bigbabe komentáře u knih
Poprvé, náhodně jsem si poslechla audio knihu a nevím, jak hodnotit.
Nejsem si totiž jistá, jestli jsem při tom žehlení, vaření, řízení byla schopná knihu vnímat stejně jako bych jí četla.
Ale asi musím uznat, že se mi líbila až jen poslední kapitola, která byla opravdu o myšlenkách zločince, jinak to byl výčet kriminálních případů. Což mám také ráda, ale toto nebylo moc záživně podané.
Knihy tohoto autora jsou krásné, přehledné, poučné.
Jediné, co by mi přišlo logičtější by bylo uspořádání dle data narození, takhle mi to přijde zmatečné.
Kromě jídel, co nejím (houby, krůtí), tak jsem uvařila a upekla skoro vše z této knihy, fakt super. Potřebuji dva až tři hrnce.
Nějak nechápu předcházející komentář. Jak byste si představovali univerzální recept, pokud váš hrnec vaří naprosto odlišně? Hlavně je to kravina, všechny pomaláče jsou na stejném principu.
Kromě jídel, co nejím (houby, krůtí), tak jsem uvařila a upekla skoro vše z této knihy, fakt super. Potřebuji dva až tři hrnce.
Nevím, zda hodnotit obsah nebo styl.
Každopádně moc hvězd nemohu dát.
Co se týká obsahu, tak je to fakt katastrofa. Člověk by měl znát nepřítelovu strategii, aby se vyhnul nějakým následkům, ale tohle je fakt zvrácenost.
Dugin si rozporuje v základním smyslu své filozofie.
A nemohla jsem se zbavit dojmu, že autor nepíše nestraně ale přiklání se k ní.
Dítě nebo dospělý, krásná kniha pro uspořádání si chronologie našich dějin.
Doporučuji.
Asi souhlas předchozími komentáři.
Oddychovka, něco bavilo, něco ne. I přesto, že já televizi a tudíž ani Survivor, ale i tato kapitola mě asi bavila jako jedna z nejvíc.
Dala jsem knize 3x šanci, že jsem jí prolistovala, bohužel pro mě jsem žádný zázrak nenašla. Možná je to i tím, že to není český autor nebo že žiji, co se týká jídla asi jinak.
Taková šmakuláda vo ničem.
Svojí jednou hvězdičkou celkové hodnocení nezkazím.
Ale já to prostě nedala a přiznám, že jsem přeskakovala odstavce asi jako u Austenové.
Rozvláčné, nic se vlastně neděje, všichni se podřizují společenským regulím, všichni jsou strašně uvědomělí, ...
Vzala jsem jako ČV - kniha, která byla zmíněna v Přátelích, pokusím se do konce roku přečíst ještě jinou, protože toto je tak napůl.
Kniha formou rozhovoru je dobře napsaná a dobře se čte, ale pokud jste viděli všechny díly obou seriálů, tak se zde nic moc navíc nedozvíte.
Nevím, jestli je dobré číst takové knihy na dovolené, nemohla jsem se jí i přes její tenkost prokousat. Téma je samozřejmě důležité a mělo by se opakovat, i když jsem si už slíbila, že nic z války číst nebudu. Ale styl psaní a zapojení sci-fi mi moc nesedělo.
Někde jsem se o knize dočetla, zaujala mě a tak jsem si jí v knihovně půjčila.
Čtení o Bhútánu bylo zajímavé hlavně, protože se tam málokdo dostane jako neturista a na tak dlouho.
Izrael byl zajímavý, protože tato země má také krušnou historii a ráda o něm čtu.
Ale Island. I přesto, že samozřejmě krásná země, hlavně přírodou tak jsem se už trochu musela nutit, abych to dočetla. Tam se autorka už trochu odpoutala od svého záměru psát o štěstí a začala z toho být zeměpisná kniha.
Po knihách jako Bílá nemoc, Matka jsem netušila, že Čapek může být takto vtipný.
A hlavně je to pravda.
Asi bych to neshrnula lépe než komentář předem mnou, jen s tím rozdílem, že 3 hvězdičky dávám dobrým knihám. Jako ve škole, dobrá je za tři. Abych si schovala 4 a 5 pro ty výborné a úchvatné.
Tato si je nazaslouží.
Tak jsem tedy pod nátlakem manžela přečetla i druhý díl a další určitě ne.
Jako čte se to rychle, ale je to strašně chabé, slohově i obsahově.
Super kniha, která spojuje recepty s událostmi té doby. Kde se, co stalo, vytvořilo a tak.
Některé hračky, přístroje, atd. z dětství také pamatuji.
A receptů jsem si pár opsala.
Byla jsem donucena manželem, že si to musím přečíst, že to je pecka.
Přečteno jedním hltem, to jo, děj má spád, ale jinak takový průměr. Strašně předvídatelný, už ve třetině jsem věděla, jak to dopadne.
Tak na deštivou neděli dobrý.
Výborná kniha, před jarem si jí půjčím zas, abych se připravila na jaro.
Je to sice kniha pro děti, nevím, jestli tam bylo napsané nějaké věkové rozhraní a jak se dnes dělají knihy pro děti. Prostě, myslím, že je dobrá i pro dospěláka, který tuto historii zameškal, protože učitelky v přechodném období revoluce možná chudák nevěděli, co a o kom učit.