• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 23 knih

Nové komentáře u knih Herma Svozilová-Johnová

Kdo byl Kyrat?

„Člověk musí brát knihu jako dílo poplatné době. Ovšem když si odmyslíte pionýry, jézéďáky, soudruhy a další terminologii, zůstane vám napínavý příběh o dětech, které se dokázaly pro něco nadchnout, samostatně najít řešení, přemýšlet, usilovat o něco pozitivního, překonávat překážky, nikdo kolem nich neběhal, aby je všeho uchránil, nevozil je autem a nezařizoval vše místo nich. Oceňuji nejen napínavý děj, ale i jemně vykreslený pěkný vztah mezi rodiči.“... celý text
— Věruška994

---

Zvláštní zážitek

„Starší kniha,dlouho jsem okolo ní chodila.Dnes dočteno.Kniha mě upoutala vším,žádná rychlokvaška...Pěkný silný příběh.“
— marcela3655

---

Bláznivé počasí

„Čekala jsem budovatelskou agitaci, ale příběh je překvapivě realistický. Pohraničí, zbytky sudetských obyvatel, už zabydlení novousedlíci po roce 1945, pár předválečných starousedlíků, nově příchozí zmanipulovaní svazáci, mladá úřednice, která se zde ocitne zcela náhodně, syrové počasí, hospodářské problémy s JZD..... Reálný docela smutný příběh s otevřeným koncem. Vypravěčsky dost zdařilý.“... celý text
— Věruška994

---

---

Clařina válka

„Patnáctiletá Clara se spolu s rodiči, mladší sestrou a dalšími dvěma rodinami ukrývá v podzemní skrýši, vykopané ve sklepení domu, který skrývající se spřízněná rodina věnovala Volksdeutscherovi Beckovi a jeho manželce Julii, která u Clařiných rodičů pracovala jako hospodyně. Ve sklepení, ve kterém se dospělí nemohli ani rovně postavit, nakonec přežívalo osmnáct lidí. Skrývali se zde od prosince 1942 do července 1944, kdy bylo městečko Žovkva osvobozeno Rudou armádou. Neskutečně obětavá musela být Beckova manželka, která snášela manželovo chlastání, milenky a dokonce i poměr, který měl s jednou z obyvatelek bunkru, a ona se dál o všechny starala. Milenka tak vlastně tělem platila za jejich ochranu. Přežívat tak dlouho v bunkru muselo být utrpení, které si ani nemůžeme dnes představit. Zvlášť, když se skoro každý den dozvídali o smrti dalších a dalších příbuzných, přátel, sousedů a známých. Malá poznámka: nedokážu si představit, že muži v bunkru kouřili, jak autorka píše, že ze začátku dostávali cigarety a dole pokuřovali, když tam měli málo vzduchu a v létě ani nemohli nijak větrat a topili se ve vlastním potu.“... celý text
— cori

---

Clařina válka

„Velmi silný příběh, nepochopitelné co vše museli lidé vydržet.“
— zimolka