petulesa
komentáře u knih
Terapie
B. A. Paris (p)
Je to třetí kniha od této autorky, co čtu. Nevím, jak je to u jiných knížek, ale tady jsem si všimla, že všechny knížky mají společný prvek, a to je lež. Říkala jsem si, že to bude podobné, a moc jsem se nemohla začíst. Ale od půlky knihy jsem považovala za vraha každou chvíli někoho jiného jako Alice a konec mě samozřejmě překvapil.
Poslední šachmat
Gabriella Saab
V půlce knihy jsem si říkala, že to je takový “klasický příběh s touto tematikou. Četla jsem silnější příběhy, které ve mně rezonují do teď, takže bych to zhodnotila 3 hvězdami. Ale když jsem dočetla knihu, tak jsem si říkala, že tato tematika si zaslouží 4 a navíc, jsem byla překvapená v závěru knihy, kolik věcí bylo autentických a jakou práci si s tím autorka dala.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Mazec! První 2/3 knížky jsem brala jako zajímavý příběh kluka, který má sen stát se vojákem a je pro něj přirozené, díky výchově, uposlechnout příkazy, které mu uděluje vyšší autorita. Bohužel se to svrhlo takovým způsobem, že je pro něj důležitější ho splnit, než přemýšlet, co tím způsobuje. Druhou třetinu knížky jsem přečetla jedním dechem, ale nesměla jsem si připustit, že je to podle skutečné události, jinak bych to asi nedočetla. Na konci poslední kapitoly jsem se musela “smát té absurdnosti, že nerozumí ostatním, že ho nechápou, když si myslí, že dělá správnou věc, když vykoná příkaz.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
(SPOILER) Ze začátku jsem se do knihy nemohla dostat. Už od začátku bylo jasné, o co půjde a jak to zřejmě skončí. Ale v polovině mě kniha chytla a zajímalo mě, jak to hlavní hrdinka vymyslí. A možná jsem i na posledních stránkách čekala, že autorka překvapí jiným koncem.
Děti jsou taky lidi
Zdeňka Šíp Staňková
Nemohu říci, že se vším souhlasím s autorkou, ale bylo to zajímavé čtení. Z dětství si neodnáším naštěstí žádné trauma (i když se mi pár nespravedlivých situací z dětství připomenulo), ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a budu se snažit nějaké myšlenky z knihy zapojit do své výchovy. Alespoň část knihy doporučuji přečíst všem rodičům, kteří se snaží přemýšlet o výchově svých dětí. Nikdy jsem si neuvědomila, jak některá zajetá slovní spojení (nevinné hlášky) mohou dítěti ublížit.
Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
Po knize jsem šáhla kvůli autorce, ale tento styl psaní mě moc neoslovil. Na jednu stranu jsem byla zvědavá, jak to dopadne, ale občas mi to přišlo zdlouhavé. Přitom toho hlavní hrdinka za ten rok zažila docela dost.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Od autorky jsem četla už Žítkovské bohyně, které se mi líbily, takže jsem částečně věděla, do čeho jdu. Opět velmi zajímavé téma, jen to prolínání příběhu Leny, deníku Tobie a především různých spisů, dopisů apod. bylo na mě asi moc. Přitom vše do sebe zapadalo a nic se nedalo vynechat. Jen ty spisy byly občas zdlouhavé. Ze začátku jsem se nemohla odtrhnout, prostředek jsem se musela nutit číst a posledních 200 stran zas přečteno jedním dechem. Takže váhám mezi 3 a 4 hvězdami. 3 hvězdy za to, že jsem ráda, že jsem knihu přečetla, byla zajímavá, ale už bych se k ní nevrátila, a 4 za zajímavé téma i zpracování.
Pověz včelám, že se nevrátím
Diana Gabaldon
(SPOILER) I když podle mě nejzajímavější a nejdůležitější část knížky se odehrává na pár posledních stránkách, tak mně vůbec nevadilo číst o životě na Hřebeni, ba naopak mě to bavilo. Jsem si furt říkala, ať ještě nejdou bojovat, a pak najednou: To jako bylo to, na co jsem celou knížku čekala? :D Podle názvu jsem si myslela, že to bude poslední díl Cizinky, ale teď nevím, jestli mám být ráda, nebo ne, když na další díl budu muset čekat několik let :(
Bestiář
Barbara Nesvadbová
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a byla nad mé očekávání dobrá. Možná to bylo i tím, jak to perfektně četla Jitka Čvančarová. Nevím, jestli by se mi líbila i v tištěné verzi, ale jako oddychovka by to asi nebylo špatné.
Jak jsme v Teheránu četly Lolitu
Azar Nafisi
Zajímavé propojení událostí v Iránu v 80. letech 20. století s vyprávěním o dílech J. Austenové, F. S. Fitzgeralda, V. Nabokova a dalších. Nejdříve mě kniha moc nenadchla, ale když jsem se k ní po roce vrátila, tak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Autorka mě inspirovala k četbě některých z děl, které se svými studentkami probíraly.