Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84766/bmid_marta-v-roce-vetrelce-JD6-84766.jpg
4
821
821
Martě je čerstvých devatenáct let, je hezká, chytrá, a v životě jí jde všechno snadno. Právě se dostala na vysokou školu a těší se na nový život. Jediné, co ji trápí, je jizva v obličeji. O prázdninách proto nastoupí na brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci a začala svůj dospělý život s novou tváří. A právě tady začíná řetězec dramatických událostí, které Martě dokonale převrátí život. Na brigádě se bezhlavě zamiluje do Roberta a zcela se na něj upne. Záhy zjišťuje, že je těhotná a Robert je ve skutečnosti ženatý. Rozhodne se pro potrat, ale matka ji přinutí si dítě nechat, aby se o něj sama mohla starat. Martin život je v troskách, představy o budoucnosti, studiu, lásce, rodině se jí hroutí. Ví, že roli, která se od ní očekává, nedokáže zvládnout, a balancuje na hraně deprese a vzpoury. Krizi řeší útěky, alkoholem a sebepoškozováním. Nová kniha Petry Soukupové je stylizovaná jako deník dospívající dívky, náhle vržené do dospělosti. Soukupová opět dokazuje, že síla jejího vypravěčství spočívá v nečekaném nasvícení existenciálních situací. Sugesci celého příběhu umocňuje jazyk, který přesvědčivě odpovídá myšlení a vyjadřování dospívající dívky.... celý text
Přidat komentář
Tohle nebyla kniha pro mě. Styl vyprávění mi neseděl. Chování holky v 19 taky. Je fakt, že toho prožila dost a taky by mě to rozhodilo. Nevím. Sice jsem knížku dočetla, ale docela mě celou dobu rozčilovala. Aspoň jsem ji četla jen 2 dny. Četla se rychle. Obrázky v knize byly docela trefný. Mladý holky možná bavit může. Zkusím ještě jinou knihu od této autorky.
I tato knížka Petry Soukupové mě od začátku velmi bavila... Mám ráda styl jejího psaní!
Knížka čtivá, ale někdy mi ten úsečný styl trochu vadil. Možná nebylo potřeba popisovat každý den , ale stačilo jen občas a více do hloubky. Zajímala mě sonda do duše 19 leté dívky, ale spíš to byla taková snůška toho, jak je hrozně nespokojená a jak se jen noří čím dál tím hlouběji do tmy. Za celou knihu jsme se s postavou nemohla ztotožnit a byla mi spíše protivná a její nezodpovědné chování mě vytáčelo, až jsem měla chvílemi chuť zatřást, ať se sakra vzpamatuje a jde se svým životem konečně něco dělat.
Ale jinak četba nenáročná, ale vím, že už se k ní nevrátím.
Zajímavý příběh, skvělý námět, pěkně napsáno. Bohužel mi úplně nesedí styl "deníku" a ani hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická, což četbu značně znepříjemní.
Knížka byla od začátku až do konce čtivá, přelouskala jsem ji za den. A to je taky její jediná deviza. Příšerný děj, hrozný styl psaní (má to sice spád, ale je to o ničem), vata a nuda, kdy se na čerstvou vysokoškolačku vysypou všechny sračky světa a ona je natolik tupá a omezená, že nejenom sama neumí najít cestu ven, ale sama si je všechny zavinila. A když už se zdá, že se jakž takž poučila, tak je to ještě horší, ona padá dál na dno, za vydatného přispění návykových látek a podobných tupounů, jako je ona sama, zatímco její okolí tiše trpí. Autorka takto promarnila většinu knihy a ani ke konci to nevypadá, že by se Martička začala chovat normálně (naopak, opět sklouzne do sraček, a než by se opět rozjel kolotoč plný bezuzdného pití, cigaretového dýmu a laciného sexu na rozpadajícím se odrbaném gauči v malém kumbále v začouzeném výčepu čtvrté cenové, autorka to radši zavčas utla. Nečtěte to, šetřte si čas pro hodnotnější knihy.
Marta studuje češtinu, úplně přesný popis, jak to na studiích chodí. Soukupová si vybrala výborné téma, její knihy mě hodně baví.
Soukupová dokáže úžasně pracovat s psychologií postav. Marta je dost depresivní kniha, při četbě jsem doufala, že není založená na skutečném osudu. Tak trochu se v tom plácá hodně mladých lidí, obzvlášť při přechodu na vysokou školu, ale totální rozklad krásné premiantky, to je silný kafe. V podstatě něco jako deník mladé alkoholičky, smutné, bohužel v mnoha případech asi realita.
Prva polovica super, autorka sa s tym nepara a to sa mi paci, ocakavam zvrat, pride.... a potom v pohode, dennik sa zacina troska zunovavat a koniec ma vylozene rozrusil :-)
Marta je divná. Ale která 19ti letá holka ne, že? Marta mi tedy příliš sympatická nebyla. Vlastně jsem měla dost často chuť vytáhnout jí z knížky a pořádně profackovat. Jenže myslím, že sluníčkových "hrdinek" je v knihovně už dost. A tohle je prostě... život. Nic víc, nic míň.
Hned od začátku mě Soukupová rychle vtáhla do svého světa který mám rád.
Bohužel deníková forma den po dni, mě pozvolna začala nudit. Osvěžení mi přinesla část, kdy hlavní postava před sebou utíká do světa knih a filmů, kterou lze chápat i jako autorčin pohled na jednotlivé literární kousky. Pak už se to točilo v kruhu. I když je Marta model typického flinka, měl jsem s ní soucit a chápal její sklony k existenciálnímu nihilismu.
