natalie-p6706
komentáře u knih
Psáno s nadějí
Aly Martinez
První díl je o něco lepší, tady je to fakt takové protahované zbytečně mi přijde, ale zas ten závěr to vyzdvihuje, protože to je celkem překvapení.
Psáno s lítostí
Aly Martinez
Přečteno jedním dechem za pár hodin. Hodně čtivé, poutavé, napínavé, nečekané nebo jako jak co nečekané, chemie mezi hlavními postavami je asi jasná všem kam povede, ale okolností děje? Ty jsou fakt napínavé a nečekané! Ještě že je už druhý díl vydaný a můžu hned pokračovat
To prší moře
Radka Třeštíková
To je tak zvláštní kniha... Nejdřív jsem si po pár prvních stránkách řekla, že tenhle styl psaní není nic pro mě, a pak jsem najednou byla na stránce 70 a říkala jsem si že asi teda mě to baví,když se nemůžu odtrhnout od stránek a přestat číst. Nakonec mě to fakt pohltilo, zajímalo mě co se stalo/stane a prolínání jednotlivých příběhů do sebe hezky zapadalo jako puzzle. Ten konec byl teda drsný, ale taková zajímavá tečka dá se říct...Docela by mě zajímalo filmové zpracování, ale to je asi moc komplikované na české filmaře.
Příliš osobní známost
Eva Urbaníková
Knihy od spisovatelky se mi líbí, její styl psaní mi sedí. Takhle knížka je poměrně krátká, dá se říct že je to jen delší povídka. Viděla jsem film a myslela jsem si, že knížka bude podrobnější/rozsáhlejší atd, jak to většinou bývá,ale v tomto případě je kniha stejná jako film, takže stačí jedno nebo druhé, není třeba obojího.
Nenávidím tě, Adame Connore
Ella Maise
Jako jasně, čteme to všichni kvůli těm žhavým scénám žejo, ale příběh? Když jsem to začala číst, tak jsem si říkala, že jo dobrý, Lucy je praštěná, ale když jsem to dočetla, tak mi došlo, že ta Lucy je tam na tom celém praštěná nejmíň. Nechci spoilerovat co se stane, ale v podstatě celý příběh počínaje, epilogem konče, je to celé tak moc nereálné, až to bolí. Na stupnici 1-10, kdy 1 je reálné a 10 nereálné, má tahle kniha 1000000... Tak či tak, je kniha ale hodně čtivá, stejně jako první díl (ten mi ale přišel aspoň uvěřitelný).
Jediný okamžik
Linda Green
Dojemný a smutný příběh, určitě stojí za přečtení. Z počátku mi trvalo než jsem přišla na styl vyprávění před a po, ale pak je to zcela jasné a zapadá to pomalu všechno do sebe jako puzzle. Finna i Kaz si zamilujete hned od prvních slov a téma šikany a nespravedlnost vládního systému vám bude vařit krev v žilách, ale kniha není jen celá smutná a dojemná, je naštěstí i veselá a usměvavá.
Cizinka
Diana Gabaldon
Nejdříve jsem viděla seriál,pak četla knihu, takže opačný postup než normálně a musím říct, že seriál je hodně věrná kopie knihy. Jsou tam dokonce i podobné dialogy jako v knize, ne-li někdy i stejné... Z čehož vyplývá, že sice kniha super, ale mě stačí asi ten seriál, další knihy číst nehodlám, protože jsou to fakt obří bichle. Ale jako čte se to rychle a dobře, to každopádně.
Nezapomeň na nás
Laura Kneidl
Nejdřív jsem měla problém se začíst, pak jsem měla problém to odložit a přestat číst, klasika....některé pasáže jsem ale přeskakovala, nemám moc ráda dlouhé opisy pocitů a toky myšlenek, co jsou delší než týden do výplaty... Tak či tak mě překvapilo, že pokračování bude v další knize, která ještě není ani napsaná. Kdybych to věděla, asi to nečtu a počkám na tu další knihu no, takhle holt budu muset čekat.
Léto na zámku
Šárka Hieková
(SPOILER) Četlo se to strašně dobře, jako všechny knihy od spisovatelky, ale prostě ten Milan to je něco teda ... Ta hlavní hrdinka mi přišla za to neuvěřitelně tupá, že si nechala takhle kefrat do všeho, chytám nervy znovu jen to píšu...Jako chápu že asi nějaká zápletka musí být, ale to je vážně někdo až tak hloupý že sebou nechá manipulovat jako s hadrovou panenkou a ještě ho pak pohladí, políbí ?
