Nové komentáře u knih Eric Walters
Devadesátkrát jinak
„I když koncept příběhu zní slibně, kniha u mě nakonec vyvolala smíšené pocity, a proto bych jí dala 5 z 10.
Jedním z hlavních důvodů, proč jsem si knihu tolik neužila, je postava Elly, nejlepší kamarádky hlavní hrdinky Sophie. Ella je ten typ postavy, který vás nenechá chladným – bohužel ale spíše v negativním smyslu. Její neustálé zasahování do Sophieina života, často bez ohledu na její pocity, působí manipulativně a sobecky, zároveň je z ní neustále cítit hořká chuť závisti. To by samozřejmě samo o sobě nemuselo být až tak špatné, kdyby byla Ella nějak komplexněji propracovaná, ale její chování je často ploché a jednostranné.
Přesto kniha nabízí několik zajímavých momentů. Jednou z nejdojemnějších částí je pasáž, ve které Sophie vzpomíná na svou matku, kterou ztratila. Tyto momenty jsou zpracovány velmi citlivě a autenticky. Autor dokázal zachytit hluboce bolest a prázdnotu, kterou Sophie cítí. Je to jedna z mála částí knihy, kde jsem měla pocit, že postavy a jejich emoce jsou skutečně živé a uvěřitelné.“... celý text
— klarka3295
Devadesátkrát jinak
„Když se s holkou rozjede kluk, je to tragédie. Když je ale s prominutím debil a své holce dá kopačky v poslední den školy, je to konec všeho. Vesmíru, vztahu, života,...
U Sophie to není jinak než u každé holky jejího věku. Je zklamaná, má "zlomené srdce" a její plány na prázdniny před výškou jsou asi jasné. Smutnit a nic nedělat Mladá studentka má velké štěstí na lidi kolem sebe. Ví, že se na svou nejku Ellu může spolehnout. Ta nezklame ani tentokrát. Rázem má Sophie takové úkoly, že má co dělat, aby je stihla splnit.
Cílem bláznivé výzvy je nejen zabavit rozhozenou kamarádku, ale donutit jí, aby své pokroky během plnění různých aktivit sdílelela na sociálních sítích.
Chce to dávku trpělivosti a hlavně odvahy. Někdo se tady totiž nekamarádí s IG a k FB se chová jako neandrtálec. Přišel čas to změnit! Vtipné napsaný příběh o vymoženostech dnešní doby.“... celý text
— simca9342
Devadesátkrát jinak
„Nevím, jestli je to tím, že je autorem knihy o dvou pubertálních holkách muž, a nebo jsem jen zaujatá , ale přišlo mi, že to nebylo až tak dobře napsané. Nápad to je přitom celkem dobrý, ale nějak to u mě nekliklo. Několik pasáží jsem jen tak přeletěla, x-krát jsem to chtěla úplně přestat číst, ale nějak jsem se dokopala to dočíst, když už jsem teda začala... Možná byla chyba, že jsem myslela, že to bude mít romantickou zápletku, která se vůbec nekonala, ale po přečtení první kapitoly mi to mohlo být jasné ....Je to pro mě něco jiného každopádně, ale myslím, že to opakovat teda nebudu“... celý text
— natalie-p6706
Devadesátkrát jinak
„Očekávala jsem letní zábavnou oddechovku o dvou kamarádkách a zkoušení nových věcí, ale tohle má k tomu daleko. Úkoly, co musela Soph plnit byly naprosto nesmyslné a často fakt za hranou. Ella mi vůbec nepřišla jako její kamarádka, neustále dávala Soph najevo, že jí závidí její krásu a vymýšlela absurdní a nepříjemné věci.
Celkově jsou postavy ploché, úkoly strašné, je to napsané jako na wattpadu od třináctileté holky.“... celý text
— Verry_h
Devadesátkrát jinak
„Tak u téhle knížky jsem se rozhodně nenudila. Moc pěkné čtení a pokud hledáte oddechovku, kde se však pořád bude něco dít - podle mě neuděláte chybu!“
— Elulilinka1
