Ema Labudová
česká, 1999
Nová kniha
Ani minuta ticha - Ema Labudová
Mladá vypravěčka Irena přivádí čtenáře do společenství jejích free kamarádů a kamarádek, tu méně, tu více rebelských, někdy více, jindy méně ztracených, někdy d... detail knihy
Související novinky
Neklidná růže a další knižní novinky (38. týden)
V týdnu od 16. do 22. září se můžete těšit na několik desítek titulů, které se nově objeví na knižních pultech.
Opět ... celý text
Populární knihy
Nové komentáře u knih Ema Labudová
Ani minuta ticha
„Priznám se že mi kniha z pulky nedavala vubec smysl a druha pulka knihy ta jakztakž...
No nevim...
Možná to chtělo víc knihu proškrtat a víc ji dát hlavu a patu..“... celý text
— Jirikk
Ani minuta ticha
„Tapetář byl skvělý! Lada u ledu zvláštní. Jak u mě zabodovala autorka s novinkou Ani minuta ticha? Výborně!
Touto knihou vás provede Irena a její kamarádi a kamarádky. Všichni jsou free a chtějí si užívat života. Večírky, pařby, drogy, alkohol. Ale je tohle skutečný život? Nebo je jím ta bolest, která se skrývá uvnitř, samota a tíseň?
Tohle byla vážně jízda. Od prvních řádků mě příběh pohltil. Je to neskutečný příval slov, který se valí jako lavina a vezme vás s sebou. Nenechá vás ani nadechnout a celé vás spolkne. Není tu ani malá pauza, která by vám dovolila vystoupit. Autorka je toho plná a je cítit, jak to musí ven.
Čtenář tu musí být připraven absolutně na vše. Je to divoký život plný drog, život plný bolesti, plný hledání sama sebe, ale i ztracených přátel. Pro někoho šokující, pro někoho nechutný, nepochopitelný a nepředstavitelný, ale přesto všechno skvěle napsaný. Atmosféra je tu vylíčena tak, že budete s Irenou prožívat její život se vším všudy.
Vůbec jsem netušila, co přijde dál, vnímala jsem text jen tady a teď a kdybych nemusela, tak knížku vůbec neodložím a přečtu ji od začátku až do konce bez zastavení.
Nebude to knížka pro každého, ale kdo si k ní najde cestu, bude nadšený. Myslím, že je skvělé, že vyšla u Odeonu, a právě čtenáři „odeonek“ ji ocení nejvíc.
Celou dobu jsem si říkala, že to nemůže být skutečný příběh, ale obávám se, že je přeci jenom reálný. Je tu ukázaný děsivý obraz dnešní doby a donutí tak k čtenáře k zamyšlení, zda to takto skutečně mezi mladými chodí a kam to může zajít dál.
Netuším, jestli jsem dala dohromady všechno, co nám autorka chtěla říct, ale rozhodně mě čtení moc bavilo.“... celý text
— eva3992
Ani minuta ticha
„Nesouhlasím s přechozím komentářem od mili. Je mi 40+ a tahle kniha mě v mnoha ohledech emocionálně zbourala, dá se říct. Byť je pravda, že v audiu, což tomu v tomhle případě hodně přidá, protože herečka Anna Kameníková je jako stvořená pro podobný role.
Ireně je něco málo přes 20. S vejškou sekla a práce ji nebaví. Z práce jde na kalbu, z kalby do práce a čeká, kdy konečně přijde...
... no co vlastně?
Obklopuje se stejně marnýma lidma a jejich prázdnýma proflákanýma životama, kde chlast a fet tvořej naprosto rutinní součást každodenní reality, nad kterou už se nikdo nepozastavuje. Kterou vlastně ani není potřeba nijak zvlášť tajit.
V příběhu se zdánlivě neděje vůbec nic kromě toho, jak si Irena bez zájmu nechává svoje dny a tejdny protejkat mezi prstama. Nicméně text je tak dobře vystavěnej a autorka používá natolik funkční literární prostředky (jazyk, hudba...), že pod povrchem citelně probublává hluboce tíživej pocit, kterej čtenáře úplně ovládne a příměje ho volat po nějaký nápravě. Mimo jiné tu hraje roli i strach, že tohle není jenom příběh jedný pražský partičky, ale že by to snad mohla bejt typická zpověď generace Z. To nesu obzvlášť těžce. Představa, že moje děti můžou za pár let žít a mluvit stejně jako Irena, mě naplňuje těžkou beznadějí. A zase to ve mně vzbuzuje až hysterickou touhu jim znova pustit Katku od Třeštíkový.
Několikrát mi přišlo na mysl srování s Pacankou, ta taky dost kalila a nevěděla, co se sebou. Labudová je ale mnohem údernější, syrovější a vryla se mi do živýho masa mnohem víc a bolestivě. Není to ani trochu hezký čtení, ale je to výborná práce. Ani minuta ticha jasně dokazuje, že Odeon si nevzal tuhle nadějnou mladou autorku pod svoje křídla nadarmo, její talent je vskutku výjimečnej.
Nadaná mladá spisovatelka Ema Labudová napsala podle mě moderní Trainspotting z Prahy roku 2024.“... celý text
— Zazie_v_metru
Ani minuta ticha
„Myslím si, že pro člověka, kterému je 30+ už tato kniha není. Vlastně si pořád říkám, o čem že to vlastně bylo - hlavní postava nemůže spát, ale chodí pořád na párty, vidí ducha své babičky a v jednom kuse masturbuje.
Ke knihám autorky se už nevrátím.“... celý text
— booklover_mili
Lada u ledu
„Nedočetla jsem, nevyhovoval mi styl psaní, nelíbila se mi ani nálada celé knihy... Prostě buď mi to nesedlo, nebo je to stylem, jakým autorka píše a jak toto téma pojala.“... celý text
— Gugu
Ema Labudová - knihy
2024 | Ani minuta ticha |
2019 | Tapetář |
2021 | Lada u ledu |
Žánry autora
Novely Romány Literatura česká
Štítky z knih
drogy prvotina homosexualita psychologie česká literatura hudba Československo 50. léta 20. století 80. léta 20. století anorexie
Labudová je 3x v oblíbených.