• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Poslední šachmat - Gabriella Saab

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu,... detail knihy

Nové komentáře u knih Gabriella Saab

Poslední šachmat

„V půlce knihy jsem si říkala, že to je takový “klasický příběh s touto tematikou. Četla jsem silnější příběhy, které ve mně rezonují do teď, takže bych to zhodnotila 3 hvězdami. Ale když jsem dočetla knihu, tak jsem si říkala, že tato tematika si zaslouží 4 a navíc, jsem byla překvapená v závěru knihy, kolik věcí bylo autentických a jakou práci si s tím autorka dala.“... celý text
— petulesa

---

Poslední šachmat

„No měla jsem co dělat, abych knihu přečetla.. ne kvůli válečné době, ale celkově styl psaní a zpracování mi nesedl.. líbila se mi kniha na konci, kdy pro Marii přišla Irena a celkově potom i epilog“... celý text
— Vivetkav

---

Poslední šachmat

„Knihy a příběhy, popisující bolestné události a hrůzy, které probíhali v koncentračních táborech, jsou náročné na čtení, ale je dobře, že jsou a toto období připomínají. Četla jsem již spoustu obdobných příběhů, ale když čtenář vydrží, v závěru této knihy se dočte o propojení fikce i skutečnosti a o lidech, na jejichž základě je tato kniha sepsána. O to citlivěji celý příběh působí a musím přiznat , že právě to na mě v samém závěru silně zapůsobilo !“... celý text
— Martule44

---

---

Poslední šachmat

„Na začátku to vypadalo celkem dobře, ale pak se tam objevovalo víc a víc věcí, které mi vadily. Nejdřív mě zklamalo, jak vlastně došlo k odhalení Marie - podle toho, jak si to kladla za vinu, bych čekala nějakou superbotu. Ale budiž. Byly horší věci. Například, kdybych byla absolutně nezasvěcený a nepoučený člověk, tak bych asi získala dojem, že v Osvětimi má člověk hlad, občas ho někdo zbije, sem tam někdo umře, ale to je tak vše. Zapojením do táborového odboje se nevystavuji nikterak velkému riziku, ale dostanu se k mnoha věcem, se kterými se dá šmelit. Krutí esesáci se dají ochočit jako pejsci a zobou z ruky jak papoušci. Taky jsem absolutně nepochopila - a to je možná moje chyba, možná jsem zrovna nedávala moc pozor - motivaci Fritsche. Nepochopila jsem, proč by se měl osobně angažovat ve smrti nějakých lidí z transportu, když pro něj museli být všichni stejní, jak vlastně našel tady ty konkrétní mezi tolika jinými. A hlavně - proč kývl Marii na tu poslední šachovou partii?! Všichni nácci tou dobou zdrhali, až jim hořelo za patami, a on si klidně hraje šachy?! Pak mi už taky začínala lézt krkem všechna ta náhodná setkání, šťastné náhody a propojení lidí, kteří se před válkou vůbec neznali, ale jejich osudy se vlastně propletly už před Osvětimí. Slabé, velmi slabé 3 hvězdy.“... celý text
— Ajrad1981

---

Poslední šachmat

„Kniha je poutavá a dobře stravitelná. Ačkoliv to není jednoduché a odpočinkové čtení, četlo se to dobře. Hlavní hrdinka miluje šachy a ty jí dodávají sílu i v Osvětimi,kde zažije nejednu bolest. Na knize se mi líbilo, že se v ní míchaly fiktivní postavy s těmi skutečnými a dohromady to skvělé zapadlo.“... celý text
— whiolet