Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84766/bmid_marta-v-roce-vetrelce-JD6-84766.jpg
4
812
812
Martě je čerstvých devatenáct let, je hezká, chytrá, a v životě jí jde všechno snadno. Právě se dostala na vysokou školu a těší se na nový život. Jediné, co ji trápí, je jizva v obličeji. O prázdninách proto nastoupí na brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci a začala svůj dospělý život s novou tváří. A právě tady začíná řetězec dramatických událostí, které Martě dokonale převrátí život. Na brigádě se bezhlavě zamiluje do Roberta a zcela se na něj upne. Záhy zjišťuje, že je těhotná a Robert je ve skutečnosti ženatý. Rozhodne se pro potrat, ale matka ji přinutí si dítě nechat, aby se o něj sama mohla starat. Martin život je v troskách, představy o budoucnosti, studiu, lásce, rodině se jí hroutí. Ví, že roli, která se od ní očekává, nedokáže zvládnout, a balancuje na hraně deprese a vzpoury. Krizi řeší útěky, alkoholem a sebepoškozováním. Nová kniha Petry Soukupové je stylizovaná jako deník dospívající dívky, náhle vržené do dospělosti. Soukupová opět dokazuje, že síla jejího vypravěčství spočívá v nečekaném nasvícení existenciálních situací. Sugesci celého příběhu umocňuje jazyk, který přesvědčivě odpovídá myšlení a vyjadřování dospívající dívky.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Sáhla jsem po starší knize milované autorky a opět mě moc bavila. Příběh rodiny z pohledu 19leté holky mě jako rodiče velmi zajímal. Jak se z VŠ studentky rázem stane lůzr. Jak to vnímá ona i všichni kolem. Jak se (ne)snaží situaci změnit. Super! Trochu mi vadilo, že se závěr točil hlavně kolem psa, ale i tak skvělé čtení. Petře Soukupové nejde jinak než 5 hvězd.
Napsané to je skvěle, paní Soukupová prostě umí. Z textu, někdy suchého, vyběhne vtip, že se i přes tu beznaděj začnu smát.
Ovšem jinak je deníček Marty i na mladou holku dost depresivní. Můžeme hledat chyby ve výchově, v přístupu rodičů i jejím, kdy se při svém prvním problému složí, možná jsem čekala jiný konec, kdy se slečně něco přehodí v hlavě, ale nic. Marnost a čekání, že se všechno samo nějak vyřeší.
Malinká jiskřička naděje by se určitě hodila.
(SPOILER) Knihu jsem četla kvůli autorce, líbí se mi její způsob vyprávění. Jakoby prostě obyčejně vyprávěla o obyčejných lidech. Oceňuji formu deníku, kdy celý text působil velmi autenticky. Opět to bylo v určitém směru náročné na čtení, protože hlavní hrdinka byla, jak to jen popsat, iritující. A jako bonus beru, že jsem ji mohla zařadit do čtenářské výzvy...nejprve jsem nemohla najít vhodnou kategorii, ale nakonec kniha splnila dvě témata z minulého roku, a to autora, který nosí brýle a hlavní hrdina alkoholik...
Kniha mi byla v mnohém velmi blízká, dokázala jsem se vcítit do hlavní postavy. Hvězdičky ubírám za plytkost příběhu a jeho unylost. Soukupová umí, ale tato knížka byla za mě slabší.
Specifický styl psaní (úsporný, až heslovitý), který mi velmi vyhovuje. Při každém čtení se stanu závislou, takže teď, po dočtení, si úplně neumím představit jak čtu něco jiného. Autorce zazlívám snad jen, že nenechala děj plynout jiným směrem. Podstatou knih Petry Soukupové je popis úplně běžných záležitostí, běžných problémů, rodinných konstelací, které by vám mohly připadat banální, nebo nezajímavé. Ale jsou podány tak, že s jejími hrdiny žijete a přemýšlíte.
Kniha se mi líbila, forma vyprávění stručná, minimalistická... Vtáhla mne do děje, chtěla jsem se pořád dovědět jak ta holčina dopadne. Skončilo to překvapivě pozitivně což oceňuju hvězdičkou navíc:)
(SPOILER) Dle anotace jsem neměla velká očekávání. Několik let o tuto knihu můj pohled zavadil pokaždé když jsem šla do knihovny a vždy jsem dala přednost jiným knihám. No a když jsem se do ní konečně pustila, byla jsem příjemně překvapena. Pohlcujicí styl autorčina psaní ani zde nechyběl. Nad surovým popisem nešťastné mladé duše mi srdce plakalo. Marta je spíš taková antihrdinka, telátko a lůzr. Pořád se ale vkládá do mé hlavy a já nad ní přemýšlím. Lidé jsou různí, každý vnímá životní eskapády jinak. Jestli to umí někdo naservirovat tak, že se třeba ani vzdáleně neztotožníte s postavou (jejím chovaním,myšlením,reakcemi)ale přesto cítíte jakési porozumění a pochopení je to právě paní Soukupová.
Tato kniha je za mě bohužel jedno velké zklamání. Autorčiny ostatní knihy zbožňuju, ale tato je napsaná naprosto jiným stylem. Jedná se o jednu z jejích starších knih a musím říct, že se to na ní opravdu podepsalo. Kniha je napsána velmi sečně a hovorově formou deníku hlavní postavy, která si mě vůbec nezískala. Marta je za mě typickou mladou dívkou, která se vůbec nechová zodpovědně a přišla mi velmi průhledná. Děj mě bohužel také nezaujal a celkově jsem si čtení zkrátka a jednoduše neužila. Nemohu říct, že by to byla vyloženě strašná kniha, měla pár světlých pasáží a zajímavých aspektů, ale bohužel jich bylo jako šafránu. Tohle za mě bohužel ne.
