Nové komentáře u knih Emily Maguire
Posedlost
„55% - Při čtení jsem to měla tak napůl - chvíli mi ten styl psaní přišel jako takový správně s nadhledem, chvíli mi zas přišel moc odosobněný. Chvíli mi ten angličtinář s manželkou a dětmi přišel jako chlápek, který měl vlastně smůlu, když po 20 letech věrného manželství poznal svoji Nemesis, která mu ten život dost převrátila naruby - a i jsem ho litovala - a pak zase autorka zařídila, že jsem ho začala považovat za manipulativního násilnického pedofila - a to i přesto, že nepřestal hlavní hrdinku milovat a vrátil se pro ni pak i jako pro dospělou. No a nejvíc rozpolcená jsem byla u Sarah - chvíli mi jí bylo líto a říkala jsem si, že vlastně za její destruktivní přístup k životu mohou především její chladní rodiče, chvíli mi zas připadala zajímavá a chytrá a především nepostrádající integritu (netajila se tím, že ona má sex ráda, ale zas se s upřímným zájmem ptala "a proč ty po mně vlastně vyjíždíš, když máš přítelkyni?"), chvíli bych ji zas nakopala za to, jak dokázala ničit všechny kolem sebe, a to i hodné lidi, kteří by za ni pomalu dýchali. Sarah a Daniel si zkrátka neměli nic moc co vyčítat, ta posedlost byla vzájemná - to zas bylo takové upřímné. I když jinak to prostě celé bylo dost úchylné.“... celý text
— evismaior
Posedlost
„Kniha se četla velmi dobře a zaujala mě hned na začátku, jakmile šlo o vztah mladičké studentky a výrazně staršího profesora. Četla se parádně až do konce navzdory tomu, že to násilí a promiskuita není něco, pro co bych měla pochopení. Podruhé si knihu nejspíš nepřečtu, ale nebyla to ztráta času.“... celý text
— ViktorieMars
Posedlost
„Po přečtení jsem byla celkem zaskočená. Na můj vkus až přespříliš bolesti, násilí, poruch chování a deprese. Nicméně příběh mě vtáhl, přečteno během pár hodin. Jen nevím, zda se budu někdy chtít ke knize vrátit, většinou podobné příběhy nevyhledávám. Přečtení však ani v nejmenším nelituji.“... celý text
— dooky
Posedlost
„Chápu, proč má kniha tak nízké hodnocení. Toto není romanťárna s dobrým koncem. Je to příběh kontroverzní, bizarní lásky, kterou neskousne někdo jen tak. Musíte se ponořit do příběhu bez předsudků, trochu u postav popřemýšlet, snažit se pochopit jejich chování a nesoudit je. Mě si autorka získala svou originalitou, stylem, kniha je zajímavě rozdělena do čtyř částí a koncem, který nemohl být zajímavější. Kniha určitě stojí za přečtení, není to žádný brak. Myslím, že na tento příběh nikdy nezapomenu a někdy v budoucnu si ho ráda opět přečtu.“... celý text
— Květinka48
Posedlost
„Myslím, že to je tak 9 let, co jsem tuto knihu četla naposledy. A v té době jsem si myslela, že je to jedna z nejromantičtějších knih, co jsem kdy četla - jo, byla jsem divná. A proto jsem se bála ji číst znovu, že už se mi nebude líbit. Ale není to tak - jasně, dívám se na to už jinak, ale pointa mě stále okouzluje.
První bych chtěla říct, že české vydání je totálně OHAVNÉ, a degraduje knihu na ženský románek. Pokud ji čtete s tímto očekáváním, pak budete zklamaní, zhnusení. Tohle je příběh o opravdové lásce -- ne že ne! Jenom je to láska těžko stravitelná pro většinovou společnost. Dva zvrhlé světy se náhodou potkaly, srazily se a navzájem se pomalu začaly požírat. Je na tom něco nesnesitelně okouzlujícího, jak špatné a zároveň dobré to je, protože Daniel a Sarah jsou pro sebe stvoření, jenom oni se dokážou navzájem snést. Budí v sobě to nejhorší i to nejlepší. Totální odevzdání a závislost jako téma je dle mého ojedinělé, originální.
Je to dechberoucí kniha, která potřebuje čtenáře s otevřenou myslí, že není jenom jeden druh lásky, a to ten dobrý. Z mého pohledu kniha končí happy endem, i když je mi jasné, že jejich životy nebudou mít dlouhá trvání.“... celý text
— anet8843
