Nové komentáře u knih Francesca Melandri
Eva spí
„Téma ma zaujala,ale tento guláš som dočítala len silou vôle. Zápletky bez napätia, postavy bez života....to mi chýbalo“
— čika
Eva spí
„ak hľadáte príbeh, tak je to skvelá kniha, ale ak čítate knihy pre to, ako sú napísané, bude to pre Vás sklamanie, podobne ako pre mňa. Prepáčte pani Melandri, ale ďalšiu knihu od Vás si už nezaobstarám.“... celý text
— netopýr088
Eva spí
„Skvělé, tohle mě fakt bavilo. Eva odjíždí z jižního Tyrolska na úplný jih Itálie za starým mužem. V druhé dějové lince začíná děj takřka od Adama - aby se postupně spojil se současností. Žádné romantické scény, jak je u podobně pojatých knih často zvykem, ale nečekejte. V Eva spí se řeší témata těžká a komplikovaná národnost, rodina a příslušnost. Nebudete chtít, aby kniha skončila a zároveň zuřivě otáčet stránky. Teď zbývá jen doufat, že v češtině vyjdou i další knihy této autorky.“... celý text
— hajecek123
Eva spí
„Autorka předložila řádně vymyšlený časoprostor přes celé století (od 20. let 20.století) a přes celou italskou botu pěkně od severu na samý jih. Časové údaje (letopočty) tak v úvodech kapitol střídají kilometrovníky (pohyb v současnosti, ovšem protkaný mnoha vzpomínkami).
I když mne opakované bojové akce, teroristické útoky a politické atentáty nebavily a hojně jsem přeskakovala, celá kniha není špatně udělaná a dozvědět se z ní dá rozhodně leccos. Příběh Gerdy i Evy asi spíš netuctový, svobodná matka si poradila, ale jak Gerda zatočila s Vitem, to tedy pěkné nebylo a tomuhle zásadnímu střihu se jistě dalo předejít. Takto je Eva právě taková, jaká je; ale aspoň už nakonec nespí a ví. A přese všechno matku nemůže zavrhnout.
"Existuje čas, který plyne kolem nás, proti nám a skrze nás, čas, který nás ovlivňuje a utváří vzpomínky, které uchováváme, nebo se jich zbavujeme - naše Dějiny. Pak je tu ještě sekvence míst, na nichž žijeme, mezi nimiž cestujeme, na nichž se fyzicky nacházíme, místa tvořená ulicemi a budovami, ale také stromy, obzory, teplotami vzduchu, úrovněmi atmosférického tlaku, vyšší nebo nižší rychlostí vody proudící v řekách, vrstevnicemi - naše geografie.
Tyhle dvě trajektorie, zčásti související s osudem a zčásti se svobodnou vůlí, se v každém okamžiku a na každém místě protínají v určitém bodě jako na pomyslném kosmickém grafu a posloupnost těch bodů tvoří přímku, křivku a někdy - pokud máme štěstí - dokonce i kresbu, která sice nemusí být nijak ladná, ale aspoň se dá vypozorovat.
To je forma našeho života."“... celý text
— soukroma
Eva spí
„Jsem zklamaná. Vůbec mi nesedl styl, jakým je kniha napsaná. Těšila jsem se na pěkný příběh, ale připadám si, jako bych četla úplně jinou knihu, než všichni ostatní. Vždyť 95% (8 hodnocení) slibuje opravdový čtenářský zážitek. Jenže mně to přišlo jako neustálé uvádění širších souvislostí, a to tak širokých a až přehnaně popisných, že mi v tom ten samotný příběh úplně zanikal. Popisované události, přestože fakticky poměrně dramatické, mě vůbec nedokázaly emočně zasáhnout. Hlavní příběh je vyprávěn poněkud suchopárně, všechny ty zásadní či smutné životní události mě nechávaly naprosto chladnou. A to nejsem nijak necitelná, dokážu nad knihou slzet tak, že kolikrát ani nevidím na řádky. Jenže tentokrát nic, žádná slza, žádné těšení se na další vývoj..., jen čekání, kdy už konečně přijde to něco, kvůli čemu má kniha tak vysoké hodnocení. Nedočkala jsem se.“... celý text
— L.Helena