75%
Knihu jsem četla před dlouhou dobou, nicméně doteď se mi vybaví pocity, které jsem při čtení měla – nesouhlas s jednáním Marty a očekávání, že takový přístup k řešení problémů nemůže dopadnout dobře. Souznění s hrdinkou bylo na bodě mrazu, bohužel jsem však na stránkách sledovala události, kterých jsem byla mnohokrát svědkem ve skutečném životě. Situace, kdy člověk vlivem svého psychického rozpoložení odkládá řešení problémů na další dny, ale problém mezitím narůstá do mnohem větších rozměrů, se nejspíš vyskytovaly vždy. Dnešní uspěchaná doba plná nároků to možná jenom zhoršuje a zasahuje mladší ročníky.
Moje první setkání s autorkou. Nevím, co si o tom myslet. Jako přečetla jsem to za víkend, s hodně věcma jsem se ztotožňovala. Baví mě nahlížet do cizích životů, baví mě psát deník. Ale pořád ve mně zůstává pocit "a to je jako celé? a co jako?" Ještě si to asi nechám rozležet v hlavě, ale zatím nic moc teda.
Už dlouho mě takhle něco nechytlo ... brilantně a originálně (formou deníku) odvyprávěný příběh devatenáctileté holky a jejích životních kotrmelců. Přesné postřehy ze života, civilně odvyprávěný příběh všedního dne a celkově hodně uvěřitelné. Osvěžující jsou pop kulturní odkazy - Simpsonovi, Dexter atd. - které dodávají deníku na opravdivosti. Moje druhá kniha (po Zmizet) od Petry Soukupové a opět pecka - tyhle vztahovky fakt zvládá bravurně. Pomalinku a nenápadně vtáhne čtenáře do rodiny, až se stane její součástí a problémy řeší spolu s hrdiny. Velice účinné a umožňující jít opravdu hodně hluboko. Řadím mezi oblíbené současné autory.
Trochu mě překvapilo, že Marta tu má "modré" hodnocení, pak jsem si ale přečetl pár těch komentářů s méně než třemi hvězdičkami a pochopil jsem ...
Zdařilé vylíčení jednoho roku, ve kterém se úplně změnil život mladé ženy. Příběh o tom, jak vratka je hranice mezi smyslem a radosti ze života a depresi.
Knihy spisovateľky Petry Soukupovej mám veľmi rada, zároveň som veľmi rada, že touto knihou som u autorky nezačala ako prvou. Denníková forma, ktorou je kniha napísaná bola čtivá, čítanie išlo veľmi ľahko, super boli aj ilustrácie, ktoré denník dopĺňali,,, ale asi toľko k pozitívam. Hlavná hrdinka knihy mi bola neskutočne nesympatická, neustále naliata, s minimom zodpovednosti, permanentne v regrese 11 ročného dievčaťa a nie dospelej 20 ročnej ženy. Ak som dobre porozumela tak toto existenčné prázdno, ktoré zažívala sa nakoniec premenilo v depresiu.... len hladinový alkoholizmus ostal niekde v úzadí. Ťažko sa číta a hodnotí kniha, kde hlavná postava, ktorej denník čítate Vám ide na nevry...
V poslední době dokážu ocenit, když mi kniha může nabídnout něco víc než jenom prostý text. Ilustrace, které zde byly, mě tedy hodně bavily a hezky knihu obzvláštnily. Co se týče samotného textu například, tam to taková sranda nebyla. Marta mi byla svou mluvou (která je silně nakažlivá a první den po dočtení jsem měla tendence tak mluvit), chováním a postoji k životu, prostě nesympatická. Nevím, kde Petra Soukupová přišla k takovému tvorečkovi. Nemám ráda, hlavně tedy v osobním životě, když má nějaká osoba problém, neustále si stěžuje a motá to kolem svého života (a života ostatních), ale sám s tím odmítá něco dělat, a odmítá pomoc i ostatních. V knižním světě bych se tomu taky ráda vyhla, tady se mi to bohužel nepovedlo. Další mínus přidal knize konec. Ten prostě nebyl žádný. Žádný zvrat u hlavní postavy, žádná myšlenka pro čtenáře. Tohle dílo mě od Petry Soukupové zklamalo, čekala jsem prostě něco víc. Momentálně mě nepřesvědčila, abych sáhla po její další tvorbě, je mi to líto.
Nemám slov, tato kniha bude patřit k mým top. Příběh Marty mi v určitých fázích připomínal mě samotnou, v některých našeho vnuka, který také není schopen nalézt sám sebe. Velmi smutné i z pohledu rodičů, ovšem, bohužel, naprosto reálné a obzvlášť v dnešní době. Kniha vyšla v roce 2011 a já si troufám tvrdit, že předběhla dobu. Paní Soukupová píše tak pravdivě, čtenář musí být přesvědčený, že vším tím snad sama musela projít...
Štítky knihy
deprese dospívání studenti sourozenci rodinné vztahy psychologické romány alkoholismus matky a dcery matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Nemohla jsem se odtrhnout. Styl mi trochu vadil, infinitivy a jiná specifika vyjadřování, ale pak jsem si řekla - no jo, je jí 19 let, no jo, je to deník. Ale docela mě zajímala, holka jedna podivná. Dost jsem jí držela palce, ale plácala se v tom všem... Byli jsme jiní? Já se v mnoha věcech našla. Proto jsem byla u čtení shovívavá a vlastně i zvědavá. A doprovodné náčrtky, nákresy a kresby - skvělé.