, kde všude jsou čipy. Jsou všude. Doporučuji všem, koho zajímají IT technologie, geopolitika a mezinárodní politika, kritické dodavatelské řetězce, nebo třeba rivalita mezi USA a Čínou. Text podává perfektní zprávu o stavu světa. To je současně snad jediná nevýhoda, jako mnoho podobných, kniha velmi rychle zastará, za pár let bude tragicky neaktuální. Je na místě poděkování vydavateli za rychlé zpřístupnění českému čtenáři. Máte-li o problematiku zájem, přečtěte co nejdříve. Doporučuji.“... celý text
— thorir

---

Čipové války: Boj o nejdůležitější technologii na světě

„Super kniha, autor zahrnuje vývoj této technologie v čase do širšího kontextu. Protože samozřejmě všechno souvisí se vším a málokdo si to uvědomuje, taky je to hezky popsané. První část byla pro mě zajímavější i díky té historii, pak to šlo do současnosti a malý náhled do budoucnosti a tam jsem se začala trochu ztrácet v odborných termínech, ale aspoň jsem se poučila.“... celý text
— bigbabe

---

Čipové války: Boj o nejdůležitější technologii na světě

„Kniha poskytuje vynikajúci prehľad o polovodičovom priemysle, od úplných začiatkov až po dnešok. Venuje sa podrobne konkurenčným bojom medzi výrobcami i medzi štátmi, keď si postupne uvedomili strategický význam toho, mať výrobu najmodernejších chipov pod vlastnou kontrolou. Zaujímavé epizódy zo Silicon Vallley, snahy ZSSR, skromné začiatky v Japonsku... až po dnešné dni, keď USA bojujú s Čínou o prevahu v produkcii najpokoročilejších polovodičových technológií. Geopolitické súvislosti produkcie TSMC na Taiwane, či význam ASML ako jediného rozhodujúceho európskeho hráča v tomto biznise... Kniha je pútavo napísaná, nestráca sa v technických detailoch. / prečítané v origináli pred českým vydaním.“... celý text
— bookworm

---