Ian Cameron Esslemont

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Ian Cameron Esslemont

Noc nožů

„Naprosto totožné trápení jako Měsíční zahrady. Jen doufám, že se to stejně jako u zahrad s dalšími špalky podstatně zlepší.“
— CharlesWard

Meč z kamene

„Dějově slabší, než předchozí díl. Tentokrát se podíváme na Bouřnou hradbu, která mi hodně připomněla Zeď z Hry o trůny. Také zde máte jakési nelidské tvory, kteří neustále útočí na hradbu, která má před jejich útoky chránit všechni civilizované země na jihu. A stejně jako ve hře o trůny se tvrdí, že jestliže bude hradba prolomena, nastane konec civilizace. První třetina knihy mě dost nudila, pak se to naštěstí zlepšilo. Celý příběh se pak odehrává na ostrově Pěst, kde všichni žijí v područí Paní, pro kterou její uctívači neváhají obětovat lidské životy, a jí zaslíbená Bouřná garda, která dělá vše pro to, aby svou bohyni nakrmila nekonečnou válkou na Bouřné hradbě. Na Pěsti však dochází k zásadním změnám, neboť sem míří Malazská armáda, aby dobyla to, co již v minulosti jednou dobyla. Také se zvedá vlna náboženského odporu proti Paní, která je jedinou povolenou bohyní k uctívání na Pěsti. Do toho mají co říci také zbytky Rudé gardy, které se rozhodli osvobodit svého vůdce Kaleného meče z otroctví Bouřné gardy. Stejně jako většina knih z Malazského světa by nezaškodilo proškrtat zbytečné pasáže. S větším důrazem na podstatnou část příběhu by byla kniha daleko čtivější. Čtenáři Malazu si však již museli na něco takového již dávno zvyknout.“... celý text
— Hadati

Noc nožů

„Vlastne to vôbec nebola taká tragédia či trápenie, ako tejto Esslemontovej prvotine zo sveta Malazu napovedali ohlasy. Je tam len evidentne vidieť kvalitatívny zosun oproti Eriksonovmu vybrúsenému jazyku a jeho citu pre detail a rozprávania príbehu, ale na poli nejakých 200 strán to taký problém nie je. Ocenil som iný, nový náhľad na známe postavy (Kellanved, Tanečník, Pomezičník) a zasadenie deja do jednej noci, a aj keď to nie je žiadne terno z pohľadu akcie či nových informácii (vlastne som sa tu ako absolvent celej hlavnej 10-dielnej série Malazu nedozvedel prakticky nič nové), je stále fajn mať novú perspektívu na dôležité postavy série. Verím tomu, že neskoršie knihy Esslemontovej série poskytnú potrebné rozšírenie sveta a zodpovedajú otázky, ktoré stále mám po dokončení Knihy padlých.“... celý text
— geimz

Návrat Rudé gardy

„Po Noci dlouhých nožů jsem na druhý díl od Esslemonta pohlížel s obavami, protože první díl od něj se mi velmi nelíbil a dočetl jsem ho s velkým přemáháním. Naštěstí jsem zjistil, že to od Esslemonta bylo nejspíš jen zahřívací kolo, kdy do toho druhého se vyřítil s pořádnou vervou. Netuším, jak to s Erikssonem udělali, ale Návrat rudé gardy je naprosto konzistentní s Erikssonovými díly, takže ani nepoznáte, že by Malazskou knihu padlých psal jiný autor. To má samozřejmě všechny své klady i zápory. Můžete se tedy těšit na další objemný díl se spoustou zvratů i postav těžkých k zapamatování. A na hloubání, zda se jedná o novou postavu, nebo zda byste ji měli znát už z předchozích knih. A také o úvahách, zda jste na tu postavu prostě jen zapomněli, nebo zda se ukrývá pod dalším novým jménem, jak je v Malazské knize padlých běžné. První třetina je slabší, jak se postavy rozestavují na své pozice. Ale když se tak stane, do konce knihy je děj nadupaný, jen s občasnými nudnějšími prostřihy, které však nejsou příliš dlouhé. Nejméně poslední třetina knihy se pak týká jedné pořádně velké bitvy, která skončí až na posledních stranách knihy. Trochu mi to připomínalo Coltainův řetěz, přestože dlouhé putování bylo vystřídáno dlouhým obléháním. Většina postav, která se zde objeví, je zde zcela nová, a mnoho z nich si určitě oblíbíte. Jedna z mých oblíbených postav je Nait, který mi až moc připomínal mága Mrakoplaše z Pratchettovy Zeměplochy, protože i on je zde opakovaně hrdinou z donucení. A přestože tu Nait slouží i jako komická postava, Esslemont netlačí na pilu tak jako Eriksson, takže se z něj nestane postava parodující samu sebe. Musím říct, že tohle se daří Esslemontovi lépe. K příběhu nebudu nic moc prozrazovat. Už z názvu je jasné, co je stěžejním tématem. Jen prozradím, že většina příběhu se odehrává na hlavním kontinentu Malazské říše, a to od hlavního města Unty až po Quon Tali. Hlavním tématem je pak občanská válka, kde rudá garda není jediným a ani hlavním hráčem. Jsem rád, že jsem se nerozhodl číst jen sérii knih od Erikssona, protože pochybuji, že by mi Malzská kniha padlých bez Esslemontovy části dávala smysl. Tak docela nerozumím tomu, proč je to rozdělené na dvě série, když tak důležité věci se dějí i v téhle vedlejší sérii. Není to podle mě žádná nedůležitá odnož, bez které by se čtenář mohl obejít. Jsem zvědav, jak na tuhle knihu naváže Eriksson.“... celý text
— Hadati

Noc nožů

„Esslemont rozhodně píše jinak než Erikson, ale to se dá očekávat. Už jen proto, že polovina komentářů komentuje to, že Esslemont píše jinak, než Erikson. Trochu jsem doufal, že nám Noc nožů poskytne nějaké odpovědi o ascendenci císaře a Tanečníka a obecně o převratu v říši, jenže bohužel, chyba lávky. Esslemont akorát řekne, co už vlastně víme z "hlavní ságy". Koncentrace děje na jednu noc tomu moc nepomáhá. Uvidíme, jak se Esslemont rozpíše, až se dostane ke košatějšímu ději.“... celý text
— Claudius

Přejít na knížky autora