Vyprávění o jednom velkém životním sešupu a těžké cestě z něj. Jak málo stačí, aby se z nadějné studentky stala prakticky troska. Tohle Soukupová fakt umí. Celé to podtrhuje velmi úsporné vyjadřování hlavní hrdinky, které dává celému příběhu velmi autentickou atmosféru.
Četla jsem k maturitě, jinak bych po knize asi nesáhla.
První půlku jsem spíš přečkala a v podstatě jsem Martu nesnášela, což se tedy ani po dočtení nezměnilo v sympatie. Druhou polovinu už to bylo lepší (především po tom, co zajistila, že je těhotná mě to začalo bavit víc). Ale pořád nevím, co si o tom myslet. Připadá mi, že kdyby se z knihy vyškrtly všechny pasáže o alkoholu, zbyla by tak polovina stran. Číst o tom, co všechno vypila, kolikrát se s kým pohádala, kolik toho kde vykouřila a kde všude byla místo školy mě vážně nebavilo. Robert mi lezl krkem od samého začátku. S kamarády se scházela jen kvůli pití, připadala mi celkově děsně nezodpovědná a štvalo mě, jak se všem plácá a přežívá jen na pití.
(A taky mi teda přišlo dost zvláštní, že zvládá číst i dvě, tři knihy denně...)
Možná od autorky zkusím něco dalšího, pravděpodobně až zapomenu na zážitek s touhle knihou.
Opět velký nadšení. Soukupová je evidentně můj šálek čaje. Obdivuju ji, s jakou lehkostí se vžije do svých postav a jak pochopitelné je pro čtenáře jejich chování, i když s ním vůbec nesouhlasí. Super.
Mám knihy paní Soukupové ráda, ale tady se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi to vlatně líbilo. Nějak se mi nezdá, že by toto byl klasický způsob vyjadřování dnešní mládeže, ty deníky bez sloves se mi zdají divně psané. A k Martě jsem si nemohla najít cestu. Příběh je ale zajímavý.
Ráda čtu knihy psané formou deníku. Tento je víc než autentický. Punc věrohodnosti mu dodává styl vyjadřování hlavní hrdinky. Přesně tak by si to psal ten, kdo má své zápisky jen pro sebe. Marta si nejen psala deník, ale četla i spousty knih a v deníku se o nich zmiňuje. Což je další bonus této deníkové knihy. Tipů na další čtení je díky Martě dost a mám je ve složce "Doporučeno Soukupovou".
Duch soudce Pauknera: Havlíčkova Jilemnice / Jaroslav Havlíček
Šilhavý medvídek / Ed McBain
Dějiny lásky / Nicole Kraussová
Gordon / Edith Templetonová
Popelka / Ed McBain
Pár trotlů / Jonathan Coe
Stopy ve sněhu; Kletba vikingova hrobu / Farley Mowat
Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye / Michael Chabon
Laskavé bohyně / Jonathan Littell
Chladnokrevně / Truman Capote
Podivný případ se psem / Mark Haddon
Cit slečny Smilly pro sníh / Peter Hoeg
Chybějící slovesa mě trochu rušila, ale kniha se četla dobre, paní Soukupová to proste umí. Jako máma dvou malých deti jsem se několikrát nad knihou propadla do úvah, jak teto situaci lze předejít. Pro mě má kniha přesah minimálně v úvahách, jak ke svým dětem přistupujeme a jaký vztah si budují nejen s námi jako rodiči, ale také sourozenci mezi sebou
Námět dobrý, zpracování je trochu pokulhávající za jinými knihami Soukupové. Ale přesto je dobrá. Soukupová to ani jinak neumí.
Diky denikove formě opravdu hodně sugestivní! Občas jsem byla Martou já, občas moje 18letá dcera a já v roli matky. Za mě jedna z nejlepších věcí od Soukupové, spolu se Zmizet. Na zvláštní styl psaní jsem si chvilku zvykala, ale po několika desítkách stránek už jsem jeho jinakost skoro nevnímala. Skvěle dokresleno obrázky i prostřední komiksovou části na tvrdším modrém papíře "Jiní o Martě". Oceňuji tak i krásnou grafickou stránku knihy.
Knížku jsem poprvé četla k maturitě a netušila jsem, že se stane jednou z mých nejoblíbenějších. Ráda se k ní vracím a vracet budu. Čte se úplně sama. Prostě čtete a čtete a najednou jste v půlce knížky. Zápletka super, pak mě Marta dost štve, ale sama nevím, jak bych se v takové situaci chovala.
Jsou zde skvělá slovní spojení, autorka dle mého moc dobře vystihla styl psaní devatenáctileté holky.
Styl nejspíš nesedne každému, ale mladším generacím rozhodně doporučuju.
Pro mě je to prostě srdcovka.
Štítky knihy
deprese dospívání studenti sourozenci rodinné vztahy psychologické romány alkoholismus matky a dcery matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Po knize jsem šáhla kvůli autorce, ale tento styl psaní mě moc neoslovil. Na jednu stranu jsem byla zvědavá, jak to dopadne, ale občas mi to přišlo zdlouhavé. Přitom toho hlavní hrdinka za ten rok zažila docela dost.