Svastas komentáře u knih

Dozvěděla jsem se něco z historie i současnosti Nuslí a naučila jsem se spoustu nových slovíček. Zábavnou formou. Až bude mít kluk ve škole referát na téma "Místo, kde žiji", určitě ho odkáži na tento cenný zdroj. Jinak kniha má spád, je vtipná, trochu smutná, ale dost jsem se i nasmála. Doporučuji všem, kdo za největší punk považují to, že si v obýváku natřou stěnu narůžovo.

1 14.09.2019

Na vesnici jsem nikdy nežila, ale aspoň už konečně chápu myšlenkové pochody některých mých příbuzných. Třeba, proč tchyni vadí, když dávám dětem na chalupu jenom oblečení "na lítačku" nebo proč nám pořád manželův děda strká peníze :D Skvěle napsané, postavy krásně vykreslené, úplně jsem v té dědině žila, když jsem ji četla. Knížka má jen jednu malinkatou chybu - je strašně krátká. Petro Dvořáková, pokud toto budete číst, tak děkuji za skvělý čtenářský zážitek!!! Pokračujte v psaní a nepřestávejte :)

4 31.01.2019

Do dějin světové literatury se tahle knížka asi nezapíše, ale párkrát jsem se pořádně zasmála. Kdybych byla intouš z Brna, možná bych se zasmála víc. Kdo má rád "humor" Zuzany Fuksové, tak ať si to přečte.

03.05.2018

Zase mám o čem přemýšlet. Od teď se snad pokloním před každým, komu se podařilo dostat z absolutního dna závislosti na alkoholu a abstinuje. Zvlášť v ČR, kde se v obchodě nejde vyhnout regálu s chlastem. Knížku jsem přečetla během jednoho dne a stálo to zato. Děkuji autorovi za skvělou knihu a přeji hodně suchých let!

3 28.12.2017

Nedokážu si představit, že bych některý z "triků" chtěla použít ve výchově, ale možná nejsem dostatečně zoufalá (zatím). Některé kapitoly jsou vtipné trochu, některé ještě méně. Knížka je psaná celkem kostrbatě a ani překlad se moc nepovedl. Nečte se to úplně hezky a zase tak vtipné mi to taky nepřišlo. Půjčila jsem to z knihovny jako oddychovku, dočetla jsem asi to čtvrtiny a končím. Čekala jsem od toho víc.

01.10.2017

Kniha není jen o omezování odpadu. Spíše je o zjednodušení života, minimalismu. Rozhodně doporučuji každému, komu není lhostejné, co jí, jakou chemií se obklopuje a jaký dopad má jeho chování na naši planetu. Je v ní hromada tipů a rad, většina se dá aplikovat i u nás. Oceňuji "Poznámky pro české čtenáře" - i když se o toto téma zajímám, i tak jsem zde našla spoustu nových a užitečných informací. Někdo tu komentářích kritizoval vazbu - já mám knihu půjčenou z knihovny (musela jsem vyčekat dlouhý pořadník, takže ji muselo číst několik lidí přede mnou) a kniha vypadá jako nová. Ale i kdyby ne, tak důležitý je obsah :)

4 20.07.2017

Knížka až moc vyzdvihuje důležitost nepřetržitého nošení dítěte. Ale když si cholerik vezme hysterku, tak můžou děti nosit v šátku na směny a spát s nimi v jedné posteli do první třídy, ale klidné a vyrovnané děti pravděpodobně mít nebudou. Naopak sebevědomí rodiče, kteří se navzájem respektují a respektují i děti jako lidské bytosti, které mají právo za sebe rozhodovat, nejspíše nevychovají neurotiky se sklony k závislostem jenom proto, že je první měsíce života málo nosili a chovali. Jinak pozorování autorky nutí k zamyšlení nad moderním způsobem života, souhlasím s tím, že je potřeba věřit při výchově svým instinktům. Knížku je ale potřeba brát s rezervou, část knihy jsou jen nepodložené domněnky autorky. I tak ale doporučuji.

4 23.04.2017

Knížka je dle mého psaná velmi nešikovně, metoda je popsaná až moc teoreticky a chaoticky, chybí praktické příklady u jednotlivých "zbraní". Je tam spousta zbytečných pasáží, které s tématem nesouvisí, například téměř stránková filipika proti všem, kdo kdy autorovi neodpověděli na mail. Autor se snaží kde to jen jde dokazovat, že je geniální. Dokonce se přirovnává k Zátopkovi, Jágrovi, a dalším. Kdyby samochvála smrděla, nedala by se knížka přes hejna much a mušek , které by kolem ní létaly, ani vidět. Autor je také dost odtržený od reality a nemá smysl pro humor. Osobně mi to dost znepříjemňovalo čtení. Pan Gruber v knize (a také na webu) neustále zmiňuje, že tuto jeho metodu kdekdo zkopíroval a teď ji bez jeho svolení vyučuje, takže bych se spíše poohlédla po této kopii, možná to bude stravitelnější.

Kniha představuje jiný pohled na rodičovství, než jaký se dnes nebohým rodičům předkládá. Dnešní doba klade na rodiče obrovský tlak. Například máte pocit, že děti musíte od narození tahat na plavání kojenců, pak na různé hudební kroužky a jiné nesmysly (které se samozřejmě nedají zvládat bez stresu, pokud máte více než jedno dítě). Jsem jediná u nás z baráku, kdo nechává šestileté dítě samotné hrát na hřišti (ostatní rodiče trpělivě postávají kolem a pečlivě na své děti dohlíží). Dnes se vám vnucuje, že dobrý rodič je ten, kdo se dětem "věnuje" - to je organizuje jim život a veškerou zábavu, včetně právě hraní na pískovišti. Jsem ráda za tuto knihu, alespoň si nemusím připadat hloupě, že se snažím vést děti k samostatnosti co nejdříve. A taky že mi je jedno, že mi rok a půl starý syn běhá po zahradě nahatý a pojídá hlínu ze záhonu, zatímco si jeho brácha vyrábí postavičky z jílu místo toho, aby oba kultivovaně seděli u televize v čistém oblečení. Na venkově nebo v menších městech je to nejspíš jiné, ale v Praze mi situace přijde podobná tomu, co autor popisuje.

3 27.06.2016

Knížka nemá chybu!

2 27.03.2016