Felix Achterwinter

Nové komentáře u knih Felix Achterwinter

„Není to špatné a docela dobře se to čte, i když u některých triků mi hned bylo jasné, že se to dřív nebo později obrátí proti rodičům. Co mě bavilo, byly třeba i křestní jména dětí a rodičů a pak také jakýsi portrét toho, co mě jako rodiče ještě asi může potkat. Kdo ví, třeba se ještě nějaký ten trik bude hodit...“... celý text
— Vera Silent

Připoutej se, nebo umře jednorožec!

„Poměrně vtipná kniha plná černých historek s návodem na možné řešení. Dobré přečíst před vstupem do stavu rodičovského.“
— roso.mak

Připoutej se, nebo umře jednorožec!

„Knížka je originální, plná hezkých a vtipných nápadů. Neříkám, že bych mohla zkusit všechny triky, ale jako sbírka nápadů se mi už občas osvědčila nebo jsem si myšlenku trochu upravila k obrazu svému. Každopádně hezká oddychovka, u které se pousmějete a třeba vás i inspiruje...:-)“... celý text
— ferda16

Připoutej se, nebo umře jednorožec!

„Nedokážu si představit, že bych některý z "triků" chtěla použít ve výchově, ale možná nejsem dostatečně zoufalá (zatím). Některé kapitoly jsou vtipné trochu, některé ještě méně. Knížka je psaná celkem kostrbatě a ani překlad se moc nepovedl. Nečte se to úplně hezky a zase tak vtipné mi to taky nepřišlo. Půjčila jsem to z knihovny jako oddychovku, dočetla jsem asi to čtvrtiny a končím. Čekala jsem od toho víc.“... celý text
— Svastas

Připoutej se, nebo umře jednorožec!

„Podtitul "100 ne zcela legálních výchovných triků" naprosto sedí. Triky, samozřejmě legální jsou, ale jsou také vtipné a někdy totálně nápadité. Jedná se o případy z praxe, kdy zoufalý rodič udělá zoufalou věc. Autoři, kteří knihu sestavili, se někdy zamýšlejí, zda je morální dítěti lhát, nebo si z něho DOKONCE dělat legraci. Já, spolu s nimi, říkám: Jednoznačně ANO! Jediné, čeho je mi opravdu líto, je fakt, že moje děti jsou tak velké, že na ně nemohu použít metodu vypínání wifi, aby nemohli být dlouho na internetu, ale úkoly do školy, které si šly psát, dělat mohly. Nemohu sebou ani praštit o zem, dělat vzteklé obloučky, aby se za mě mohly stydět, jako já za ně. A nemůžu už ani namalovat nic veselého na jejich obličeje poté, co se snaží vyspat po návratu z pozorování o účincích alkoholu na svůj organismus. Vyrostli aniž bych mohla cokoliv z toho použít. Škoda...třeba by měly větší respekt k mému smyslu pro humor. Minimálně.“... celý text
— Aleen

Přejít na knížky autora