Deanna Raybourn

americká, 1968

Nová kniha

Dámy na zabití

Dámy na zabití - Deanna Raybourn

Billie, Mary Alice, Helen a Natalie pracovaly čtyřicet let pro Muzeum, elitní síť nájemných vrahů a vražedkyň. Teď je jejich talent považován za přežitek a v do... detail knihy

Nové komentáře u knih Deanna Raybourn

Dámy na zabití Dámy na zabití

Na bondovku je tempo pomalé, ale dámám je šedesát, takže pokud chcete bláznivé honičky a deště kulek, jste tu blbě. Tyhle dámy dělají práci s rozmyslem a byť jsou v knize logické i faktografické díry (a do některých by se vešel i střední mamut), já si tím dojem zkazit nenechám.... celý text
roso.mak


Dámy na zabití Dámy na zabití

Velmi povedená knížka, která je plná nečekaných zvratů a rychle se do ní ponoříte. Zaujal mě jak námět, tak i samotný děj.
KateTheBlogger


Podivný počátek Podivný počátek

Prostředí viktoriánské Anglie, zábavné a zajímavé hlavní postavy - ty mě bavily asi nejvíc. První díl opravdu překvapil, čtení jsem si užila a doufám, že vyjdou další díly.... celý text
Vendulis



Podivný počátek Podivný počátek

Řeknu vám, na hrdinku, jakou byla Veronica Speedwell, jsem čekala už hodně dlouho! Znáte to - čtete knížky, líbí se vám nebo nelíbí a pak přijde příběh, kdy si řeknete WOW! Historická detektivka - no bála jsem se, nebudu tvrdit, že ne. Však víte, jak to s těmi pátracími příběhy mám. Ale tohle byla vážně pecka :) Veronica pochová svou druhou tetu a zůstává úplně sama. Miluje lov motýlů, dobrodružné výpravy a cestování. Přesně to je nyní jejím cílem. Její plány však zhatí zloděj a únosce v jednom. Díky jistému gentlemanovi se však Veronice podaří vyváznout. Nyní má nějakou dobu pobývat u Stokera - přírodovědce a samotáře s tajemnou minulostí, navíc zcela odsouzeného společností. Kdo a proč se Veronice snažil ublížit :)? Takže tu máme 19.století a nekonvenční ženskou hrdinku. Je mazaná, drzá, pohotová a velmi svérázná. Miluje muže i dobrodružství, a přesto dokáže být v některých chvílích křehká a citlivá. Bude se vám líbit :) Stokera si nedokážu úplně přesně představit v hlavě, ale došla jsem k momentu, kdy jsem si řekla: JÁ HO PROSTĚ MILUJU :D !!! Děj je svižný, napínavý a dobrodružný. Hlavní hrdinové sympatičtí a jejich vztah je...no, při nejmenším zajímavý...nechte se překvapit :) Skvělá knížka, která vás bude bavit od první stránky a zároveň si u ní zvládnete odpočinout. Doporučuji!... celý text
Mojepočteníčko


Podivný počátek Podivný počátek

Naprosto skvělý historický román s detektivní zápletkou a špetkou romantiky ! Veronoca je moderní, vtipná a emancipovaná slečna, která miluje motýly, chytá je a prodává a tím si vydělává na cestování po světě. Vychovávaly ji tety a po pohřbu i druhé se ji pokusí někdo unést. Tím začíná zápletka. Líbilo se mi, jak Veronica uvažuje - Vikář skončil s modlitbami a pokynul mi. Vystoupila jsem dopředu a nabrala jsem rukou navlečenou v rukavici hrst hlíny. Byla to úrodná prsť, tmavá a s drobtovitou strukturou. „To je tedy škoda,“ řekla jsem si pro sebe tiše. „Výborně by se hodila do zahrady.“ Ale vždyť tu opravdu je zahrada, uvědomila jsem si, když jsem přejela pohledem po náhrobních kamenech uspořádaných do úhledných hustých řad – zahrada zemřelých, jejíž obyvatelé sem byli zasazeni, aby klidně spali, než je boží polnice povolají do nebe. A co na srdci - to na jazyku - Přátelství s opačným pohlavím mé vychovatelky důrazně neschvalovaly a jediní muži, kteří se kdy objevili u našich dveří, přišli z titulu své užitečné profese – byli to zamračení lékaři a vikáři v obnošených černých kabátech. Vesničtí kluci a statní kováři pro mě byli naprosto nedostupní, a když už se objevil nějaký fešácký exemplář a mohla jsem si ho zblízka prohlédnout, chovala jsem se jako každý jiný dobrý student přírodovědy. Když jsem se vrátila do Anglie, důkladně jsem prostudovala biologii svého těla, a – vyzbrojená příslušnými znalostmi, prevencí a výtiskem Ovidiova velmi poučného Umění milovat – užila jsem si svou druhou výpravu do formální lepideptorologie a do světa hříšných radostí ještě lépe. „Uvědomuješ si, co to znamená, Veronico.“ „Neříkej to,“ varovala jsem ho. „Manželství prince z Walesu s princeznou Alexandrou je bigamické. Všechny jejich děti jsou nemanželské. Ty jsi jediné manželské dítě prince z Walesu.“ „Vy mě neznáte, sire Ruperte, ale věřte mi prosím, že nemám vůbec žádný zájem vznášet nárok na anglický trůn.“ „Nejde o to, jaké nároky budete vznášet, slečno Speedwellová,“ řekl jemně, „jde o to, co představujete. V očích jakéhokoli katolíka byste byla právoplatná dědička trůnu A jak to dopadne si určitě přečtěte, protože konec je skvělý a těším na pokračování.... celý text
evineckY