• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Eva Černošová

Vypravěčka

„Hlavní hrdinka Kateřina je mladá žena, operní zpěvačka, toužící do mateřství, ale její tužby jsou dlouho nevyslyšeny, ačkoliv ženy v jejím rodě přicházely do jiného stavu lehce. Hlavní hrdinka se také musí smířit z brzkým odchodem na věčnost své matky. V krátkých prózách autorka úsporným stylem popisuje retrospektivní děj, aby se následně vracela do přítomnosti. Eva Černošová na str. 13 píše: „A někdy si říkala, že ji ta slova už příliš tlačí. Vyžadují její pozornost. Provokují. Občas je slyší, valí se kolem ní, ale ona je jen sleduje. Nechytá. Nebo něčím jiným přebíjí. Kdy bude mít pocit, že už nastal správný čas? Ale která doba je dost dlouhá? Nebo ne moc krátká? Kdy bude správný čas všechna ta slova vysvobodit? Kdy jim dovolí, aby osvobodila ji?“ Autorka mě vtáhla do děje, knihu nešlo odložit, pokud jsem nepřečetl poslední slova.“... celý text
— VáclaV111

---

Návraty

„Hned první povídka katastrofa. Opravdu nevím, jestli ji psal cizinec nebo negramot či zda byla schválně napsaná tak, aby odradila od čtení celé knihy. Ale tohle rozhodně není povídka, která by měla být vydávána knižně. Vážně nejsem na tyhle slohový hlavolamy. Až v průběhu čtení mi teprve došlo, že název povídky Trocki má být vlastně hrad Trosky... Pak snad nejdelší povídka (Slepí nezabloudí) byla zároveň i nejnudnější a vlastně mi ani nijak nedávala smysl. Byla prostě divná. Většina těchto povídek působí dost amatérsky. Mezi ty lepší patří třeba Vrány, ale zaujaly mě částečně i Ztráty a nálezy a taky konec Závěrečného pozdravu. Asi nemá smysl rozebírat každou povídku zvlášť. Spousta jich byla taková nijaká, víceméně o ničem.“... celý text
— Zirvith

---

Vypravěčka

„Prečítané omylom, keď som si pri požičiavaní nevšimla že názov je rovnaký, ale autor iný. Napriek tomu prečítané za jeden večer a som za tento omyl rada. Pekná kniha.“... celý text
— petikakika

---

---

Vypravěčka

„Bylo to pro mě krapet krušné čtení, protože bereme-li v potaz existenci nějaké "cílovky", tak zde se mohu pokládat za její inverzní funkci. Ale i tak potěšující! Zpracování ženské rodové části je úchvatné, rodinné nuance vztahů, profesní x vztahové dilema - promakané. Sice lakonický, ale ucelený styl postupně dávkuje napětí (obzvlášť střídání krátkých vět umí autorka použít s grácií). A výtečně propracovaná psychologie a vývoj postav, zejména tedy Kateřiny, čemuž svědčily i vnitřní monology. Z dějových rovin mi nejvíce vyhovovala ta historická o Marii, to rodinné vztahové větvení. Ne že by to nebylo záživné, ale mno, nesedlo mi to. Zřejmě proto, že to na mě není generačně/gendrově zaměřené. Ale pro ženy třeba v podobné situaci jako Kateřina - přímo supr dupr! A ilustrace též pohledné, i když trochu nadbytečné, ale proč ne, žejo.“... celý text
— lubtich

---

Nezdálo se mi nic (Andante Cantabile)

„Prvotina autorky byla vydaná pod dívčím jménem Eva Kulhánková.“
— Emilie1906