• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih George P. Pelecanos

Sladké navždy

„Román, který začíná jedním z nejatraktivnějších motivů, jaký jen gangsterka může nabídnout – nález bezprizorních peněz, jejichž přivlastnění spustí řetězec kalamitních událostí. A právě takové Sladké navždy je, pouze s tou výjimkou, že inkriminované bohatství vůbec nezasahuje do života hrdinů Marcuse Claye a Dimitriho Karrase. Ti se pouze bezděčně připletou k další pouliční válce gangů, která vyvrcholí na jejich půdě a jim nezbývá než zase jednou sáhnout k hrubému násilí, neboť zákon betonové džungle mluví jasně: silnější sežere slabšího. Jediný paradox spočívá v tom, že „ostří hoši ulice“ jsou čím dál tím mladší. George P. Pelecanos spřádá další ze svých historek z podsvětí, zasazenou tentokrát do roku 1986. Klíčoví hrdinové jsou stejní, jen starší, zodpovědnější, rozhodnější. Přibude ovšem pár vedlejších postav, ať už jde o zkorumpované poldy, nebo zločince a jejich poskoky, přičemž jejich přítomnost dotváří komplexnější obraz skutečného podsvětí a jeho propletenosti s běžným životem.“... celý text
— trudoš

---

Odvrácená tvář města

„Naprostá spokojenost. Oproti sérii D.C. Quartet je Derek Strange a Terry Quinn zasazen blíž do současnosti, byť samozřejmě ovlivněno časy, kdy knihy vznikaly. Čtenář se tak nemusí tolik zabývat dobovou muzikou a basketem (ti, co četli D.C. Quartet, vědí o čem je řeč), pročež je mnohem víc prostoru na propracovanou zápletku. A tady se opět ukazuje, že George P. Pelecanos je pro mě král pouličního noiru, kterému není rovno. Vyhovuje mi práce s rozporuplnými hrdiny, jež si zpočátku onálepkujete tím či oním způsobem, abyste v průběhu čtení postupně přehodnocovali jak jejich charakter, tak obyčejné lidské motivace. Stejně sofistikovaně pracuje autor se zápletkou, s níž se pomaličku a nejednoznačně mazlí, aby v závěru nabrala obligátní krvavé finále, bez nějž by to v Pelecanosových románech nešlo. Na malém prostoru přitom dokáže rozehrát neskutečné drama, podmanivé v jednoduchosti, silné v emocích. Celek pak rámuje suchý cynický humor, s nímž hrdinové přistupují k životu a jiným podivnostem.“... celý text
— trudoš

---

Odvrácená tvář města

„Stačilo by ocitovat z komentářů pode mnou: poslední věta přítele encyklopedie... poslední věta od Killingjoke... od Roubase... No prostě, všichni, co napsali komentář, byli nadšení... a já jsem též! Je to hrozně temné... Hrozně živé... A mám pocit, že obšlehnuté z reality. Jo, my domácí mazlíčci, ve svých kuchyňkách s plnými lednicemi, v koupelnách s vůní lotosu, v obývácích s obřími obrazovkami TV, s nejnovějšími mobily v ruce, s pračkami co perou a s myčkami, co myjí... a také a to ještě víc, ve svých obyčejných životech v domečcích na venkově, nemáme o mnoha věcech, skrytých za odvrácenou tváří měst, vůbec šajn! I takový je svět.“... celý text
— alekis

---

---

Drsné město

„Seriál The Wire – Špína Baltimoru osobně považuji za jeden z nejlepších seriálů všech dob – a George Pelecanose, spoluscenáristu této filmové lahůdky, za autora par excellence, který umí uhranout nejenom televizní diváky, ale i milovníky psaného slova. Tohle byl fakt skvělé!!! Ale pozor: Kdo čekáte něco na způsob těch dneska tak oblíbených a vyhledávaných thrillerových šarád, vyprávějících o úchylných sériových vrazích, kteří z částí těl svých obětí skládají mandaly, ani knížku neotvírejte. Protože tohle je úplně jiný level, který nemá s masakroidními pohádkami vycucanými z prstu vůbec nic společného. On to snad ani není román v pravém slova smyslu, ale spíš jakási sociologická studie o životě na pomyslné lajně, které se občas poeticky říká „hrana zákona“. Drsné město rozhodně není čtením pro chovanky dívčí akademie slečny Pinkertonové – je to příběh o marasmu, o bludných kruzích a o bezvýchodnosti, ale – zaplaťpámbu – také o naději. A za tuhle špetku optimismu patří autorovi velký dík. Vřele doporučuji.“... celý text
— marlowe

---

Drsné město

„Drsné město asi nejlépe vystihuje podstatu tvorby amerického romanopisce George P. Pelecanose. Příběh, ve kterém nejde o detektivní pátrání či kriminální zápletku, je koncipován jako náhled do života různorodých hrdinů, kteří tím či oním způsobem bojují s vlastními démony. Jeden se musí vypořádat s minulostí zločince, druhý s prohlubující se závislostí na alkoholu a mezi tím vším se pohybují náctiletí gangsteři, handrkující se o roh zcela nepodstatné ulice jen proto, aby si vzájemně dokázali, kdo je větší borec. Tohle je život na periférii Washingtonu D. C., někdy přezdívaném Drama City, nebo také hanlivěji Dodge City. Záleží na tom, jakou máte náladu. Autor věcně proniká do nitra postav a nutí vás paradoxně namísto nich soudit sebe samotné – nahlédnout do vlastního svědomí a pátrat po tom, zda byste v sobě našli stejný kus odvahy, jako oni. To celé pak rámuje cynický humor, který v kontrastu se syrovou realitou nepřiznaného ghetta působí uvěřitelněji než jakýkoliv dokumentární cyklus.“... celý text
— trudoš