Henri Loevenbruck
francouzská, 1972
Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih Henri Loevenbruck
Noc vlčice
„rereading ( >2x ): Hodně rozporuplné pocity. Knížku jsem dočetla před dvěma týdny a mám potíže vybavit si děj. Jak už jsem říkala u prvního dílu, hrozně jsem si užívala přítomnost v samotném světě - stále platí, že autor píše velice čtivě. Jenže to pro třetí a závěrečný díl trilogie nestačí. U bitev většinou ani nedýchám, zde jsem ji téměř přeskákala. A upřímně si pořádně pamatuji jen to, co mě zklamalo. Nejvíce asi Amina - proč jsme nedostali konfrontaci Aminy s Aleou? K čemu potom byl důležitý fakt o jejich dávném přátelství? Chtěla jsem ji více pochopit, chtěla jsem kapitoly z jejího pohledu. Bohužel mi přišlo, že se s ní autor nechtěl déle babrat a nevěděl co s ní, a tak ji jednoduše oddělal. Tentýž pocit jsem měla při čtení dlouho očekávaného souboje s hlavním záporákem. Jakoby pro autora najednou ztratil důležitost a rozhodl se ho odbavit co nejrychleji. No a samotný závěr byl až extrémně odbytý. A jaktože se Erwan uvolil být králem, když Alea důrazně zmiňovala, že ona po moci netouží a v žádném případě by nic takového nechtěla? Ale co jí teď chudince, jako královně choti, zbývá, že? A těhotná ve čtrnácti letech s někým, koho zná tak strašně málo? Už si vzpomínám, proč mi jako malé bylo při čtení této série nepříjemně. Zhodnotila bych to tak, že dokud autor kopíroval Pána prstenů, děj měl hlavu a patu, ale jakmile se pokusil o vlastní tvorbu, přestalo to dávat smysl. Bohužel. A ještě jedna věc... JAK TO KRUCI DOPADLO S IMALOU??“... celý text
— Scheron
Válka vlků
„rereading ( >2x ): Děj přestal být tak předvídatelný jako v prvním díle, ale přišlo mi, že trochu upadla čtivost. V jedničce jsem chválila politikaření druidů i nedruidů, tady toho na mě však bylo až dost. Navíc se podstatná část děje odehrává ve Světě snů - což jsou sice zajímavé pasáže, jenže děj to moc neposouvá. Imala tady aktivně hraje jen minoritní roli, ale jak se jí podařilo to podstatné, co výrazně ovlivnilo závěr, se nedozvíme. Navíc mě mrzelo úmrtí postav, které se stalo pouze kvůli tomu, že záporák byl příliš OP a prostě musel někoho zabít - jen pro efekt. Jinak se mi naopak líbila postava Aminy a moc doufám, že dostane prostor, jaký si zaslouží. A chvilkové setkání s Phelimem bylo dojemné.
Celkově bych tento díl hodnotila jako přípravu na finále, jako vycpávkový, i když v něm odehrané události mají nepopiratelný vliv na celý děj.“... celý text
— Scheron
Vlčice a dívka
„rereading ( >5x ):
Tahle trilogie byla jednou z prvních fantazy, které jsem četla někdy ve druhé, třetí třídě na základní škole. Není divu, že i když jsem ji přečetla několikrát, tak se mi moc nelíbila, ba naopak - vcelku brutální děj mě děsil a knih jsme se zbavili. O dvacet let později jsem si na trilogii vzpomněla a pátrala jsem po ní, jelikož ve mně zanechala silnou vzpomínku. A nelituji. Asi největším záporem je, že se autor pokusil zkopírovat Tolkienova Pána prstenů téměř jedna ku jedné (prsten a Frodo, Gimli, Gandalf, Legolas, Aragorn, útěk před Černými jezdci, Pozorovatel ve vodě a další drobné nuance). Ale bylo tam toho naštěstí dost navíc. Výborné vedlejší linky s druidy - i když politikaření moc nemusím, tohle mě fakt bavilo. Další, velmi čtivá linka s neobyčejnou vlčicí, kterou autor pojal originálně. Teď už se mi líbila i ta surovost, krví se tu opravdu nešetří (a to ani měsíční krví hlavní hrdinky, za což dávám další plus - od chlapa a ještě v pojetí fantazy - velmi milé, přirozené, překvapení). Akorát bych si přála, aby se méně opakovalo slovo "tratoliště". Ale co se mi líbilo úplně nejvíc, a to bych nikdy nehádala, že to někdy řeknu, byly popisy. Autor umí popisovat tak neuvěřitelně živě a barvitě, že na mě veškeré prostředí, krajiny, počasí i vůně doslova vyskakovaly ze stránek - a to je pocit, který jsem snad u žádné jiné knížky neměla. Hned jdu na další díl, protože mám dojem, že se to snad od Pána prstenů konečně odkloní. A jsem hrozně zvědavá na Aminu (ne, opravdu si děj nepamatuju)! :)“... celý text
— Scheron
Vlčice a dívka
„Když jsem si jí představovala!
Když jsem se na obálku dívala tady na databázi knih, čekala jsem maximálně 200 stránkovou knihu s velmi nudným obsahem.
Naštěstí jsem se hodně, ale opravdu hodně spletla.
Moc se mi to líbilo.
Ale ubírám jednu hvězdu za moc rozepsané části s Aleou.
Jinak Aleu strašně moc obdivuji.
Stejně tak jako obdivuju autorku která vymyslela tuhle super knížku.
Kdybych se měla rozhodnout mezi kapitolami s Aleou a vlčicí, bylo by to docela težké ale...
Asi vlčici.
Její příběh byl úžasně promyšlený a já se po dlouhé době dokázala rozbulet u knihy.
Jsem za to autorce moc vděčná jelikož knihy které mě rozbrečí moc často "nepotkávám".
A zrovna ty mám nejradši!!!!
(miluju)“... celý text
— Lovehorses365
Vlčice a dívka
„Velmi příjemně mě kniha překvapila. Čekala jsem děckou klasickou midgrade ale nakonec se z toho vyklubala velmi zajímavá, místy surová a hlavně originální young adult. Určitě se co nejdříve pustím do dalších dílů.“... celý text
— kikidok
Henri Loevenbruck - knihy
2015 | Fulcanelliho tajemství |
2004 | Vlčice a dívka |
2005 | Válka vlků |
2005 | Noc vlčice |
2007 | Syn lovce vlků |
2007 | Hlas Bájných stvoření |
2008 | Osiřelé děti Země |
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Dobrodružné Romány Fantasy Pro děti a mládež
Štítky z knih
vraždy detektivní a krimi romány magie Francie francouzská literatura tajemství alchymie vlci bájní tvorové druidové
Loevenbruck je 39x v oblíbených.