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Čtení bylo poutavé, a jo místy dost vulgární, ale na to upozorňuje autorka na začátku a navíc sama i píše, že to není její typická kniha, takže nemůžete říct, že vás nikdo nevaruje... Každopádně ten konec je pro mě takový nemastný neslaný, za to ubírám jednu hvězdu, jinak za mě dobrý, asi i dobrý námět na film, takové filmy s psychopatama jsou docela oblíbené
Úsvit naděje
Ann Moore
Moc krásné završení trilogie, na konci jsem zavřela knihu, přitiskla ji k sobě a zasněně jsem si vydechla... Jsem ráda za takové knihy a ještě raději, že jsem na ně natrefila!
Chci tě mít ve skříni
Simona Votyová
To byla velmi zajímavá kniha, ještě jsem podobnou asi nečetla. 20 let v 300 stránkách, mnoho situací a témat, které jediný člověk snad nestihne zažít ve svém životě, ale v knize je možné všechno. Těším se na další knihy od této spisovatelky
Vůně šafránu
Sarah Parsley (p)
Musím říct, že mě tohle historické čtení baví. Většinou pokračování s jinými hrdiny nemám ráda, protože mě zajímají ty hlavní postavy, ne ty vedlejší a jak se vyvíjí jejich život, ale tady tenhle román s nádechem historie, dávných zvyků a jiného přemýšlení mě poprvé fakt zaujal natolik,že jsem přečetla všechny tři díly. U vůně šafránu byly sladký bonus kapitoly o Nelle z prvního dílu série
Za facku
Eva Urbaníková
Moc se mi líbí styl psaní autorky, strohý ale je řečeno vše co má být řečeno. Není to ale kniha, ke které bych se vracela nebo na ní nějak vzpomínala po přečtení. Nemá asi ani nějaký hlubší význam , příběh není nic extra, líbily se mi od autorky jiné tituly.
Sbohem, Irsko
Ann Moore
Druhý díl se mi také moc líbil, navazuje plynule na první a spouští při čtení stejné emoce jako čtení prvního dílu. Těším se na třetí !
Polibek v Paříži
Catherine Rider
Takové slabší, ale dá se. Přečteno rychle, protože je to celkem tenká kniha a má jen 200 stran, ale vracet se k ní nebudu
PS: Nesnáším tě
Winter Renshaw
Mě se kniha četla dobře, dej předvídatelný, ale to je u všech knih tohoto typu, takže já jsem od knihy dostala to, co jsem očekávala
Chlap snů
Kim Jones
Tak tohle je fakt číčovina, ale musím říct, že jsem se už dlouho nesmála u knihy tak, jako u téhle... Ono je to klišé ve všem , od začátku do konce, ale prostě ten styl psaní, to není že se usmějete a čtěte dál, to je prostě že se fakt chlamete nahlas až tím zaujmete druhou polovičku a musíte se sním podělit o vtipné pasáže. Tohle je pro mě jedna z knížek, co určitě nečtu jen jednou
Třetí zahrada
Sarah Parsley (p)
Tak nejdřív jsem byla zaskočená že Sarah Parsley je Šárka Heiková? Potom, když jsem viděla, že jsem od ní už něco četla a hodnotila to také 4 hvězdami, mi to i zapadlo do sebe jako dva díly skládačky. Prostě nejde se odtrhnout od čtení, přečteno na jeden zátah, ale ten styl psaní je trochu jiný, než na jaký jsem zvyklá, takový jakoby zrychlený nebo nevím jaké je přesné slovo pro to. Nejsou zde žádné obsáhlé popisky krajin a podobně, což když nad tím přemýšlím, mi na ostatních knihách vadí nejvíc... Takže vlastně mi tento styl psaní asi vyhovuje. Příběh je zajímavý, asi tedy smyšlený (škoda, kdyby to bylo podle pravdy, mělo by to takový ten nádech věřte-nevěřte), a někdy tedy máte chuť nakopat oba hrdiny do zadku za to, že si spolu neumí normálně promluvit, ale potom by zase nebylo o čem psát, takže vlastně dobrý.
