• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Francis Bacon

Nová Atlantida a Eseje

„Vytiahla som z domácej knižnice Bacona - ako dielo i autora, ktoré som ešte nečítala. Reku, dovzdelám sa. No... nečítalo sa to zle. Nová Atlantída bola, áno, utopickou predstavou o dokonalej spoločnosti, ktorú prišelci stroskotanci obdivujú pre jej morálnu čistotu, bezúhonnosť, praktické a radostné fungovanie v spokojnosti, dostatku a mieri. Úvod bol pútavejší ako nekonečné opisy v závere. No a ktovie, ako by to pokračovalo, keby to autor dokončil. S esejami som sa stotožnila trochu viac. Mnohé postrehy s autorom zdieľam a úplne chápem jeho potrebu napísať ich, zverejniť (možno) v snahe druhým osvetliť, ako to je, aby bol život (jednotlivca i v komunite) lepší.“... celý text
— Lessana

---

Nová Atlantis

„Já upřímně moc nevím, co si z díla vzít. Stejně jako u všech utopií to evokuje otázku- A co s tím? První půlka textu je docela zajímavá ve své specifické avanturistické dobrodružnosti plaveb 17 století, ale jakmile to dojde k detailům života a dění na ostrově, tak se čtení stává namáhavým a nudným. Ve své době asi parádní záležitost, ale dnes to mimo akademický svět nemá prostor a nepřináší moc čtenáři přínosného.“... celý text
— B-artX

---

Nová Atlantis

„Aniž bych chtěl jakkoliv umenšovat význam Francise Bacona pro tento svět, filosofii a moderní vědu, nebo jakkoliv zapírat jeho očividného génia, toto dílo bylo mi spíše zklamáním. Největším, pokud jde o trojici knih, kterou jsem se rozhodl po sobě přečíst, Chválu Bláznivosti, Utopii a právě Novou Atlantidu. Nehodlám zde autora chválit za to, že měl dobrou představivost. Ještě možná za to, že byl schopen dobrých analytických úsudků. Ale opravdu, jde-li nám o to, že Bacon na přelomu 16. a 17. století psal sci-fi literaturu, nejde nám v této knize o mnoho. Osobně bych ji poté musel označit za špatnou, nebo alespoň nezajímavou. Naštěstí kniha neobsahuje jen onu poslední část. Utopická díla slouží ke kritické reflexi reality. To je jejich hlavní užitek. Proto mi vědecké snění nepřipadá nikterak zajímavé. Kniha ale obsahuje i části předešlé. Historická pasáž je asi stejně nezajímavá (s výhradou návaznosti na Platona, kterého tímto proklínám, to on může za imbecilní fenomén archeoastronautiky a "vyspělých ras"), též však, naštěstí, obsahuje o kratičkou pasáž o rodinných poměrech Baconovy utopie. A tedy, překvapilo mne to. Osobně jsem čekal, že Bacon bude progresivnější, nežli jeho předchůdce More. Ale ono ne. (Ona to také z mé strany nebyla nejchytřejší myšlenka, pravda...) Baconova představa je mnohem konzervativnější, mnohem upjatější, mnohem religiózně fundamentálnější. Měl-li bych co nejdůrazněji a nejbrutálněji pojmenovat rozdíl mezi nimi, řekl bych patrně, že zatímco More vytvořil peklo komunistické, Bacon vytvořil peklo fašistické. Jeho společnost je silně hierarchická, kastovní a syndikalistická v tom nejhorším slova smyslu. Každý kousek života v jeho světě jeví se být napojený na stát a státem direktivně řízený. Rozhodně ne moc pěkná představa, řekl bych. Co budou mít podobného (míněn Bacon a More, mimochodem nejméně jednou Bacon na Mora zcela otevřeně a přímo odkazuje, ovšem vymezuje se proti němu, zde v případě zvyku ukázat si novomanžele nahé před sňatkem, což odmítá, tabuizuje a nahrazuje vlastní, rigoróznější formou), je patrně forma represivních systémů. Zde bych souhlasil s autorem, je škoda, že nesepsal principy nejlepšího zákonodárství a občanské společnosti. To by teprve bylo maso. Ale chápu, že přírodní vědy mu byly mnohem bližší. Ale k represivním systémům. Principy zákonodárství, ani jeho exekuce nejsou popsány. Ovšem stejně jako More (a stejně nesmysluplně jako on) se odkazuje k "přirozenému řádu", což by mi implikovalo přirozenou vymahatelnost jeho pravidel. Což by mne vedlo ke stejnému závěru, jaký More otevřeně popsal - šmírování a donášení. Nu a tak nám Bacon popsal vlastní utopii, stejně strašlivou jako More, třebaže ne tak dobře napsanou a skvěle propracovanou. Ale to patrně nebude Baconovou neschopností, jako spíše komplikovaným životním osudem.“... celý text
— Set123

---

---

Eseje čili Rady občanské a mravní

„Chtěl jsem si Bacona a jeho eseje přečíst od chvíle, kdy jsem viděl Werichovu definici přátelství... K mému překvapení jsem zjistil, kolik dalšího toho v sobě kniha ještě ukrývá. Prostě bomba. Stále se k esejím vracím.“... celý text
— Adam.A

---

Nová Atlantida a Eseje

„Na první přečtení jsem měl dojem, že Bejblíkův překlad není zas tak špatný. Když jsme jej ale na semináři důkladně porovnávali s anglickým textem (bohužel kritické vydání v Oxford Francis Bacon dosud není), všimli jsme si mnoha nepřesností, ba chyb. Tak se nám snad podaří připravit text nový, důkladně opoznámkovaný (z těch pěti poznámek ve vydání z roku 1980 se čtenář k problematickým pasážím a jejich kontextu, a že jich není málo, opravdu moc nedozví). V každém případě však text (i v tomto překladu) vybízí k hlubšímu a zásadnímu zamyšlení nad ideou bezbřehého, vědecko-technického pokroku. A to není jediné téma, i když je to zřejmě téma klíčové, které při četbě snad každého napadne. Je přitom celkem jedno, jestli to tak Bacon opravdu myslel nebo ne.“... celý text
— kirkous