Nové komentáře u knih Heidi Amsinck
Poslední vlak do Helsingøru
„Dlouho jsem nečetla povídkovou knihu, tak jsem si to užila. Nic moc strašidelného tam sice nebylo, povídky jsou krátké, takže končí dřív než by se člověk mohl začít bát.“... celý text
— aljoska83
Poslední vlak do Helsingøru
„Sbírka krátkých, převážně znepokojivých než vyloženě strašidelných, příběhů. Zaujalo mě, jak jsou prosté, přímočaré a jednoduché, přesto působivé a s hezkou atmosférou. Vlastně nejsou nijak originální, ale přesto zaujmou svým podáním. Jako by člověk sledoval některé díly starých dobrých Příběhů ze záhrobí. Až v děkovačce se odhalí, že některé ty příběhy byly psány pro rádio, což dává smysl. Někdy jsou prostě nejpůsobivější a nejfunkčnější ty nejprostší věci. Tahle sbírka vás nepoloží ani neuhrane, ale hezky vám zpříjemní dobu, kterou ji budete číst.“... celý text
— eraserhead
Poslední vlak do Helsingøru
„Strašidelno light, při kterém vás zamrazí asi jako když zavane první chladný větřík. Pro strašpytla mého formátu znepokojivé a odpočinkové zároveň. Postavy se dostávají do podivných či děsivých situací většinou vlastní vinou, vlivem špatných vlastností nebo rozhodnutí. Nejvíc mě rozbrnkala hned titulní povídka a Pták v kleci, Lišky z Østvigu mi připomněly Annu Bolavou, Podfuk paní Vinterbergové překvapil, naopak Zázrak v Dannersgadu znechutil. Zbytek jsem četla když ne s napětím, tak se zájmem.“... celý text
— Vesper001
Poslední vlak do Helsingøru
„Tyto příběhy lze klidně číst i večer před spaním. Děsivé jsou jen lehounce, někdy mají už záhy předvídatelný konec.“
— Lenka4
Poslední vlak do Helsingøru
„Některé povídky s krvavým koncem (Popínavé růže, Pták v kleci) jiné s geniálním nápadem (Kufr), další zase klasické duchařské (Duch Helene Jorgensenové, Poslední nájemník). Čtení pro zkrácení dlouhé chvíle třeba při cestě mhd.“... celý text
— alois.randa
