• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Diane Di Prima

Čas beatniků

„Nazdar loupežníci, chvilku jsem byl nalomený dát tomu pět hvězdiček, ale pak jsem si řekl, že do Kvak a Žbluňk jsou kamarádi tomu malý kousíček chybí. Bylo to ovšem o prsa. Teda v knize je jich několik, která bych fakt rád viděl. Třeba ty Báry. Ona tam sice žádná Bára není, ale jedna z postav je jí hodně podobná, takže se našly pasáže, kdy jsem autorce hoooodně záviděl. O jaké Báře mluvím vám raději neprozradím. Třeba by si to tu přečetla, poznala se v tom a opustila by kvůli mně manžela. A co já, opustil bych kvůli ní manželku? Tomuhle morálnímu dilematu bych se raději vyhnul, protože tuším, že by to bylo složitější rozhodování, než jestli sním poslední kousek koláče. Takže zpátky k beatnikům. Miluju je všechny a vyprávění Diane mě pohltilo. Musela to být svým způsobem výjimečná doba. Žilo se svobodně a žilo se naplno, tak jak to bývá, když člověk žije na hraně průseru. Jeden by si z toho měl vzít ponaučení. I když na pořádný průser bych si teprve zadělal, kdybych zavolal té Báře. Jak jsem to psal. Svobodně a naplno? Nějak mi z toho vypadla původní myšlenka. Raději půjdu do kuchyně dát vodu na kafe a dorazím ten koláč, než se manželka vrátí z nákupu a já udělám nějakou blbost. Přečtěte si to, je to hezký.“... celý text
— Gastrochemik

---

Střípky písně

„skvěly výbor poezie od beatnicke autorky k které se rád vracím a neustále mne nepřestává bavit. Rekviem Myslím že poznáš ze rakev není nic moc holka. Soupnou tě tam hezky tuhou. Prý je tam zima a červi a tak jsou tam jen kvůli sobě. Myslím že se budeš chtít obrátit na bok tvoje vlasy nevydrží zůstat v klidu věcne a ruce nevydrží takle zkřížené. Myslim že tvoje rty nevydrží zůstat sami.“... celý text
— ozzak

---

Horoskop orloje

„Tato antologie začíná solidní poezií Carla Sandburga. A pokračuje fašounem Poundem, kterého se pokusil navštívit i Ginsberg a zjistit, jak to bylo s jeho antisemitismem. Koneckonců – Pound se dal na dlouhá léta v Itálii zavřít do blázince, než by se zodpovídal ze svých názorů. Fašos ho uctívají dodnes. Ale co naplat, jeho básně jsou ceněny, mezi tvůrcem a jeho dílem je rozdíl. Ovšem Zábrana, který k němu pro toto jeho vzhlížení k Mussolinimu cítí hnus, podotýká: cožpak se Rolland, Nezval a další nevzhlíželi naprosto stejně ve Stalinovi? Z beatniků je tu Rexroth, kterého literární salóny byly proslulé. Dále za zmínku stojí Ferlinghetti, Ginsberg a Corso, který si svůj vězeňský příběh trochu ozdobil, aby to stálo za to. A jak poznamenal Saxofonista – mile překvapila di Prima, její energie je úžasná a básně divoké. Brautigenovo Chytání pstruhů v Americe (část) otisknul Ferlinghetti v prvním čísle legendárního City Lights Journalu. Ale nejde o čistou poezii, tak to tu nenajdete, ale česky to vyšlo. Říká se o něm, že byl laureátem toho, co nebylo promyšleno. Svoje básničky rozdával v ulicích. Byl to básník, který předznamenal, v jakém sevření nás dnes dusí technologie. Zábrana si do deníku poznamenal: Brautiganovy verše, vůbec nejzajímavější pokus jaký znám, najít poezii i tam, kde jako by nikdy nebyla. Ale zřejmě v jeho pozůstalosti více překladů nebylo(?). Patchen ke stáru, když byl už méně pohyblivý, kreslil zajímavé básně-obrazy. Ty si můžete najít na netu, žádný z nich tu není. Zábrana v deníku také zpochybňuje Miroslava Holuba coby Patchenova překladatele. A LeRoi Jones byl radikál a v jeho poezii zabřednete do americké politiky. Snad proto tu jsou většinou apolitické básně. Nakonec je tu smutná Sylvia. Ale to je známá historie. Tuto antologii začal připravovat Zábrana, ale až po jeho smrti ji dokončil Přidal. Mnohým básníkům časem vyšly přeložené celé sbírky. Z jeho deníků je jasné, že překladům věnoval velké úsilí. A básně mu posílal z exilu i Škvorecký, třeba i oxeroxované (Ferlinghetti), když byly out of print. Dnes si neumíme představit, v jakých podmínkách musel Zábrana pracovat, nahlédněte proto laskavě i do jeho deníků Celý život. R.I.P.“... celý text
— Pablo70

---

---

Horoskop orloje

„Škoda že se mi tato kniha nedostala do ruky již na začátku 90. let, kdy jsem ještě skoro žádné autory v ní obsažené příliš neznal (protože skoro nebylo odkud). Byl bych z ní jistě nadšenější než dnes, kdy mi výběr básní některých autorů nepřipadá zase tak úplně reprezentativní (což je ovšem hodně subjektivní). Objektivně mi ale vadí třeba absence datace jednotlivých básní - nejsem totiž schopen pak posoudit vývoj autora v čase. Třeba Carl Sandburg - jeho básně v rámci knihy jevily sestupnou tendenci a není mi jasné, jestli to odpovídá jeho skutečnému časovému vývoji. Dopustím se jisté neomalenosti a trošku se otřu i o překlad Jana Zábrany (což se dnes považuje za drzost): například jsem nepochopil, proč v Nezabiješ Kennetha Rexrotha je ponechán v originále sv. Štěpán (tedy Stephen), ale ostatní svatí jsou přeloženi do češtiny. Kvůli této anomálii mi došlo, že jde o sv. Štěpána až se zpožděním. Též si myslím, že ani za Zábrany se "bombardérům" neříkalo "bombarďáky" - chvíli jsem sice přemýšlel, jestli tím nemyslí spodky, ale to do kontextu opravdu nesedělo. A pak tam byla ještě jedna věc, která dost měnila smysl verše, ale tu už jsem zapomněl. Příjemným překvapením pro mě byli oba Kennethové (Rexroth i Patchen), druhý jmenovaný kromě jiného i proto, že jsem díky tomuto výboru zjistil, odkud mají Zuby Nehty ten text o Bílých ptácích. Příjemně též překvapila Diane di Prima. Naopak určité zklamání představoval Ezra Pound (na to, jak ho adorují fašounci na Délském potápěči), ale možná to bylo jen výběrem básní. A dozajista bylo zklamáním, jak byl ve výboru odbyt jeden z mých oblíbenců - Richard Brautigan.“... celý text
— Saxofonista

---

Čas beatniků

„Moc zajímavá kniha od beatnicke basnirky Diane Di Prima pomocí denikovych zaznamu 50 let a popisu svých milostných zážitků popisuje postupne rozrůstajícího beatnicke o hnutí vidění z pohledu něžného pohlaví.“... celý text
— ozzak